Podrobnosti

Napsal Kamila Luxová

Kategorie: Školní družina

Zveřejněno: 24. únor 2020

„Na zdraví“. Řekli jsme si na začátku projektového týdne ve třídě školní družiny a těšili se na zajímavá odpoledne před námi.

Hned první den jsme obsadili lavice, židle a názorně si ukazovali, jak sedíme při vyučování či v jídelně u oběda nebo doma u počítače. Společně jsme pak hodnotili správný a nesprávný „posez“ a vysvětlili si důvod. Na tabuli jsme rozvěsili obrázkové ukázky, které jsme si jednotlivě zopakovali a trénovali. Odpolední tělovýchovná chvilka s uvolňovacími cviky na krční páteř a protažení celého těla od dlouhého sezení byla vlastně soutěž, protože každý z nás chtěl lépe a rychleji než ten druhý udělat „háček“ (zaháknout obě ruce za zády) nebo přitáhnout vleže kolena k bříšku co nejpevněji a držet je co nejdéle. Dokonce jsme se i zasmáli, protože máme mezi sebou vytrvalé a odevzdané cvičence, kteří se protahovali i cestou domů a na autobusové zastávce.

A protože nám ani únorový měsíc nepřinesl sněhovou nadílku, venkovní aktivity jsme zahájili procházkou do okolí školy a poblíž lesa. V herně jsme si i bez sněhu zasáňkovali a zajezdili na pytli – sjížděli jsme ve družstvech kopce z laviček na žíněnky a trénovali svaly, ať napadne sníh či nikoliv.

Kuchyňka na sebe nenechala dlouho čekat. Naplánovali jsme si ochutnávku českého i exotického ovoce, přípravu ovocných šťáv a vitamínové hádanky „poslepu“.

Osahat si pomeranč či očichat mandarinku nebo dlouze lovit rukou v tajemné tašce plné ovocného překvapení, to je družinové odpoledne plné zajímavé zábavy. Samotná ochutnávka všechny překvapila a zaujala, první místo za všechny vyhrálo v chuti exotické ovoce jménem kiwi – dočetli jsme se, že je původem čínský angrešt a porovnávali jsme velikost s tím naším českým, který trháme v létě u babičky a dědy. Zaujalo nás mimo jiné svou chlupatou slupkou a po rozkrojení jsme obdivovali jeden z pohledů krasohledu, který nám na řezu připomínal.

Ovocné šťávy neboli smoothie se povedly, kombinovali jsme různé druhy ovoce a dokonce i zeleniny. Mixér k tomu určený byl pod vedením paní vychovatelky k dispozici a každý si zvolil chuť i barevné provedení svého nápoje. Nepotřebovali jsme cukr ani další přísady, postačila nám obyčejná voda z kohoutku. Všichni jsme si pochutnali a zjistili jsme, že sladká a neodolatelná nemusí být jen čokoláda. I vitamíny sladí a chrání nás navíc před chřipkou nebo kašlem.

Na konec celého týdne jsme si zazpívali, lidové písničky jsou naše oblíbené a tematicky jsme jich vybrali víc než dost. Naši malí zpěváci a zpěvačky se doprovází hrou na tělo a všichni jsme si zároveň zpíváním v  kruhu procvičili správné dýchání.

S novými zážitky na shledanou a na zdraví ŠD UJ

Podrobnosti

Napsal Kamila Luxová

Kategorie: Školní družina

Zveřejněno: 10. únor 2020

„Tvoření je prima věc,

do Makovice přesvědčit se běž“.

Družináři   se vrátili na místo činu - do obchůdku s netradičním zbožím „Makovice“ v Uhl. Janovicích, kde si pořídili fotografie svého vystaveného dílka a strávili příjemné chvíle s milou paní Markétou a úžasným „maxipsem“ Buddym.

Výstavku ještě stačili ozdobit a doplnit v dílničkách příhodnou jmenovkou a vizitkou a posbírat na ně podpisy všech, kteří se na výrobě podíleli. Paní Markéta pak zkompletované dílo ještě poupravila a všichni se radovali z pohledu na výlohu uvnitř i venku před obchodem.

Děkujeme za zážitek a díky výstavce za možnost uskutečnit sblížení s veřejností a širokým okolí našeho městečka.

Družináři UJ

Podrobnosti

Napsal Kamila Luxová

Kategorie: Školní družina

Zveřejněno: 10. únor 2020

 I když nám nespadla ani jedna sněhová vločka, užili jsme si tento zimní měsíc náramně. Zaostřili jsme oko na zvířátka v lese i ve městě a na ptáčky, kteří tu v tomto chladném ročním období zůstávají s námi a neodlétají do teplých krajin.

Počasí přálo výšlapům do blízkého okolí školy, vydali jsme se na průzkum zeleně kolem bytových jednotek a dětského hřiště. Zapsali jsme si dvě veverky ve smrčkách „minisídliště“, vrabčáky v živých plotech kolem cesty na oběd i holuby pobíhající u hřiště. Při podívané na školní zahradě nás překvapil zajíc, odkud k nám asi zabloudil? A protože bylo venku opravdu nezvykle teplé počasí, posedali jsme na lavičku pod stromy zahrady a besedovali o tom, jak zvířata v lese přečkávají zimu, kde mají své úkryty a jaká je jejich potrava. Připomněli jsme si „desatero chování v přírodě“, zejména v lese a vyjmenovali si zvířátka, která v lese žijí. Část z nás si potom naplánovala cestu na okraj lesa, který je nedaleko a odnesla tam tašku kaštanů a žaludů na přilepšenou srnkám i divočákům.

Na ptačí obyvatele jsme také nezapomněli a nachystali pro ně krmítko, které je vyrobeno našimi staršími žáky. Krmítko má každoročně své místo na balkoně školní družiny a vysypáváme ho slunečnicovými semínky a oříšky. Za odměnu máme pěkný výhled na ptačí slet u oběda.

Dílničky byly plné nápadů, vyzkoušeli jsme si vyrobit krmelec ze starých papírových krabiček a špejlí a názorně si ukázat jak ho naplnit a čím. Při tvorbě jsme si vyprávěli zážitky z lesa, někteří z nás už se setkali s divočákem a celou jeho rodinkou, někdo z nás chodí pravidelně se svým dědou lesní zvěř přikrmovat. Zapůjčili jsme si mysliveckou encyklopedii a listovali v ní, nejzajímavější byla pro nás „myslivecká zařízení“ – krmítka nejrůznějších druhů a velikostí a také sledovatelny zvěře.

Dílničky pokračovaly domkem pro sýkorky a kosy, to vše z přírodních materiálů, který jsme nasbírali na školní zahradě a v okolí.

PC učebna se družináři naplnila jen z malé části – zastihla nás totiž chřipková epidemie. Tematické on line puzzle a vyhledávání lesní zvěře a ptáků byla zajímavá zábava. Tematické hry jsme završili stolní formou , pexeso a Béďův zimní kvíz z měsíčníku o myslivosti jsme zvládli dobře.

Lednové zimní zvířátkování jsme završili výstavkou společného „recydíla“ – zimní stromy a ptactvo. Nechtěli jsme zůstat jen u školních výstavních prostor, proto jsme se odhodlali oslovit místní netradiční obchůdek s látkami a rukodělnými výrobky paní Markéty a přispět k výzdobě výlohy obchůdku naším dílem a pochlubit se třeba právě procházející mamince nebo tetě.

Tímto mnohokrát děkujeme milé paní Markétě z netradičního obchůdku s tradicemi „Makovice“ za možnost výstavky a těšíme se na fotografie z místa činu.

ŠD UJ

Podrobnosti

Napsal Kamila Luxová

Kategorie: Školní družina

Zveřejněno: 27. leden 2020

Projekt, který jsme na začátku prosince roku 2019 podpořili svou tvořivou činností byl s úspěchem dokončen a my dostali „pozvánku“ obhlédnout dokonané dílo.

Naše účast byla z původní družinové rozšířena pro velké nadšení na všechny třídy naší školy, své originální peříčko vyráběly i paní učitelky. Přidali se dokonce i naši stálí mílí kamarádi, klienti Domova Iváň, kteří nás právě v tuto dobu navštívili. Přispěli jsme tedy minimálně 50 kusy peříček a snažili se v každém z nich zanechat odkaz, výzvu, vysvětlení, rozhodnutí, tajná přání a to všechno nejen na okamžik, ve kterém jsme ho tvořili.

Představa velikosti a podoby křídel anděla se nám honila hlavou, málokdo z  nás si dovedl vybavit množství, ve kterém budou peříčka k vidění a jak se celé dílo vlastně dokončilo.

Ve čtvrtek – 23. 1. jsme se tedy vydali do Kutné Hory, do výstavních prostor DDM Dominik.

Bohužel jsme necestovali v plném počtu, tak jak bylo v plánu, chřipková epidemie přepadla naší školu v plné síle a hodně žáků zůstalo místo kulturního výletu doma pod peřinou.

V DDM jsme měli milé přivítání, organizátorka projektu a samotný pan ředitel nás provedli a seznámili se současným děním v  celé budově . Následovala malá beseda o aktivitách, probíhajících zájmových kroužcích a možnostech jak využít dopravní hřiště a venkovní prostor k pohybovým hrám.

Pak už nás čekala samotná prohlídka díla. Křídla byla ohromující, na černém podkladě vynikala jejich velikost a síla. Mohli jsme detailně „studovat“ strukturu obou částí křídel a nahlédnout do textu a zdobení jednotlivých částeček - peříček. Přáli jsme si najít alespoň některé z našich peříček, to se nám také podařilo a bylo to pro nás „znamením“, že jsou opravdu všechny anděla a mají svou moc!

Na naše dotazy odpovídal pan ředitel ochotně a mile se o nás staral. Dozvěděli jsme se, že šířka křídel je 6 metrů a tvoří je cca 3 000 kusů peříček, které pochází z různých míst naší republiky. Posílali je nebo dovezli tedy nejen školská zařízení v našem kraji, ale i rodiny nebo samotní lidé např. z Prahy.

„A to bylo přeci posláním celého projektu?“…řekli jsme si. Více sblížit širokou veřejnost a školská zařízení a snažit se o vzájemnou spolupráci a setkávání - třeba právě v zájmových projektech .

Nakonec jsme se vyfotili společně, s kamarádem nebo každý sám a křídla nám za zády vytvořila nádherné snímky na památku, z kterých jsme si následně vytvořili koláž a pochlubili se rodičům i známým.

Aktivity a plánované akce v DDM pokračují, paní organizátorka nám pošeptala do ucha, že chystá v brzké době opět „něco velkého a pěkného“. Takže to my – snad již v plném počtu – nebudeme chybět a dle možností se rádi zúčastníme a podpoříme dobrou věc i myšlenku.

ŠD Uhlířské Janovice

Podrobnosti

Napsal Kamila Luxová

Kategorie: Školní družina

Zveřejněno: 15. leden 2020

„Tříkrálové pečení“

Vánoční prázdninové dny volna jsou pryč a my jsme se opět sešli v lavicích tříd školy a družiny.

A právě družináři byli ti, co měli ten školní návrat o něco sladší než ostatní spolužáci. První týden probíhal ve družině ve znamení besedy a povídání v kruhu na koberci. Všichni jsme plni dojmů a čerstvých zážitků popisovali Ježíškovy dárky a Štědrý večer každého z nás u stolu s našimi nejbližšími. Jedno odpoledne jsme se některé dárky (ty nej…) snažili nakreslit a vymalovat přesně tak, jak si je vybavíme a představíme. Došlo i na praktické ukázky, pochlubili jsme se donesenými plyšáky či panenkou, větší spolužáci zase krokoměrem nebo knihou či parádním tričkem. Poohlédnutí za nejkrásnějšími svátky v roce bylo hezké, sešli jsme se v plném počtu a s chutí do práce a aktivit – a to opravdu bez vyjímky.

Ale teď už zpátky k prvnímu školnímu dni roku 2020. Pondělí   - 6. leden - byl pro nás návratem, ale i svátkem Tří králů. A tak jsme se nejprve všichni společně uvelebili na židle a křesla a zaposlouchali se do krátkého tematického povídání, které nám o něco více přiblížilo to, co se tento den v minulosti událo a jak se tato tradice udržuje dodnes. Tři králové – Kašpar, Melichar a Baltazar koledovali a chodili od domu k domu i v našem městě, přáli štěstí a dobré žití. Za koledou a přáním byla celonárodní charitativní sbírka, která díky dobrým lidem a společnostem pomáhá již několikátý rok dětským domovům, domovům seniorů a tělesně postiženým lidem. I my jsme přispěli díky paní vychovatelce drobnými korunkami do kasičky tří koledníků, vysloužili jsme si nálepku s tradičním podpisem, která nám zdobí rám nad dveřmi a do batůžků malé kalendáře na nový rok.

Nástěnky družiny a chodby jsme pak vyzdobili výkresy s podobami koledníků, které vznikaly různými výtvarnými technikami. Pro nás byla nejzajímavější vitráž. A víte proč? Připomíná nám skládání puzzle, činnost a zábavu v jednom, kterou máme tolik oblíbenou. Dostatečně jsme svůj zájem využili a králové i se svými dary svátečně ozdobili výstavní prostor.

A sladké nakonec? I na tento svátek mají kuchařské knihy své stránky s recepty. A tak jsme zalistovali a po společné dohodě jeden z mnoha vybrali. Tříkrálový koláč s překvapením. Listové těsto, máslová náplň s mandličkami a čokoládové mince, které pro štěstí a blahobyt zapečeme do náplně. My jsme si přidali ještě čokoládová srdíčka pro lásku a dobré kamarády. Hlavní kuchtíci měli těžký úkol, protože čekat u voňavé trouby bylo pokušení. Raději se s ostatními v  mezičase pustili do úklidu kuchyně a mytí nádobí. Chválíme ochotu a snahu nových malých pomocníků, kterým šla práce výborně. Pak už nás čekala zasloužená odměna, která nestačila ani vychladnout.

Loučíme se tedy přímo od stolu kuchyně a těšíme se na nový rok 2020 ve družině!

P.S. S paní vychovatelkou jsme nelenili a prohlédli si výsledky charitativní sbírky v ČR. Lidé přispěli neuvěřitelnou částkou 51 mil Kč a to není konečný počet, kasičky se ještě stále sčítají. O využití těchto finančních prostředků jsme se také dočetli a dohledali jsme naše město… komunitnímu centru sv. Jiljí u nás v Janovicích připadlo na vybavení prostor 20 000,- Kč.

Hezké dny přeje ŠD UJ

Podrobnosti

Napsal Kamila Luxová

Kategorie: Školní družina

Zveřejněno: 29. prosinec 2019

Ještě týden a čekají nás vytoužené vánoční prázdniny. A protože nezvykle teplé venkovní teploty, sluníčko a občasný déšť připomínaly spíše pěkný podzim, museli jsme si vánoční a blížící se první zimní den ještě trochu dotvořit - stalo se tak v dílnách, ale i kulturním zážitkem a podívanou.

Naší oblíbenou technikou ručních prací – vyšívání na papír – vznikala vánoční přáníčka pro naše milé i kamarády ze ZŠ či MŠ v Uhlířských Janovicích. Zvláštní pozornost věnujeme školní jídelně, díky které máme během roku nejen spokojená bříška, ale i dech beroucí tematická překvapení.

Beseda v kruhu třídy měla hodně účastníků a téma vánočních zvyků a tradic proběhlo se zájmem i zábavou. Házeli jsme střevícem – "dvě spolužačky se do roka vdají", rozkrojili jsme jablíčka a pouštěli lodičky ze skořápek vlašských ořechů – všechny pluly pospolu až do vyhoření a místy tvořily tvar srdce, takže jsme dobrá parta kamarádů a spolužáků! Dokonce nám vykvetla barborka ve váze – větvičky zlatice si děvčata pojmenovala podle tradice jmény chlapců – a teď se mají těšit, ženichové.

Roubený Betlém místního umělce p. Grosse jsme v našem městě obdivovali již na začátku měsíce při návštěvě vánočního jarmarku. A protože kolem této dřevěné krásy chodí někteří z nás několikrát denně cestou z autobusové zastávky, rozhodli jsme se vytvořit malou kopii z papíru a tak trochu „konkurovat“ panu umělci. Ze šablon, kterým jsme dali barvu a tvar jsme na podložky poskládali Sv. Josefa, Marii i Ježíška a nechyběl ani oslík s kravičkou. Tvořivosti se meze nekladly, kůra stromů, jehličnaté větvičky nebo obyčejné papírové krabice a zbytky látek, to vše bylo stavebním materiálem pro chlév. Na betlémskou hvězdu jsme zrecyklovali zbytky družinového kartonu na kreslení. Dílka se vydařila, měli jsme radost a pochlubili se malou výstavkou u vchodu do školy. Ostatní výtvory jsme odnášeli domů jako ozdobu na vánoční stůl nebo malý dárek babičce a dědečkovi.

Roubený Betlém v životní velikosti, Betlém z papíru jako ozdoba a do třetice Betlém? Opravdu, k našemu překvapení jsme dostali pro celou naší školu pozvánku k návštěvě živého Betléma ve venkovních prostorách DD (Domov důchodců) v Uhlířských Janovicích. Betlém ožil 17. 12. 2019 a to díky občanskému sdružení Dítě a kůň pro hipoterapii Miskovice. I když nám tento den počasí nepřálo a od samého rána mrholilo, těšili jsme se a cestou jsme si představovali podobu již zmíněného Betléma.

Občanské sdružení Dítě a kůň Miskovice vlastní zvířátka a pečuje o ně (především o koně, poníky, ale i kozy a beránky) a snaží se pomáhat a šířit poslání kvalitní hipoterapie pro handicapované děti a jezdeckého sportu pro děti zdravé. Vysvětlili jsme si, co hipoterapie vlastně znamená (rehabilitační obor pro nácvik a obnovení pohybu) a kdo již na koňském hřbetu seděl nebo by si to přál. Miskovice nejsou od naší školy příliš daleko a den otevřených dveří by byla naše další novoroční družinová výzva.

Při příchodu do venkovního areálu DD jsme za betlémským plotem uviděli oslíka, poníka, beránky a kozy. Zkrátka zvířátkový živý Betlém, který čekal na naše pohlazení. Milý pan ošetřovatel nám nabídl kyblík plný nalámaných mrkví a my mohli bez rozpaků krmit hladové krky chléva. Spolu s námi navštívili Betlém i děti z MŠ a klienti DD se také přišli podívat. A tak jsme společně krmili sněhově bílé kozy, hladili krotkého poníka a pohádkového oslíka a fotili se s nimi na památku. Ti nejpozornější z  nás objevili na lavičce blízko betlémského plotu králíka domácího – ale to je přece mazlíček pana ošetřovatele, který se vydal na vánoční výlet společně se všemi zvířátky.

Tímto děkujeme za krásnou a naučnou podívanou a těšíme se na shledanou.

Betlémský týden máme za sebou a nejkrásnější svátky v roce nám ťukají na dveře.

Jdeme do finále,   na vánoční besídku a malé představení.

ŠD UJ

Podrobnosti

Napsal Kamila Luxová

Kategorie: Školní družina

Zveřejněno: 29. prosinec 2019

Prosinec jakoby neměl konce s předvánočním těšením a přípravami na sváteční závěr roku.

A tak ani my, družináři, jsme nepolevili, dali šikovné ruce dohromady a na dvě odpoledne obsadili kuchyňku. Těsto na medové perníčky zpracovaly naše dvě šikovné kuchařinky (pozn. paní vychovatelky - dvě adeptky na „Řád zlaté vařečky“) a pak už se podíleli na práci všichni nadšení družináři. Jak je již zvykem, při práci si velice rádi povídáme, vyprávíme a sdílíme poznání i zkušenost. Lépe nám jde vše od ruky. Ti co mají strach, že dílo pokazí nebo se k jeho vytvoření vůbec neodhodlají, nakonec ani netuší, jak pěkná dílka vzniknou právě díky nim. Pekli jsme hezky česky – staročesky, takže na plechu se střídaly tvary vánočních koulí a hvězd. Děvčata z nižších ročníků připravily polevu z hořké čokolády a starší spolužačky pak společně zdobily. U stolků vznikala zajímavá zdobící družstva. Někteří z nás mlčky pracovali ponořeni do výtvarné techniky zdobení. Naproti tomu živé vyprávění o vánočních zvycích a tradicích střídalo zpívání vánočních koled. Máme mezi sebou nadané nejen zpěvačky, ale i odhodlané zpěváky. A proto tento talent a zálibu podporujeme a „zdobíme si“ zpěvem a příležitostným vlastním pohybovým doprovodem (dle fyzických možností jednotlivců) skoro každý větší program naší družiny i samotný volný čas, který ve třídě trávíme. Perníčky jsme upekli, nazdobili je i navázali mašle. A aby bylo předvánoční těšení úplné, nesmí chybět tvořivé dílničky. Tentokrát nás bylo více než obvykle. Společně jsme se rozhodli a pozvali naše nejmilejší – maminky, tatínky. Zapálili jsme tradičního „Františka z dřevěného  uhlí“ a pověděli si o jeho historii a významu, který spočíval ve vykuřování a očistě domu na přelomu starého a nového roku. Uvařili vánoční čaj plný voňavého koření a dali ochutnat cukroví. Pochlubili jsme se třídou družiny, činností v ní a plány na nový rok. Tvořivé odpoledne probíhalo v příjemné náladě, vyprávěli jsme si a vzpomínali na Vánoce každého z nás. Maminky nám dodaly více elánu a snažení při práci a dokonce jsme tak trochu soutěžili o nejhezčí vánoční svícen či kytici. Ony samotné vytvořily nejedno krásné dekorační dílko. Na památku jsme si s některými udělali fotografii a domluvili se na dalším setkání. Pracovali jsme s přírodním materiálem, větvičky, šišky, kůra ze stromů i ořechové skořápky. Technické služby našeho města nám navíc darovaly odřezky jehličnatých stromků, takže se nám pěkně tvořilo a dodatečně ještě jednou tímto TS děkujeme.

Tak a Ježíšek to k nám má zase o něco blíže, protože dobré cukroví , sváteční dekorace a ozdoby na stůl už mámeJ.

ŠD UJ

Podrobnosti

Napsal Kamila Luxová

Kategorie: Školní družina

Zveřejněno: 17. prosinec 2019

5. prosinec byl pro třídu družiny zvláštní den. Žádné čertí stopy a smetí z uhlí ani zvonek Mikuláše jsme v okolí družiny nezaslechli a co anděl?...nepřilétl. Ale co ty sněhově bílá křídla nad okny třídy???

Tři návštěvníci nás překvapili hned ráno v přízemí školy. Takže jsme všichni dohromady zaplnili jednu třídu a tajně doufali, že Mikuláš zapomněl knihu doma a čerti mají pytel samou díru. Někteří z nás plakali ( za zlobení), někdo ztratil řeč (za špatné známky) a ti nejpilnější (poslušní a s elánem do učení) zazpívali píseň nebo recitovali. Mikuláš měl plno práce s hříchy a káráním, čert stále rozvazoval uzel na pytli a Anděl tiše přihlížel a s rozvahou daroval po balíčku mlsků nebo brambor s cibulí a uhlím.

Nakonec každý slíbil, že bude lepší žák i spolužák a prý i doma bude o pomocníka více. Zkrátka – polepšíme se! A protože trojice návštěvníků pospíchala zase o dům, školu nebo školku dál, byli jsme rádi, že nás zůstal stejný počet v lavicích jako ráno a vrátili se zpátky ke svým předmětům do tříd.

Po vyučování byla cesta na oběd jedna velká povídaná o zážitcích a nadílce. Až v šatnách školní jídelny nás překvapilo nezvyklé šero. Ve školní jídelně jsme se pak tiskli pevně za ruku a někdo pro změnu jásal. U výdejních okének byl čertí rej a polévku nám nalévala čertice, které svítily do tmy rohy na hlavě. A další čertiska opřeni u stolku s čajem a mlékem. Pak ale vše rozzářil andílek…vlastně andělka, která nám všem darovala balíček a malé překvapení. Málokdo tento den věděl, co měl k obědu na talíři a co jedl. Nakonec tohoto nevšedního obědového zážitku jsme se mohli přímo v prostorách jídelny podívat na výstavku mikulášských a vánočních výtvorů žáků místní ZŠ. Andělce a celé čertí partě tímto posíláme naše poděkování.

Po návratu do družiny už jsme všichni odpočívali a naše nevšední zážitky z dnešního dne se nám pořádně honily hlavou. Povídali jsme si, ochutnali něco málo z nadílkových pytlíků a zahráli si naše oblíbené prší. Až druhý den jsme si všimli andělských křídel nad oknem třídy…takže tu přeci byl.

ŠD UJ