rucickaLogo školy vyjadřuje myšlenku soudržnosti a vzájemné pomoci žáků a pedagogů

Telefon: +420 327 531 225 / E-mail: zruc@zs-okruzni.cz

Nepřehlédněte

Termíny jarních prázdnin od školního roku 2016/2017 do školního roku 2021/2022

vyhláška č. 189/2014 Sb. - externí odkaz

Zřizovatel školy

 

Středočeský kraj
(právní forma kraj)
IČ 70 891 095
Zborovská 11, 150 21 Praha 5

 

Celoroční  tematický projekt ve školní družině, kterému jsme dali příhodný název „Pokusíme se“, se konečně  dostal po zářijových aktivitách na řadu.

 

Připravovali jsme se poctivě a předem  pátrali v knihách  a  starších časopisech, abychom narazili na něco  opravdu  zajímavého. Při společném povídání  jsme zavzpomínali  na zakázané objevování        u nás doma a nejvíce  o prázdninách.  A tak jsme nakonec  přišli  na pestré návody a nápady, které zkrátka musíme vyzkoušet.

 

V našem seznamu s pokusy mají hlavní roli barvy, ale takové čarování s magnety  nebo tajuplná kuchyně nás během roku rozhodně nemine.  Dle možností a aktuálního rozvržení aktivit jsme si  slíbili, že pokus, nápad či kouzlo uskutečníme vždy každý měsíc.  Zaznamenáme ho a na konci školního roku vybereme ten NEJ.

 

S nadšením a očekáváním jsme se tedy po dvě odpolední vrhli do experimentování.

 

Bludiště z kartonu jsme využili na magnetické honičky – jeden magnet  vespodu kartonu, druhý  na hrací ploše bludiště. Síla přitažlivosti magnetů je  obdivuhodná  a odpudivá síla nás pobavila, magnety dokonce skákaly na místě a dělaly přemety.

 

Barevný pokus byl pro výtvarníky velkou podívanou. Krabička lentilek, talířek a voda. Každý si prostřel na svém místě u stolu a postupoval  podle napsaného návodu, který jsme si vyhledali. Vznikaly nám výstavní  výtvarné práce, ačkoliv  jsme nemalovali ani nekreslili.

 

Už teď se těšíme a sepisujeme seznam pomůcek na  pokusy  v příštím měsíci.

 

ŠD UJ

 

 

Společně s lidmi po celém světě jsme si i my připomněli významný den, který připadl na 29. září –  SVĚTOVÝ DEN SRDCE.

 A protože nám od samého rána vydatně pršelo a bylo pošmourné nebe, udělali jsme si  naučné odpoledne v teple třídy.

 Na chvíli jsme se stali pány doktory a na modelu mini torza lidského těla si ukázali a osahali model lidského srdce.

 Beseda v kruhu nám pomohla  vypátrat, jak velké  srdíčko v našem těle  vlastně máme. Každý se podíval na svou ruku zaťatou v pěst…a to je celé tajemství.

 Srdíčko je nezbytně důležitý orgán v našem těle a měli bychom se o něj co nejzodpovědněji starat a nepřitěžovat mu. Zacvičili jsme si několik dřepů na zátěž a pak naopak odpočívali. Sami na sobě jsme pak mohli pozorovat přitisknutím dlaně na hrudník, jak srdíčko tluče rozdílně při naší aktivitě i odpočinku.

 Pověděli jsme si také o ovoci a zelenině a o tom, jak dobře srdíčko živit. Upozornili jsme i na to, že  dochucovat si  polévku podruhé  a přisolit si již osolené brambory není tak nutné a prospěšné. Srdíčko nám za to určitě rádo poděkuje.

 V dílničkách jsme si na závěr srdíčkového odpoledne vyrobili razítka z přinesených brambor a vyzdobili s nimi vystřižené šablony, které jsme  každý  nadepsal příhodným názvem.

 A pak rychle na nástěnku chodby, ať se  všechny mohou pyšnit svou originální podobou a nechají vzpomenout  na jejich životně důležitou funkci.

 

Připomínkou na zdravá srdce všem

Janovičtí družináři


 

 

 

 

První podzimní den je tu a my máme plno práce na zahrádkách, někdo na té u babičky, jiní před svým domem a my družináři jsme se vydali na tu naší školní.

 Nejprve jsme si vyzkoušeli hrabat spadané listí a rozhlédli se po ovocných stromech.  Švestky  letos odpočívají, vlašské ořechy dozrávají a naše dvě jabloně se pyšní opět jablíčky,  menšími než minulý rok, ale zato dobrými.

Posbírali jsme tedy ty spadané a povídali si při práci o tom, jak je naše maminky  doma v kuchyni zpracovávají a jak nám nejvíce chutnají. Sluníčko ukázkově svítilo a hřálo, takže jsme si pohyb a práci na čerstvém vzduchu náležitě užili.

Pak už nás čekala třída družiny a jedno tvořivé odpolední. Tentokrát jsme chtěli pracovat pospolu, hromadně vytvořit „jedno dílo“ a připomenout nastalé časy podzimu a nejoblíbenějších plodů zahrad.

Prolistováním a ukázkou časopisu Zahrádkář jsme si přečetli o starých zapomenutých odrůdách  jablek našich prababiček a pradědů. Rostou už jen na některých zahradách a v alejích. My jsme si s úsměvem  i zájmem „zamilovali“ jablko jménem řechtáč  soudkovitý. Zajímavý svým tvarem –ten připomíná malý soudek, pak chutí í a hlavně řechtajícími jadérky uvnitř. Objevili jsme nový rytmický nástroj do hodin hudební výchovy??

Konečně jsme zasedli do lavic a začali pracovat na společném díle – koláži. Šablony jablíček jsme stříhali, barvili a nejdůležitější technikou bylo obmotávání vlnou a šití do papíru. Vznikaly zajímavé „odrůdy“ a nám se moc hezky tvořilo a bavilo nás být kreativními umělci.

K jablíčku patří strom a ten náš byl ze speciálního papíru – plakátového. Poprvé jsme totiž vyzkoušeli malovat plakátovými barvami. Celé dílo jsme po uschnutí vystřihli a dodatečně nalepili naše jablíčka.

Než jsme odešli domů z odpolední, stačili jsme naši práci vystavit na nástěnku, aby dělala radost nejen nám, ale i celé škole.

 

Družináři z Janovic

 

 

 

 

 

   

                                                             

 

 

Městská knihovna v  Janovicích  se připojila k projektu  KNIHY DĚTEM Z DĚTSKÝCH DOMOVŮ, takže ani  my jsme neváhali a šli hledat staronové a nevyužité, zkrátka takové knížky a knihy, které by nám v pokoji na polici nebo  rodičům v knihovně mohly přebývat.

 

Nejprve jsme začali ve třídě družiny besedou na koberci, vyprávěli si o našich oblíbených postavách a popisovali příběhy, které jsme četli nebo je poslechli od rodičů před spaním. Ukázkově „vyspravili“  lepící páskou hřbet knihy i natrženou stránku. Ve vadách z  použití jsme  našli vlastní kouzlo, protože i knihy mají svůj příběh a ten pošleme tedy dál…svým vzdáleným  kamarádům. A naše vepsané přání, vzkaz či zážitek ze čtení příběhu dá našemu dárku tu pravou hodnotu.

 

Přejeme si totiž, aby dětem udělaly především radost a možná je na chvíli odpoutaly od reality, která není vždy veselá.

 

Odpoledne jsme se tedy vydali každý se svou knihou do místní knihovny. Paní knihovnice nám nejprve znovu vysvětlila poslání projektu a pak ukázala krabice plnící se darovanými knihami nejen od nás. Čeká je dlouhá cesta napříč celou naší republikou a mohou se dostat  do rukou kamarádů opravdu daleko od nás, protože dětských domovů je bohužel hodně moc.

 

Místní knihovně to velice sluší, má nové vymalování a knížky z tematicky upravených regálů se na nás jen smály. Dostalo se nám premiérové ukázky nově zřízené místnosti – čítárny a odpočinkového koutu pro žáky čekající na spojení vlaku či busu. Barevné polštářky k sezení již čekají na nově příchozí.

 

Zajímavé povídání s paní knihovnicí nebralo konce a my se ptali a poslouchali, divili se a počítali a dokonce se i báli. Proč? Historie říká, že prostory knihovny byly dříve vězením, ve kterém pobývali i zajatí němečtí vojáci. Odhalili jsme  dveře jednotlivých cel a „prošli zdí „do hlavní chodby. Jedna z žákyň objevila další historické tajemství – obrazy na zdi u vchodu do knihovny, na nich naše  město a hlavně naše  škola  v dobách dávno minulých. Tajemná podívaná a srovnání pro nás pro všechny.

 

Zajímavou návštěvu jsme ukončili poděkováním a předali malý dárek z naší tvořivé dílničky.

 

Krabici s knížkami jsme společně zavřeli a přidali k ostatním čekajícím, aby  mohly putovat ke všem potřebným.

Janovičtí družináři

 

 

 

Houbaři 

Cvičení v přírodě, kterého se účastnili všichni žáci, jsme první zářijový pátek  proměnili  v odpoledních hodinách na družinové houbaření.

Při poznávání lesa a jeho okolí jsme si nasbírali přírodniny – šišky, žaludy, listy i jehličnaté větvičky a pod dozorem paní vychovatelky nadloubali mechové trsy.

Dílničky nás už nedočkavě vyhlížely a  my se těšili na zajímavě strávené chvíle.

Výšlap do lesa nás přeci jen zmohl a proto jsme se usadili na židle i gauč a za společného vyprávění o zážitcích i besedou a listováním  atlasem hub si  na chvíli odpočinuli.

Zkusili jsme si  pojmenovat  houby, které jíme i  ty nejedlé a na jedovaté jsme si vyčlenili předlohy k vykreslení, abychom si je co nejvíce uchovali v paměti. Sbírání hub je oblíbená činnost a zájem snad každého z nás. O to veseleji se nám hledá po boku maminky, tatínka nebo babičky s dědou. Protáhneme si tělo pohybem po rovince i stráni, dýcháme čistší vzduch než ve městě a odpočineme očím, pro které je zeleň i prostředí lesa lék.

Škoda jen, že jsme  si v košíku houbařské úlovky nedonesli. Zkrátka letos nerostou.

A tak si je tedy alespoň vytvoříme.

Mechové  trsy  jsme rozdělili do připravených misek s vodou a vymalované šablony na  špejlích  do nich zasadili. Pak už jsme jen zdobili a dotvářeli žaludy, šiškou nebo jehličnatou větvičkou skutečný domov houby. Někteří z nás ještě vykreslili omalovánkové předlohy, kterými jsme vyplnili nástěnku na chodbě mezi třídami.  A úplně nakonec jsme se pochlubili výstavkou  před vstupními dveřmi školy.

 S pozdravem družináři z Janovic

 

 Po prázdninách zas,

 nastal družinářů čas,

hodně jsme se těšili,

už dlouho jsme tam nebyli,

 hrajeme si, cvičíme,

 odpočinkem sílíme,

 zpíváme si pro radost,

 kamarádů  chceme mít dost.

 

 

Konečně jsme se mohli sejít v prostorách  školy,   tříd  i družiny a volné prázdninové dny vyměnili za školní povinnosti i zajímavou zábavu.

 

Školní družina se se svými zajímavými tématy, projekty a sportovním vyžitím  těší na stávající i nově příchozí družináře. Nabídne  kutilské zájmové kroužky a celoročně bude podporovat činnosti pro „dobrou věc a nápad“.

 

Přejeme nám všem pevné zdraví a  úspěšnému novému školnímu roku 2020/2021  pojďme  tedy  společně s chutí a elánem naproti.

 

ŠD Uhlířské Janovice

 

„Na zdraví“. Řekli jsme si na začátku projektového týdne ve třídě školní družiny a těšili se na zajímavá odpoledne před námi.

Hned první den jsme obsadili lavice, židle a názorně si ukazovali, jak sedíme při vyučování či v jídelně u oběda nebo doma u počítače. Společně jsme pak hodnotili správný a nesprávný „posez“ a vysvětlili si důvod. Na tabuli jsme rozvěsili obrázkové ukázky, které jsme si jednotlivě zopakovali a trénovali. Odpolední tělovýchovná chvilka s uvolňovacími cviky na krční páteř a protažení celého těla od dlouhého sezení byla vlastně soutěž, protože každý z nás chtěl lépe a rychleji než ten druhý udělat „háček“ (zaháknout obě ruce za zády) nebo přitáhnout vleže kolena k bříšku co nejpevněji a držet je co nejdéle. Dokonce jsme se i zasmáli, protože máme mezi sebou vytrvalé a odevzdané cvičence, kteří se protahovali i cestou domů a na autobusové zastávce.

A protože nám ani únorový měsíc nepřinesl sněhovou nadílku, venkovní aktivity jsme zahájili procházkou do okolí školy a poblíž lesa. V herně jsme si i bez sněhu zasáňkovali a zajezdili na pytli – sjížděli jsme ve družstvech kopce z laviček na žíněnky a trénovali svaly, ať napadne sníh či nikoliv.

Kuchyňka na sebe nenechala dlouho čekat. Naplánovali jsme si ochutnávku českého i exotického ovoce, přípravu ovocných šťáv a vitamínové hádanky „poslepu“.

Osahat si pomeranč či očichat mandarinku nebo dlouze lovit rukou v tajemné tašce plné ovocného překvapení, to je družinové odpoledne plné zajímavé zábavy. Samotná ochutnávka všechny překvapila a zaujala, první místo za všechny vyhrálo v chuti exotické ovoce jménem kiwi – dočetli jsme se, že je původem čínský angrešt a porovnávali jsme velikost s tím naším českým, který trháme v létě u babičky a dědy. Zaujalo nás mimo jiné svou chlupatou slupkou a po rozkrojení jsme obdivovali jeden z pohledů krasohledu, který nám na řezu připomínal.

Ovocné šťávy neboli smoothie se povedly, kombinovali jsme různé druhy ovoce a dokonce i zeleniny. Mixér k tomu určený byl pod vedením paní vychovatelky k dispozici a každý si zvolil chuť i barevné provedení svého nápoje. Nepotřebovali jsme cukr ani další přísady, postačila nám obyčejná voda z kohoutku. Všichni jsme si pochutnali a zjistili jsme, že sladká a neodolatelná nemusí být jen čokoláda. I vitamíny sladí a chrání nás navíc před chřipkou nebo kašlem.

Na konec celého týdne jsme si zazpívali, lidové písničky jsou naše oblíbené a tematicky jsme jich vybrali víc než dost. Naši malí zpěváci a zpěvačky se doprovází hrou na tělo a všichni jsme si zároveň zpíváním v  kruhu procvičili správné dýchání.

S novými zážitky na shledanou a na zdraví ŠD UJ

 

„Tvoření je prima věc,

do Makovice přesvědčit se běž“.

Družináři   se vrátili na místo činu - do obchůdku s netradičním zbožím „Makovice“ v Uhl. Janovicích, kde si pořídili fotografie svého vystaveného dílka a strávili příjemné chvíle s milou paní Markétou a úžasným „maxipsem“ Buddym.

Výstavku ještě stačili ozdobit a doplnit v dílničkách příhodnou jmenovkou a vizitkou a posbírat na ně podpisy všech, kteří se na výrobě podíleli. Paní Markéta pak zkompletované dílo ještě poupravila a všichni se radovali z pohledu na výlohu uvnitř i venku před obchodem.

Děkujeme za zážitek a díky výstavce za možnost uskutečnit sblížení s veřejností a širokým okolí našeho městečka.

Družináři UJ