rucickaLogo školy vyjadřuje myšlenku soudržnosti a vzájemné pomoci žáků a pedagogů

Telefon: +420 327 531 225 / E-mail: zruc@zs-okruzni.cz

Nepřehlédněte

Termíny jarních prázdnin od školního roku 2016/2017 do školního roku 2021/2022

vyhláška č. 189/2014 Sb. - externí odkaz

Zřizovatel školy

 

Středočeský kraj
(právní forma kraj)
IČ 70 891 095
Zborovská 11, 150 21 Praha 5

 

Městská knihovna v  Janovicích  se připojila k projektu  KNIHY DĚTEM Z DĚTSKÝCH DOMOVŮ, takže ani  my jsme neváhali a šli hledat staronové a nevyužité, zkrátka takové knížky a knihy, které by nám v pokoji na polici nebo  rodičům v knihovně mohly přebývat.

 

Nejprve jsme začali ve třídě družiny besedou na koberci, vyprávěli si o našich oblíbených postavách a popisovali příběhy, které jsme četli nebo je poslechli od rodičů před spaním. Ukázkově „vyspravili“  lepící páskou hřbet knihy i natrženou stránku. Ve vadách z  použití jsme  našli vlastní kouzlo, protože i knihy mají svůj příběh a ten pošleme tedy dál…svým vzdáleným  kamarádům. A naše vepsané přání, vzkaz či zážitek ze čtení příběhu dá našemu dárku tu pravou hodnotu.

 

Přejeme si totiž, aby dětem udělaly především radost a možná je na chvíli odpoutaly od reality, která není vždy veselá.

 

Odpoledne jsme se tedy vydali každý se svou knihou do místní knihovny. Paní knihovnice nám nejprve znovu vysvětlila poslání projektu a pak ukázala krabice plnící se darovanými knihami nejen od nás. Čeká je dlouhá cesta napříč celou naší republikou a mohou se dostat  do rukou kamarádů opravdu daleko od nás, protože dětských domovů je bohužel hodně moc.

 

Místní knihovně to velice sluší, má nové vymalování a knížky z tematicky upravených regálů se na nás jen smály. Dostalo se nám premiérové ukázky nově zřízené místnosti – čítárny a odpočinkového koutu pro žáky čekající na spojení vlaku či busu. Barevné polštářky k sezení již čekají na nově příchozí.

 

Zajímavé povídání s paní knihovnicí nebralo konce a my se ptali a poslouchali, divili se a počítali a dokonce se i báli. Proč? Historie říká, že prostory knihovny byly dříve vězením, ve kterém pobývali i zajatí němečtí vojáci. Odhalili jsme  dveře jednotlivých cel a „prošli zdí „do hlavní chodby. Jedna z žákyň objevila další historické tajemství – obrazy na zdi u vchodu do knihovny, na nich naše  město a hlavně naše  škola  v dobách dávno minulých. Tajemná podívaná a srovnání pro nás pro všechny.

 

Zajímavou návštěvu jsme ukončili poděkováním a předali malý dárek z naší tvořivé dílničky.

 

Krabici s knížkami jsme společně zavřeli a přidali k ostatním čekajícím, aby  mohly putovat ke všem potřebným.

Janovičtí družináři

 

 

 

Houbaři 

Cvičení v přírodě, kterého se účastnili všichni žáci, jsme první zářijový pátek  proměnili  v odpoledních hodinách na družinové houbaření.

Při poznávání lesa a jeho okolí jsme si nasbírali přírodniny – šišky, žaludy, listy i jehličnaté větvičky a pod dozorem paní vychovatelky nadloubali mechové trsy.

Dílničky nás už nedočkavě vyhlížely a  my se těšili na zajímavě strávené chvíle.

Výšlap do lesa nás přeci jen zmohl a proto jsme se usadili na židle i gauč a za společného vyprávění o zážitcích i besedou a listováním  atlasem hub si  na chvíli odpočinuli.

Zkusili jsme si  pojmenovat  houby, které jíme i  ty nejedlé a na jedovaté jsme si vyčlenili předlohy k vykreslení, abychom si je co nejvíce uchovali v paměti. Sbírání hub je oblíbená činnost a zájem snad každého z nás. O to veseleji se nám hledá po boku maminky, tatínka nebo babičky s dědou. Protáhneme si tělo pohybem po rovince i stráni, dýcháme čistší vzduch než ve městě a odpočineme očím, pro které je zeleň i prostředí lesa lék.

Škoda jen, že jsme  si v košíku houbařské úlovky nedonesli. Zkrátka letos nerostou.

A tak si je tedy alespoň vytvoříme.

Mechové  trsy  jsme rozdělili do připravených misek s vodou a vymalované šablony na  špejlích  do nich zasadili. Pak už jsme jen zdobili a dotvářeli žaludy, šiškou nebo jehličnatou větvičkou skutečný domov houby. Někteří z nás ještě vykreslili omalovánkové předlohy, kterými jsme vyplnili nástěnku na chodbě mezi třídami.  A úplně nakonec jsme se pochlubili výstavkou  před vstupními dveřmi školy.

 S pozdravem družináři z Janovic

 

 Po prázdninách zas,

 nastal družinářů čas,

hodně jsme se těšili,

už dlouho jsme tam nebyli,

 hrajeme si, cvičíme,

 odpočinkem sílíme,

 zpíváme si pro radost,

 kamarádů  chceme mít dost.

 

 

Konečně jsme se mohli sejít v prostorách  školy,   tříd  i družiny a volné prázdninové dny vyměnili za školní povinnosti i zajímavou zábavu.

 

Školní družina se se svými zajímavými tématy, projekty a sportovním vyžitím  těší na stávající i nově příchozí družináře. Nabídne  kutilské zájmové kroužky a celoročně bude podporovat činnosti pro „dobrou věc a nápad“.

 

Přejeme nám všem pevné zdraví a  úspěšnému novému školnímu roku 2020/2021  pojďme  tedy  společně s chutí a elánem naproti.

 

ŠD Uhlířské Janovice

 

„Na zdraví“. Řekli jsme si na začátku projektového týdne ve třídě školní družiny a těšili se na zajímavá odpoledne před námi.

Hned první den jsme obsadili lavice, židle a názorně si ukazovali, jak sedíme při vyučování či v jídelně u oběda nebo doma u počítače. Společně jsme pak hodnotili správný a nesprávný „posez“ a vysvětlili si důvod. Na tabuli jsme rozvěsili obrázkové ukázky, které jsme si jednotlivě zopakovali a trénovali. Odpolední tělovýchovná chvilka s uvolňovacími cviky na krční páteř a protažení celého těla od dlouhého sezení byla vlastně soutěž, protože každý z nás chtěl lépe a rychleji než ten druhý udělat „háček“ (zaháknout obě ruce za zády) nebo přitáhnout vleže kolena k bříšku co nejpevněji a držet je co nejdéle. Dokonce jsme se i zasmáli, protože máme mezi sebou vytrvalé a odevzdané cvičence, kteří se protahovali i cestou domů a na autobusové zastávce.

A protože nám ani únorový měsíc nepřinesl sněhovou nadílku, venkovní aktivity jsme zahájili procházkou do okolí školy a poblíž lesa. V herně jsme si i bez sněhu zasáňkovali a zajezdili na pytli – sjížděli jsme ve družstvech kopce z laviček na žíněnky a trénovali svaly, ať napadne sníh či nikoliv.

Kuchyňka na sebe nenechala dlouho čekat. Naplánovali jsme si ochutnávku českého i exotického ovoce, přípravu ovocných šťáv a vitamínové hádanky „poslepu“.

Osahat si pomeranč či očichat mandarinku nebo dlouze lovit rukou v tajemné tašce plné ovocného překvapení, to je družinové odpoledne plné zajímavé zábavy. Samotná ochutnávka všechny překvapila a zaujala, první místo za všechny vyhrálo v chuti exotické ovoce jménem kiwi – dočetli jsme se, že je původem čínský angrešt a porovnávali jsme velikost s tím naším českým, který trháme v létě u babičky a dědy. Zaujalo nás mimo jiné svou chlupatou slupkou a po rozkrojení jsme obdivovali jeden z pohledů krasohledu, který nám na řezu připomínal.

Ovocné šťávy neboli smoothie se povedly, kombinovali jsme různé druhy ovoce a dokonce i zeleniny. Mixér k tomu určený byl pod vedením paní vychovatelky k dispozici a každý si zvolil chuť i barevné provedení svého nápoje. Nepotřebovali jsme cukr ani další přísady, postačila nám obyčejná voda z kohoutku. Všichni jsme si pochutnali a zjistili jsme, že sladká a neodolatelná nemusí být jen čokoláda. I vitamíny sladí a chrání nás navíc před chřipkou nebo kašlem.

Na konec celého týdne jsme si zazpívali, lidové písničky jsou naše oblíbené a tematicky jsme jich vybrali víc než dost. Naši malí zpěváci a zpěvačky se doprovází hrou na tělo a všichni jsme si zároveň zpíváním v  kruhu procvičili správné dýchání.

S novými zážitky na shledanou a na zdraví ŠD UJ

 

„Tvoření je prima věc,

do Makovice přesvědčit se běž“.

Družináři   se vrátili na místo činu - do obchůdku s netradičním zbožím „Makovice“ v Uhl. Janovicích, kde si pořídili fotografie svého vystaveného dílka a strávili příjemné chvíle s milou paní Markétou a úžasným „maxipsem“ Buddym.

Výstavku ještě stačili ozdobit a doplnit v dílničkách příhodnou jmenovkou a vizitkou a posbírat na ně podpisy všech, kteří se na výrobě podíleli. Paní Markéta pak zkompletované dílo ještě poupravila a všichni se radovali z pohledu na výlohu uvnitř i venku před obchodem.

Děkujeme za zážitek a díky výstavce za možnost uskutečnit sblížení s veřejností a širokým okolí našeho městečka.

Družináři UJ

 

 I když nám nespadla ani jedna sněhová vločka, užili jsme si tento zimní měsíc náramně. Zaostřili jsme oko na zvířátka v lese i ve městě a na ptáčky, kteří tu v tomto chladném ročním období zůstávají s námi a neodlétají do teplých krajin.

Počasí přálo výšlapům do blízkého okolí školy, vydali jsme se na průzkum zeleně kolem bytových jednotek a dětského hřiště. Zapsali jsme si dvě veverky ve smrčkách „minisídliště“, vrabčáky v živých plotech kolem cesty na oběd i holuby pobíhající u hřiště. Při podívané na školní zahradě nás překvapil zajíc, odkud k nám asi zabloudil? A protože bylo venku opravdu nezvykle teplé počasí, posedali jsme na lavičku pod stromy zahrady a besedovali o tom, jak zvířata v lese přečkávají zimu, kde mají své úkryty a jaká je jejich potrava. Připomněli jsme si „desatero chování v přírodě“, zejména v lese a vyjmenovali si zvířátka, která v lese žijí. Část z nás si potom naplánovala cestu na okraj lesa, který je nedaleko a odnesla tam tašku kaštanů a žaludů na přilepšenou srnkám i divočákům.

Na ptačí obyvatele jsme také nezapomněli a nachystali pro ně krmítko, které je vyrobeno našimi staršími žáky. Krmítko má každoročně své místo na balkoně školní družiny a vysypáváme ho slunečnicovými semínky a oříšky. Za odměnu máme pěkný výhled na ptačí slet u oběda.

Dílničky byly plné nápadů, vyzkoušeli jsme si vyrobit krmelec ze starých papírových krabiček a špejlí a názorně si ukázat jak ho naplnit a čím. Při tvorbě jsme si vyprávěli zážitky z lesa, někteří z nás už se setkali s divočákem a celou jeho rodinkou, někdo z nás chodí pravidelně se svým dědou lesní zvěř přikrmovat. Zapůjčili jsme si mysliveckou encyklopedii a listovali v ní, nejzajímavější byla pro nás „myslivecká zařízení“ – krmítka nejrůznějších druhů a velikostí a také sledovatelny zvěře.

Dílničky pokračovaly domkem pro sýkorky a kosy, to vše z přírodních materiálů, který jsme nasbírali na školní zahradě a v okolí.

PC učebna se družináři naplnila jen z malé části – zastihla nás totiž chřipková epidemie. Tematické on line puzzle a vyhledávání lesní zvěře a ptáků byla zajímavá zábava. Tematické hry jsme završili stolní formou , pexeso a Béďův zimní kvíz z měsíčníku o myslivosti jsme zvládli dobře.

Lednové zimní zvířátkování jsme završili výstavkou společného „recydíla“ – zimní stromy a ptactvo. Nechtěli jsme zůstat jen u školních výstavních prostor, proto jsme se odhodlali oslovit místní netradiční obchůdek s látkami a rukodělnými výrobky paní Markéty a přispět k výzdobě výlohy obchůdku naším dílem a pochlubit se třeba právě procházející mamince nebo tetě.

Tímto mnohokrát děkujeme milé paní Markétě z netradičního obchůdku s tradicemi „Makovice“ za možnost výstavky a těšíme se na fotografie z místa činu.

ŠD UJ

 

                                                  

Projekt, který jsme na začátku prosince roku 2019 podpořili svou tvořivou činností byl s úspěchem dokončen a my dostali „pozvánku“ obhlédnout dokonané dílo.

Naše účast byla z původní družinové rozšířena pro velké nadšení na všechny třídy naší školy, své originální peříčko vyráběly i paní učitelky. Přidali se dokonce i naši stálí mílí kamarádi, klienti Domova Iváň, kteří nás právě v tuto dobu navštívili. Přispěli jsme tedy minimálně 50 kusy peříček a snažili se v každém z nich zanechat odkaz, výzvu, vysvětlení, rozhodnutí, tajná přání a to všechno nejen na okamžik, ve kterém jsme ho tvořili.

Představa velikosti a podoby křídel anděla se nám honila hlavou, málokdo z  nás si dovedl vybavit množství, ve kterém budou peříčka k vidění a jak se celé dílo vlastně dokončilo.

Ve čtvrtek – 23. 1. jsme se tedy vydali do Kutné Hory, do výstavních prostor DDM Dominik.

Bohužel jsme necestovali v plném počtu, tak jak bylo v plánu, chřipková epidemie přepadla naší školu v plné síle a hodně žáků zůstalo místo kulturního výletu doma pod peřinou.

V DDM jsme měli milé přivítání, organizátorka projektu a samotný pan ředitel nás provedli a seznámili se současným děním v  celé budově . Následovala malá beseda o aktivitách, probíhajících zájmových kroužcích a možnostech jak využít dopravní hřiště a venkovní prostor k pohybovým hrám.

Pak už nás čekala samotná prohlídka díla. Křídla byla ohromující, na černém podkladě vynikala jejich velikost a síla. Mohli jsme detailně „studovat“ strukturu obou částí křídel a nahlédnout do textu a zdobení jednotlivých částeček - peříček. Přáli jsme si najít alespoň některé z našich peříček, to se nám také podařilo a bylo to pro nás „znamením“, že jsou opravdu všechny anděla a mají svou moc!

Na naše dotazy odpovídal pan ředitel ochotně a mile se o nás staral. Dozvěděli jsme se, že šířka křídel je 6 metrů a tvoří je cca 3 000 kusů peříček, které pochází z různých míst naší republiky. Posílali je nebo dovezli tedy nejen školská zařízení v našem kraji, ale i rodiny nebo samotní lidé např. z Prahy.

„A to bylo přeci posláním celého projektu?“…řekli jsme si. Více sblížit širokou veřejnost a školská zařízení a snažit se o vzájemnou spolupráci a setkávání - třeba právě v zájmových projektech .

Nakonec jsme se vyfotili společně, s kamarádem nebo každý sám a křídla nám za zády vytvořila nádherné snímky na památku, z kterých jsme si následně vytvořili koláž a pochlubili se rodičům i známým.

Aktivity a plánované akce v DDM pokračují, paní organizátorka nám pošeptala do ucha, že chystá v brzké době opět „něco velkého a pěkného“. Takže to my – snad již v plném počtu – nebudeme chybět a dle možností se rádi zúčastníme a podpoříme dobrou věc i myšlenku.

ŠD Uhlířské Janovice

 

„Tříkrálové pečení“

Vánoční prázdninové dny volna jsou pryč a my jsme se opět sešli v lavicích tříd školy a družiny.

A právě družináři byli ti, co měli ten školní návrat o něco sladší než ostatní spolužáci. První týden probíhal ve družině ve znamení besedy a povídání v kruhu na koberci. Všichni jsme plni dojmů a čerstvých zážitků popisovali Ježíškovy dárky a Štědrý večer každého z nás u stolu s našimi nejbližšími. Jedno odpoledne jsme se některé dárky (ty nej…) snažili nakreslit a vymalovat přesně tak, jak si je vybavíme a představíme. Došlo i na praktické ukázky, pochlubili jsme se donesenými plyšáky či panenkou, větší spolužáci zase krokoměrem nebo knihou či parádním tričkem. Poohlédnutí za nejkrásnějšími svátky v roce bylo hezké, sešli jsme se v plném počtu a s chutí do práce a aktivit – a to opravdu bez vyjímky.

Ale teď už zpátky k prvnímu školnímu dni roku 2020. Pondělí   - 6. leden - byl pro nás návratem, ale i svátkem Tří králů. A tak jsme se nejprve všichni společně uvelebili na židle a křesla a zaposlouchali se do krátkého tematického povídání, které nám o něco více přiblížilo to, co se tento den v minulosti událo a jak se tato tradice udržuje dodnes. Tři králové – Kašpar, Melichar a Baltazar koledovali a chodili od domu k domu i v našem městě, přáli štěstí a dobré žití. Za koledou a přáním byla celonárodní charitativní sbírka, která díky dobrým lidem a společnostem pomáhá již několikátý rok dětským domovům, domovům seniorů a tělesně postiženým lidem. I my jsme přispěli díky paní vychovatelce drobnými korunkami do kasičky tří koledníků, vysloužili jsme si nálepku s tradičním podpisem, která nám zdobí rám nad dveřmi a do batůžků malé kalendáře na nový rok.

Nástěnky družiny a chodby jsme pak vyzdobili výkresy s podobami koledníků, které vznikaly různými výtvarnými technikami. Pro nás byla nejzajímavější vitráž. A víte proč? Připomíná nám skládání puzzle, činnost a zábavu v jednom, kterou máme tolik oblíbenou. Dostatečně jsme svůj zájem využili a králové i se svými dary svátečně ozdobili výstavní prostor.

A sladké nakonec? I na tento svátek mají kuchařské knihy své stránky s recepty. A tak jsme zalistovali a po společné dohodě jeden z mnoha vybrali. Tříkrálový koláč s překvapením. Listové těsto, máslová náplň s mandličkami a čokoládové mince, které pro štěstí a blahobyt zapečeme do náplně. My jsme si přidali ještě čokoládová srdíčka pro lásku a dobré kamarády. Hlavní kuchtíci měli těžký úkol, protože čekat u voňavé trouby bylo pokušení. Raději se s ostatními v  mezičase pustili do úklidu kuchyně a mytí nádobí. Chválíme ochotu a snahu nových malých pomocníků, kterým šla práce výborně. Pak už nás čekala zasloužená odměna, která nestačila ani vychladnout.

Loučíme se tedy přímo od stolu kuchyně a těšíme se na nový rok 2020 ve družině!

P.S. S paní vychovatelkou jsme nelenili a prohlédli si výsledky charitativní sbírky v ČR. Lidé přispěli neuvěřitelnou částkou 51 mil Kč a to není konečný počet, kasičky se ještě stále sčítají. O využití těchto finančních prostředků jsme se také dočetli a dohledali jsme naše město… komunitnímu centru sv. Jiljí u nás v Janovicích připadlo na vybavení prostor 20 000,- Kč.

Hezké dny přeje ŠD UJ