rucickaLogo školy vyjadřuje myšlenku soudržnosti a vzájemné pomoci žáků a pedagogů

Telefon: +420 327 531 225 / E-mail: zruc@zs-okruzni.cz

Zřizovatel školy

 

Středočeský kraj
(právní forma kraj)
IČ 70 891 095
Zborovská 11, 150 21 Praha 5

Předposlední zimní měsíc máme za sebou. Na zajímavou a naučnou zábavu po konci vyučování jsme již pravidelně natěšeni a máme radost z plánovaných aktivit, s jejichž přípravami spontánně a s chutí pomáháme. I když nám sněhová nadílka a nízké venkovní teploty nedovolily sundat čepice, šály a rukavice, užili jsme si krátké procházky po dobrém obědě i motivační rozcvičky. Kakao a horká čokoláda, které jsme si vždy společně připravili, byly nakonec sladká a především hřejivá tečka za odpoledními aktivitami.

Jako každý rok v tuto dobu bedlivě sledujeme ptačí kamarády a do našich krmítek pravidelně sypeme namíchanou směs zobání. A protože chceme pomáhat ještě více, momentálním nápadem přibyly jednoho tvořivého odpoledne „ závěsné ptačí misky“. V sádle zpracovaná slunečnicová semínka, mák a rozdrcené vlašské oříšky v zavěšeném  kelímku z kartonu, to byl ten správný oběd pro hladové zpěváčky.  Poté při odpočinku a poslechu pohádkového příběhu jsme měli nevšední podívanou, malí okřídlení návštěvníci se objevili u krmítek a s ostychem poskakovali po parapetu.

Na pomoc zvířecím kamarádům v lese jsme také mysleli. Vyzbrojeni taškami plnými nasbíraných kaštanů z podzimních procházek  jsme vyrazili za naše město. Polní cesta plná bláta a sněhu nás neodradila. S úsměvem na tváři jsme se tedy vydali nakrmit  srnky nebo divočáky?  Povídali jsme si o celých srnčích rodinkách, které můžeme vidět za bílého dne a proč a kam se vydávají napříč silnicí. Připomněli jsme si také správné řešení situace a chování při náhodném setkání s bachyní a selátky. A  soutěží  o bystré oko jsme v místech s čistým sněhem  hledali  a rozpoznávali stopy. Srnčí kopýtka, ale i psí tlapky jsme odhalili velmi dobře.

Lednová  dobrodružství  školní družiny jsme zakončili s příjemným pocitem poskytnuté pomoci  a  s myšlenkou pro dobrou věc.  Vyprázdněné tašky jsme složili zpět do poličky a již promýšleli návrat na místo činu. Budou hromádky s našimi kaštany na poli u lesa už pryč? A ptačí krmítka? Ty budeme strážit a  doplňovat  i nadále. Pojďme tedy naproti poslednímu zimnímu měsíci.

Za první lednovou zábavou školní družiny v Uhlířských Janovicích jsme se vypravili na školní zahradu. Nezvykle teplé počasí a sluneční paprsky nám otevřely dvě krásné odpoledne, kterými jsme přivítali příchod nového roku. Vyprávěním jsme popsali vánoční oslavy naší rodiny, připomněli si zajímavé okamžiky ze Štědrého dne a pochlubili se kamarádům vybranými dárky z Ježíškovy nadílky přímo ve třídě. Nechyběly veselé fotografie a pózování s novým tričkem  či  zvířátkovými  ponožkami. I auta na ovládání měla svou přehlídku. S opatrností jsme si  je  navzájem půjčili i vyzkoušeli. Vzpomínali jsme na starý kalendářní rok ve družině a zasmáli se nad otevřenou kronikou fotogalerie.  Zábavné posezení uprostřed prosluněné lednové zahrady jsme si zpestřili zdravým  pohybem a  kolektivními  hrami. Na závěr si každý z nás zapálil svou prskavku a barevným  konfetovým ohňostrojem jsme společně odstartovali družinový rok s číslem 2023.

Kašpar, Melichar a Baltazar nám dali záminku k tvořivým dílničkám. I ti nejmladší z nás si vyrobili královské koruny z kartonu.  Vykreslili je diamanty a pak hrdě nosili při zkouškách na malé představení pro spolužáky.

Zazpívali jsme si koledy a hráli na rytmické hudební nástroje. Vybrané pohybové hry zkoušely naši zdatnost a my s korunou na hlavě zdolávali opičí dráhu nebo svítili jako kometa.

Při odpočinku v křesle jsme se zaposlouchali do čteného příběhu z dávné historie a putovali v čase jako mudrci z Východu. Ve výtvarné chvilce jsme pak netradičními  technikami  ztvárnili jejich podobu a dílka si vystavili u vchodu do budovy školy.

Tak pojďme tedy společně do nového roku a těšit se další zajímavou  zábavou třídy školní družiny.

 

Když se řekne prosinec, většina z nás se těší na příchod nejkrásnějších svátků v roce. A proto i my jsme se hned od začátku prosince ladili na vánoční atmosféru poslechem vánočních koled a četbou vánočních příběhů. Každý z nás si také vybral svou básničku na vánoční besídku. Abychom si ještě více umocnili atmosféru Vánoc, šli jsme se podívat jako každoročně na zručský betlém do zručského dvora, kde jsme si pověděli něco málo o historii a tradicích Vánoc. Dále jsme se podívali na krásně nazdobený vánoční stromeček ve zručském parku a nemohli jsme opomenout zajít se podívat na vánoční výstavu na poštu, kde jsme obdivovali výrobky dětí z mateřské školy.

Nastal čas vánoční. Obchody sice nabízejí spoustu krásných dekorací, ale určitě budeme mít větší radost z dekorací, které si vyrobíme sami vlastníma (snad i šikovnýma) rukama. A tak jsme si postupně vyrobili krásné čertíky, sněhuláky, vánoční svícínky, vánoční věnec na stůl i dveře a tím si vánočně vyzdobili místnost ŠD. Protože jsme čekali návštěvu babiček z domova Centrin, nezapomněli jsme ani na venkovní výzdobu do truhlíků kolem školy.

K zimnímu období patří neodmyslitelně chladné počasí a jako bonus napadaný sníh. A to se letos opravdu povedlo. Netrpělivě jsme sledovali předpověď počasí a dočkali se. Teple oblečeni jsme vyrazili na malý kopeček u naší školy, kde jsme si užili zimních hrátek na sněhu. Bobování, soutěž o uválení největší sněhové koule a pořádná koulovačka byly náplně našich několika dní.

Ale protože nemyslíme jen na sebe, ale i na zvířátka a ptáčky, kterým se v tomto ročním období hůře shání potrava, sypání slunečnicových semínek do krmítka na školní zahradě se stalo naší každodenní činností.

Plni očekávání a těšení jsme se všichni rozešli do svých domovů, očekávat toho svého Ježíška.

Prosinec nám nadělil tolik dobrodružství a zajímavé zábavy, že nám volný čas po vyučování sotva stačil.

Pochlubili jsme se sněhovými hrátkami a dováděním při sjezdu na bobech, podnikli jsme výšlapy za poznáním zimní krajiny a zvědavě nahlédli na školní zahradu a spící záhony pod bílou čepicí. Za čertí diskotékou a povídáním s Mikulášem jsme spěchali do tepla třídy školní družiny. Někteří s obavou a strachem, někteří s připravenou básničkou, ale všichni se nakonec těšili z darovaných balíčků plných ovoce a sladkých dobrot. Čerti odcházeli s prázdným pytlem a naše škola má tedy vzorné a hodné žáky i celý další – nový rok. Zábava družinářů  vždy voněla čajem a horkým ovocem, s oblibou a za pomoci paní vychovatelky  jsme takto umocnili kouzlo přicházejících Vánoc a vánoční náladu nechali rozvonět  po celé naší  škole. Z nasušené kůry mandarinek a pomerančů jsme si navlékali závěsné dekorace, nechyběly přidané vlastní nápady a kreativita, s kterými jsme vytvořili originální nápady na dárek. K voňavému čaji nesmí chybět voňavé cukroví. Společně jsme se rozhodli pro pečení „nepečeného“ a každý z nás donesl vyhledaný recept. Tatrankové kuličky, slepované piškoty marmeládou a banány nebo burizonové hrudky s čokoládou. Měli jsme jasný výběr a během dvou týdnů adventního času jsme si užili cukrářské zábavy. Radost nám udělala společná chuť do práce, nadšení i objevený talent některých z nás. Pozorně jsme sledovali předepsaný postup receptu, obratně i zcela nově jsme pracovali s kuchyňskými pomocníky a dali si záležet na výsledné podobě jednotlivých kousků. Pozvané maminky pak nahlédly do naší vánoční kuchyně a ochutnaly od každého trochu. Pyšnili jsme se pochvalou a bylo nám moc dobře z vydařeného sladkého výsledku.

Společně se staršími žáky, kteří nám celý rok vždy ochotně pomáhají, jsme nazdobili prostory celé školy, na nástěnky vystavili výtvarná dílka a pomohli ozdobit vánoční stromeček pro Ježíška.  Nezapomněli jsme ani na naše město a vánoční výtvarnou výzdobou rozjasnili okna městské knihovny i obchodů. S vyrobenými dárečky a vytvořeným přáním jsme nakonec obešli všechny ty, které máme rádi a celý rok si díky nim dopřáváme dodané odvahy, uznání, pochvaly a chuti do další práce.

Zábavné focení a odpoledne v duchu tradic nejkrásnějších svátků v roce byly zakončením příprav před odchodem na vánoční prázdniny. Pouštěli jsme ořechové lodičky, děvčata házela pantoflem, chlapci se těšili na krájení jablek a společně jsme hledali šupinu pod štědrovečerním talířem.

A ještě jedno překvapení na úplný závěr odpoledne před prázdninami? Na dveře školní družiny nám zaťukal  rozsvícený vánoční stromeček!  V doprovodu vánočního sobíka v kuchařské zástěře jsme měli neuvěřitelnou návštěvu a nadílku tradičního lineckého cukroví a ovoce. Naše oblíbené kuchařinky ze školní jídelny nás potěšily a my jsme si s  nimi užili zase další zábavu. Družina se jen velmi nerada loučila.

Takže nyní už opravdu krásné svátky vánoční a v novém roce v plném zdraví se těšíme!

Školní družina z Uhlířských Janovic

Šestého prosince jsme s nadšením přivítali první sněhovou nadílku a nanečisto  odstartovali  zimní hrátky  ve  stále ještě podzimním období roku.  Nedočkavě jsme vyhlíželi konec vyučování  a volný  čas se školní družinou. Správně vybaveni teplým oblečením jsme podnikli výpravu na školní zahradu.  Sněhové hrátky jsme zahájili soutěží ve válení koulí, poznali jsme běh a překonávali mílovými kroky napadanou sněhovou nadílku mezi keři. Koulovaná, hod na terč v podobě kmene stromu i otisky siluety celého těla, pro které se někteří z nás vrhli vzad do načechraného  sněhu. Sportovní vyžití jsme prostřídali  s poznávacími  vycházkami  při hřejivém  poledním sluníčku. Jak vypadá fotbalové hřiště pod sněhovou čepicí? Poznáme naše oblíbená místa  procházek  v zapadané podobě? Spí dětské hřiště zimním spánkem?  A co teprve pátračka po stopách ve sněhu? Psí, kočičí, od pneumatiky nebo od  podrážky našich  bot, stopy a otisky kam se podíváme. Odpolednímu programu bychom nejraději přidali hodiny a užívali si venkovní zábavu bez odjezdu domů. Ale první zimní den je přeci ještě před námi, takže se pojďme zase těšit. V teple třídy si odpočineme,  vypijeme voňavý čaj s medem a citronem, usušíme si mokré rukavice a čepice a budeme si vyprávět o našich radovánkách.

Ve školní družině v Uhlířských Janovicích  jsme si poslední podzimní měsíc doslova pohráli s TRADICÍ. Neobvykle teplé počasí  přálo venkovním aktivitám i posezení a my jsme si mohli  každé odpoledne  užívat školní zahrady i okolí města.

 České  dušičkové  tradice i  oslavu  Halloweena  v  americkém  stylu jsme zahájili tvořivou zábavou a nejrůznějšími výtvarnými technikami. Vyrobili jsme si malé  lucerničky  a vyzdobili skleničky od marmelády.  Skládané lampionky z barevného papíru nás nadchly natolik, že jsme si přidělali hned několik domů, těšili jsme se na parádní dekoraci, které to sluší opravdu kdekoliv. Nemohly chybět dýně ze zahrádky našich rodičů, originální barevnou kombinací  i  miniaturní  velikostí  byly jako stvořené  pro  roli příšerky i zlého ducha. Naším úkolem bylo dát jim přísný výraz v obličeji  a vybrat si tu nejtemnější  barvu. Ani duchové na špejli neměli stání, usadili jsme je jako zápich na parapet okna a zabavili je pohledem ven na ulici. Během  práce  plné originálních  nápadů jsme se zaposlouchali do vyprávění o historii tohoto svátku a poznali jsme způsoby oslav po celém světě.  

Po společné domluvě jsme se tedy nejdříve vydali na místní hřbitov. Vzpomínkou a s úctou zapálenou svíčkou  jsme nahlédli do prostor, které jsou součástí  života každého z nás. Posezením na lavičce a vyprávěním  s kamarádem  jsme  si připomněli ty, kteří mezi námi již nemohou být.

Na školní zahradu jsme se vybavili nejen barevnými lampionky  a skleněnými  lampičkami  z vlastní dílny, ale i milým doprovodem jedné z našich maminek. Měli jsme radost. Lampionky zavěšené na větvích stromků a keřů odstartovaly  halloweenský  rej a  zábavu  typicky  americkou. Hráli jsme kolektivní hry, hledali jsme pavouka v hromadě listí i slepičí pařáty v ptačí budce. Protáhli jsme si tělo a zkoušeli jsme poletovat jako duch.  A nakonec jsme soutěžili o nejděsivější výraz v naší tváři bez maskyJ. Poté  jsme  si posedali kolem stolu a zapálili svíčky v lampičkách. Ještě jednou jsme   zavzpomínali  na naše pradědečky  i  prababičky  a  zkusili  si  představit jaký byl jejich život.

A protože jsme rádi,  když to naší třídě a škole sluší, vyzdobili jsme na památku  oslav tohoto svátku vstupní prostory i venkovní parapety. 

Ve školní družině v Uhlířských Janovicích  jsme si poslední podzimní měsíc doslova pohráli s TRADICÍ. Neobvykle teplé počasí  přálo venkovním aktivitám i posezení a my jsme si mohli  každé odpoledne  užívat školní zahrady i okolí města.

 České  dušičkové  tradice i  oslavu  Halloweena  v  americkém  stylu jsme zahájili tvořivou zábavou a nejrůznějšími výtvarnými technikami. Vyrobili jsme si malé  lucerničky  a vyzdobili skleničky od marmelády.  Skládané lampionky z barevného papíru nás nadchly natolik, že jsme si přidělali hned několik domů, těšili jsme se na parádní dekoraci, které to sluší opravdu kdekoliv. Nemohly chybět dýně ze zahrádky našich rodičů, originální barevnou kombinací  i  miniaturní  velikostí  byly jako stvořené  pro  roli příšerky i zlého ducha. Naším úkolem bylo dát jim přísný výraz v obličeji  a vybrat si tu nejtemnější  barvu. Ani duchové na špejli neměli stání, usadili jsme je jako zápich na parapet okna a zabavili je pohledem ven na ulici. Během  práce  plné originálních  nápadů jsme se zaposlouchali do vyprávění o historii tohoto svátku a poznali jsme způsoby oslav po celém světě.  

Po společné domluvě jsme se tedy nejdříve vydali na místní hřbitov. Vzpomínkou a s úctou zapálenou svíčkou  jsme nahlédli do prostor, které jsou součástí  života každého z nás. Posezením na lavičce a vyprávěním  s kamarádem  jsme  si připomněli ty, kteří mezi námi již nemohou být.

Na školní zahradu jsme se vybavili nejen barevnými lampionky  a skleněnými  lampičkami  z vlastní dílny, ale i milým doprovodem jedné z našich maminek. Měli jsme radost. Lampionky zavěšené na větvích stromků a keřů odstartovaly  halloweenský  rej a  zábavu  typicky  americkou. Hráli jsme kolektivní hry, hledali jsme pavouka v hromadě listí i slepičí pařáty v ptačí budce. Protáhli jsme si tělo a zkoušeli jsme poletovat jako duch.  A nakonec jsme soutěžili o nejděsivější výraz v naší tváři bez maskyJ. Poté  jsme  si posedali kolem stolu a zapálili svíčky v lampičkách. Ještě jednou jsme   zavzpomínali  na naše pradědečky  i  prababičky  a  zkusili  si  představit jaký byl jejich život.

A protože jsme rádi,  když to naší třídě a škole sluší, vyzdobili jsme na památku  oslav tohoto svátku vstupní prostory i venkovní parapety. 

Druhý podzimní měsíc jsme přivítali s úsměvem. Ve středu 5. 10. jsme zvesela zasedli ke stolu a každý po svém vyjádřili úsměv na tváři, abychom oslavili Mezinárodní den úsměvu. Ten jsme posléze přenesli i na papír, kde si každý vyrobil svého panáčka usměváčka.

A protože nejen měsíc září září barvami, měsíc říjen nemůže zůstat pozadu. Z krásně zbarvených listů patřilo k dalším říjnovým činnostem barevné podzimní tvoření právě z nich. Nejprve jsme si vytvořili šablonu ježka, kterou jsme následně polepili lipovými lístečky. Ale tak jako umí udělat radost listí v podobě barevného podzimního tvoření, tak umí udělat starosti v podobě listím zapadané školní zahrady. Pokud je ho víc než dost, je potřeba vyndat kárku, hrábě, dvě ruce, ale hlavně chuť k práci a jít na to. Sladká odměna od paní školnice stojí za to.

I ŠD se zapojila do projektového týdne zdravá strava. Nejprve jsme si vytvořili koláž ze zdravých i nezdravých potravin. Následně jsme ochutnali něco ze zdravých potravin a nakonec navštívili místní obchod.

DÝŇOVÁNÍ patří k našim nejoblíbenějším činnostem. Netrpělivě jsme vyhlíželi okamžik zralých dýní. Každý z nás si přinesl tu svoji a koncert ve vydlabávání mohl začít. Tvořili jsme dýňové obličeje podle svých představ a pak již nic nebránilo tomu, abychom si každý svého „dýňáka“ odnesl s troškou veselé podzimní nálady domů.