rucickaLogo školy vyjadřuje myšlenku soudržnosti a vzájemné pomoci žáků a pedagogů

Telefon: +420 327 531 225 / E-mail: zruc@zs-okruzni.cz

Nepřehlédněte

Termíny jarních prázdnin od školního roku 2016/2017 do školního roku 2021/2022

vyhláška č. 189/2014 Sb. - externí odkaz

Zřizovatel školy

 

Středočeský kraj
(právní forma kraj)
IČ 70 891 095
Zborovská 11, 150 21 Praha 5

 I když nám nespadla ani jedna sněhová vločka, užili jsme si tento zimní měsíc náramně. Zaostřili jsme oko na zvířátka v lese i ve městě a na ptáčky, kteří tu v tomto chladném ročním období zůstávají s námi a neodlétají do teplých krajin.

Počasí přálo výšlapům do blízkého okolí školy, vydali jsme se na průzkum zeleně kolem bytových jednotek a dětského hřiště. Zapsali jsme si dvě veverky ve smrčkách „minisídliště“, vrabčáky v živých plotech kolem cesty na oběd i holuby pobíhající u hřiště. Při podívané na školní zahradě nás překvapil zajíc, odkud k nám asi zabloudil? A protože bylo venku opravdu nezvykle teplé počasí, posedali jsme na lavičku pod stromy zahrady a besedovali o tom, jak zvířata v lese přečkávají zimu, kde mají své úkryty a jaká je jejich potrava. Připomněli jsme si „desatero chování v přírodě“, zejména v lese a vyjmenovali si zvířátka, která v lese žijí. Část z nás si potom naplánovala cestu na okraj lesa, který je nedaleko a odnesla tam tašku kaštanů a žaludů na přilepšenou srnkám i divočákům.

Na ptačí obyvatele jsme také nezapomněli a nachystali pro ně krmítko, které je vyrobeno našimi staršími žáky. Krmítko má každoročně své místo na balkoně školní družiny a vysypáváme ho slunečnicovými semínky a oříšky. Za odměnu máme pěkný výhled na ptačí slet u oběda.

Dílničky byly plné nápadů, vyzkoušeli jsme si vyrobit krmelec ze starých papírových krabiček a špejlí a názorně si ukázat jak ho naplnit a čím. Při tvorbě jsme si vyprávěli zážitky z lesa, někteří z nás už se setkali s divočákem a celou jeho rodinkou, někdo z nás chodí pravidelně se svým dědou lesní zvěř přikrmovat. Zapůjčili jsme si mysliveckou encyklopedii a listovali v ní, nejzajímavější byla pro nás „myslivecká zařízení“ – krmítka nejrůznějších druhů a velikostí a také sledovatelny zvěře.

Dílničky pokračovaly domkem pro sýkorky a kosy, to vše z přírodních materiálů, který jsme nasbírali na školní zahradě a v okolí.

PC učebna se družináři naplnila jen z malé části – zastihla nás totiž chřipková epidemie. Tematické on line puzzle a vyhledávání lesní zvěře a ptáků byla zajímavá zábava. Tematické hry jsme završili stolní formou , pexeso a Béďův zimní kvíz z měsíčníku o myslivosti jsme zvládli dobře.

Lednové zimní zvířátkování jsme završili výstavkou společného „recydíla“ – zimní stromy a ptactvo. Nechtěli jsme zůstat jen u školních výstavních prostor, proto jsme se odhodlali oslovit místní netradiční obchůdek s látkami a rukodělnými výrobky paní Markéty a přispět k výzdobě výlohy obchůdku naším dílem a pochlubit se třeba právě procházející mamince nebo tetě.

Tímto mnohokrát děkujeme milé paní Markétě z netradičního obchůdku s tradicemi „Makovice“ za možnost výstavky a těšíme se na fotografie z místa činu.

ŠD UJ

 

                                                  

Projekt, který jsme na začátku prosince roku 2019 podpořili svou tvořivou činností byl s úspěchem dokončen a my dostali „pozvánku“ obhlédnout dokonané dílo.

Naše účast byla z původní družinové rozšířena pro velké nadšení na všechny třídy naší školy, své originální peříčko vyráběly i paní učitelky. Přidali se dokonce i naši stálí mílí kamarádi, klienti Domova Iváň, kteří nás právě v tuto dobu navštívili. Přispěli jsme tedy minimálně 50 kusy peříček a snažili se v každém z nich zanechat odkaz, výzvu, vysvětlení, rozhodnutí, tajná přání a to všechno nejen na okamžik, ve kterém jsme ho tvořili.

Představa velikosti a podoby křídel anděla se nám honila hlavou, málokdo z  nás si dovedl vybavit množství, ve kterém budou peříčka k vidění a jak se celé dílo vlastně dokončilo.

Ve čtvrtek – 23. 1. jsme se tedy vydali do Kutné Hory, do výstavních prostor DDM Dominik.

Bohužel jsme necestovali v plném počtu, tak jak bylo v plánu, chřipková epidemie přepadla naší školu v plné síle a hodně žáků zůstalo místo kulturního výletu doma pod peřinou.

V DDM jsme měli milé přivítání, organizátorka projektu a samotný pan ředitel nás provedli a seznámili se současným děním v  celé budově . Následovala malá beseda o aktivitách, probíhajících zájmových kroužcích a možnostech jak využít dopravní hřiště a venkovní prostor k pohybovým hrám.

Pak už nás čekala samotná prohlídka díla. Křídla byla ohromující, na černém podkladě vynikala jejich velikost a síla. Mohli jsme detailně „studovat“ strukturu obou částí křídel a nahlédnout do textu a zdobení jednotlivých částeček - peříček. Přáli jsme si najít alespoň některé z našich peříček, to se nám také podařilo a bylo to pro nás „znamením“, že jsou opravdu všechny anděla a mají svou moc!

Na naše dotazy odpovídal pan ředitel ochotně a mile se o nás staral. Dozvěděli jsme se, že šířka křídel je 6 metrů a tvoří je cca 3 000 kusů peříček, které pochází z různých míst naší republiky. Posílali je nebo dovezli tedy nejen školská zařízení v našem kraji, ale i rodiny nebo samotní lidé např. z Prahy.

„A to bylo přeci posláním celého projektu?“…řekli jsme si. Více sblížit širokou veřejnost a školská zařízení a snažit se o vzájemnou spolupráci a setkávání - třeba právě v zájmových projektech .

Nakonec jsme se vyfotili společně, s kamarádem nebo každý sám a křídla nám za zády vytvořila nádherné snímky na památku, z kterých jsme si následně vytvořili koláž a pochlubili se rodičům i známým.

Aktivity a plánované akce v DDM pokračují, paní organizátorka nám pošeptala do ucha, že chystá v brzké době opět „něco velkého a pěkného“. Takže to my – snad již v plném počtu – nebudeme chybět a dle možností se rádi zúčastníme a podpoříme dobrou věc i myšlenku.

ŠD Uhlířské Janovice

 

„Tříkrálové pečení“

Vánoční prázdninové dny volna jsou pryč a my jsme se opět sešli v lavicích tříd školy a družiny.

A právě družináři byli ti, co měli ten školní návrat o něco sladší než ostatní spolužáci. První týden probíhal ve družině ve znamení besedy a povídání v kruhu na koberci. Všichni jsme plni dojmů a čerstvých zážitků popisovali Ježíškovy dárky a Štědrý večer každého z nás u stolu s našimi nejbližšími. Jedno odpoledne jsme se některé dárky (ty nej…) snažili nakreslit a vymalovat přesně tak, jak si je vybavíme a představíme. Došlo i na praktické ukázky, pochlubili jsme se donesenými plyšáky či panenkou, větší spolužáci zase krokoměrem nebo knihou či parádním tričkem. Poohlédnutí za nejkrásnějšími svátky v roce bylo hezké, sešli jsme se v plném počtu a s chutí do práce a aktivit – a to opravdu bez vyjímky.

Ale teď už zpátky k prvnímu školnímu dni roku 2020. Pondělí   - 6. leden - byl pro nás návratem, ale i svátkem Tří králů. A tak jsme se nejprve všichni společně uvelebili na židle a křesla a zaposlouchali se do krátkého tematického povídání, které nám o něco více přiblížilo to, co se tento den v minulosti událo a jak se tato tradice udržuje dodnes. Tři králové – Kašpar, Melichar a Baltazar koledovali a chodili od domu k domu i v našem městě, přáli štěstí a dobré žití. Za koledou a přáním byla celonárodní charitativní sbírka, která díky dobrým lidem a společnostem pomáhá již několikátý rok dětským domovům, domovům seniorů a tělesně postiženým lidem. I my jsme přispěli díky paní vychovatelce drobnými korunkami do kasičky tří koledníků, vysloužili jsme si nálepku s tradičním podpisem, která nám zdobí rám nad dveřmi a do batůžků malé kalendáře na nový rok.

Nástěnky družiny a chodby jsme pak vyzdobili výkresy s podobami koledníků, které vznikaly různými výtvarnými technikami. Pro nás byla nejzajímavější vitráž. A víte proč? Připomíná nám skládání puzzle, činnost a zábavu v jednom, kterou máme tolik oblíbenou. Dostatečně jsme svůj zájem využili a králové i se svými dary svátečně ozdobili výstavní prostor.

A sladké nakonec? I na tento svátek mají kuchařské knihy své stránky s recepty. A tak jsme zalistovali a po společné dohodě jeden z mnoha vybrali. Tříkrálový koláč s překvapením. Listové těsto, máslová náplň s mandličkami a čokoládové mince, které pro štěstí a blahobyt zapečeme do náplně. My jsme si přidali ještě čokoládová srdíčka pro lásku a dobré kamarády. Hlavní kuchtíci měli těžký úkol, protože čekat u voňavé trouby bylo pokušení. Raději se s ostatními v  mezičase pustili do úklidu kuchyně a mytí nádobí. Chválíme ochotu a snahu nových malých pomocníků, kterým šla práce výborně. Pak už nás čekala zasloužená odměna, která nestačila ani vychladnout.

Loučíme se tedy přímo od stolu kuchyně a těšíme se na nový rok 2020 ve družině!

P.S. S paní vychovatelkou jsme nelenili a prohlédli si výsledky charitativní sbírky v ČR. Lidé přispěli neuvěřitelnou částkou 51 mil Kč a to není konečný počet, kasičky se ještě stále sčítají. O využití těchto finančních prostředků jsme se také dočetli a dohledali jsme naše město… komunitnímu centru sv. Jiljí u nás v Janovicích připadlo na vybavení prostor 20 000,- Kč.

Hezké dny přeje ŠD UJ

Ještě týden a čekají nás vytoužené vánoční prázdniny. A protože nezvykle teplé venkovní teploty, sluníčko a občasný déšť připomínaly spíše pěkný podzim, museli jsme si vánoční a blížící se první zimní den ještě trochu dotvořit - stalo se tak v dílnách, ale i kulturním zážitkem a podívanou.

Naší oblíbenou technikou ručních prací – vyšívání na papír – vznikala vánoční přáníčka pro naše milé i kamarády ze ZŠ či MŠ v Uhlířských Janovicích. Zvláštní pozornost věnujeme školní jídelně, díky které máme během roku nejen spokojená bříška, ale i dech beroucí tematická překvapení.

Beseda v kruhu třídy měla hodně účastníků a téma vánočních zvyků a tradic proběhlo se zájmem i zábavou. Házeli jsme střevícem – "dvě spolužačky se do roka vdají", rozkrojili jsme jablíčka a pouštěli lodičky ze skořápek vlašských ořechů – všechny pluly pospolu až do vyhoření a místy tvořily tvar srdce, takže jsme dobrá parta kamarádů a spolužáků! Dokonce nám vykvetla barborka ve váze – větvičky zlatice si děvčata pojmenovala podle tradice jmény chlapců – a teď se mají těšit, ženichové.

Roubený Betlém místního umělce p. Grosse jsme v našem městě obdivovali již na začátku měsíce při návštěvě vánočního jarmarku. A protože kolem této dřevěné krásy chodí někteří z nás několikrát denně cestou z autobusové zastávky, rozhodli jsme se vytvořit malou kopii z papíru a tak trochu „konkurovat“ panu umělci. Ze šablon, kterým jsme dali barvu a tvar jsme na podložky poskládali Sv. Josefa, Marii i Ježíška a nechyběl ani oslík s kravičkou. Tvořivosti se meze nekladly, kůra stromů, jehličnaté větvičky nebo obyčejné papírové krabice a zbytky látek, to vše bylo stavebním materiálem pro chlév. Na betlémskou hvězdu jsme zrecyklovali zbytky družinového kartonu na kreslení. Dílka se vydařila, měli jsme radost a pochlubili se malou výstavkou u vchodu do školy. Ostatní výtvory jsme odnášeli domů jako ozdobu na vánoční stůl nebo malý dárek babičce a dědečkovi.

Roubený Betlém v životní velikosti, Betlém z papíru jako ozdoba a do třetice Betlém? Opravdu, k našemu překvapení jsme dostali pro celou naší školu pozvánku k návštěvě živého Betléma ve venkovních prostorách DD (Domov důchodců) v Uhlířských Janovicích. Betlém ožil 17. 12. 2019 a to díky občanskému sdružení Dítě a kůň pro hipoterapii Miskovice. I když nám tento den počasí nepřálo a od samého rána mrholilo, těšili jsme se a cestou jsme si představovali podobu již zmíněného Betléma.

Občanské sdružení Dítě a kůň Miskovice vlastní zvířátka a pečuje o ně (především o koně, poníky, ale i kozy a beránky) a snaží se pomáhat a šířit poslání kvalitní hipoterapie pro handicapované děti a jezdeckého sportu pro děti zdravé. Vysvětlili jsme si, co hipoterapie vlastně znamená (rehabilitační obor pro nácvik a obnovení pohybu) a kdo již na koňském hřbetu seděl nebo by si to přál. Miskovice nejsou od naší školy příliš daleko a den otevřených dveří by byla naše další novoroční družinová výzva.

Při příchodu do venkovního areálu DD jsme za betlémským plotem uviděli oslíka, poníka, beránky a kozy. Zkrátka zvířátkový živý Betlém, který čekal na naše pohlazení. Milý pan ošetřovatel nám nabídl kyblík plný nalámaných mrkví a my mohli bez rozpaků krmit hladové krky chléva. Spolu s námi navštívili Betlém i děti z MŠ a klienti DD se také přišli podívat. A tak jsme společně krmili sněhově bílé kozy, hladili krotkého poníka a pohádkového oslíka a fotili se s nimi na památku. Ti nejpozornější z  nás objevili na lavičce blízko betlémského plotu králíka domácího – ale to je přece mazlíček pana ošetřovatele, který se vydal na vánoční výlet společně se všemi zvířátky.

Tímto děkujeme za krásnou a naučnou podívanou a těšíme se na shledanou.

Betlémský týden máme za sebou a nejkrásnější svátky v roce nám ťukají na dveře.

Jdeme do finále,   na vánoční besídku a malé představení.

ŠD UJ

Prosinec jakoby neměl konce s předvánočním těšením a přípravami na sváteční závěr roku.

A tak ani my, družináři, jsme nepolevili, dali šikovné ruce dohromady a na dvě odpoledne obsadili kuchyňku. Těsto na medové perníčky zpracovaly naše dvě šikovné kuchařinky (pozn. paní vychovatelky - dvě adeptky na „Řád zlaté vařečky“) a pak už se podíleli na práci všichni nadšení družináři. Jak je již zvykem, při práci si velice rádi povídáme, vyprávíme a sdílíme poznání i zkušenost. Lépe nám jde vše od ruky. Ti co mají strach, že dílo pokazí nebo se k jeho vytvoření vůbec neodhodlají, nakonec ani netuší, jak pěkná dílka vzniknou právě díky nim. Pekli jsme hezky česky – staročesky, takže na plechu se střídaly tvary vánočních koulí a hvězd. Děvčata z nižších ročníků připravily polevu z hořké čokolády a starší spolužačky pak společně zdobily. U stolků vznikala zajímavá zdobící družstva. Někteří z nás mlčky pracovali ponořeni do výtvarné techniky zdobení. Naproti tomu živé vyprávění o vánočních zvycích a tradicích střídalo zpívání vánočních koled. Máme mezi sebou nadané nejen zpěvačky, ale i odhodlané zpěváky. A proto tento talent a zálibu podporujeme a „zdobíme si“ zpěvem a příležitostným vlastním pohybovým doprovodem (dle fyzických možností jednotlivců) skoro každý větší program naší družiny i samotný volný čas, který ve třídě trávíme. Perníčky jsme upekli, nazdobili je i navázali mašle. A aby bylo předvánoční těšení úplné, nesmí chybět tvořivé dílničky. Tentokrát nás bylo více než obvykle. Společně jsme se rozhodli a pozvali naše nejmilejší – maminky, tatínky. Zapálili jsme tradičního „Františka z dřevěného  uhlí“ a pověděli si o jeho historii a významu, který spočíval ve vykuřování a očistě domu na přelomu starého a nového roku. Uvařili vánoční čaj plný voňavého koření a dali ochutnat cukroví. Pochlubili jsme se třídou družiny, činností v ní a plány na nový rok. Tvořivé odpoledne probíhalo v příjemné náladě, vyprávěli jsme si a vzpomínali na Vánoce každého z nás. Maminky nám dodaly více elánu a snažení při práci a dokonce jsme tak trochu soutěžili o nejhezčí vánoční svícen či kytici. Ony samotné vytvořily nejedno krásné dekorační dílko. Na památku jsme si s některými udělali fotografii a domluvili se na dalším setkání. Pracovali jsme s přírodním materiálem, větvičky, šišky, kůra ze stromů i ořechové skořápky. Technické služby našeho města nám navíc darovaly odřezky jehličnatých stromků, takže se nám pěkně tvořilo a dodatečně ještě jednou tímto TS děkujeme.

Tak a Ježíšek to k nám má zase o něco blíže, protože dobré cukroví , sváteční dekorace a ozdoby na stůl už mámeJ.

ŠD UJ

            

          

 

 

 

5. prosinec byl pro třídu družiny zvláštní den. Žádné čertí stopy a smetí z uhlí ani zvonek Mikuláše jsme v okolí družiny nezaslechli a co anděl?...nepřilétl. Ale co ty sněhově bílá křídla nad okny třídy???

Tři návštěvníci nás překvapili hned ráno v přízemí školy. Takže jsme všichni dohromady zaplnili jednu třídu a tajně doufali, že Mikuláš zapomněl knihu doma a čerti mají pytel samou díru. Někteří z nás plakali ( za zlobení), někdo ztratil řeč (za špatné známky) a ti nejpilnější (poslušní a s elánem do učení) zazpívali píseň nebo recitovali. Mikuláš měl plno práce s hříchy a káráním, čert stále rozvazoval uzel na pytli a Anděl tiše přihlížel a s rozvahou daroval po balíčku mlsků nebo brambor s cibulí a uhlím.

Nakonec každý slíbil, že bude lepší žák i spolužák a prý i doma bude o pomocníka více. Zkrátka – polepšíme se! A protože trojice návštěvníků pospíchala zase o dům, školu nebo školku dál, byli jsme rádi, že nás zůstal stejný počet v lavicích jako ráno a vrátili se zpátky ke svým předmětům do tříd.

Po vyučování byla cesta na oběd jedna velká povídaná o zážitcích a nadílce. Až v šatnách školní jídelny nás překvapilo nezvyklé šero. Ve školní jídelně jsme se pak tiskli pevně za ruku a někdo pro změnu jásal. U výdejních okének byl čertí rej a polévku nám nalévala čertice, které svítily do tmy rohy na hlavě. A další čertiska opřeni u stolku s čajem a mlékem. Pak ale vše rozzářil andílek…vlastně andělka, která nám všem darovala balíček a malé překvapení. Málokdo tento den věděl, co měl k obědu na talíři a co jedl. Nakonec tohoto nevšedního obědového zážitku jsme se mohli přímo v prostorách jídelny podívat na výstavku mikulášských a vánočních výtvorů žáků místní ZŠ. Andělce a celé čertí partě tímto posíláme naše poděkování.

Po návratu do družiny už jsme všichni odpočívali a naše nevšední zážitky z dnešního dne se nám pořádně honily hlavou. Povídali jsme si, ochutnali něco málo z nadílkových pytlíků a zahráli si naše oblíbené prší. Až druhý den jsme si všimli andělských křídel nad oknem třídy…takže tu přeci byl.

ŠD UJ

Když se nás paní vychovatelka zeptala na to, jestli máme odvahu na veledílo, chvíli jsme zaváhali, ale předvánoční elán s náladou a také naše zvědavost s trochou toho strachu z neznámého, to vše nás pobídlo k jasné odpovědi – ANO!

A tak jsme se připojili k projektu DDM Dominik v Kutné Hoře, který školám, školkám, školním družinám a široké veřejnosti nabídl kreativní téma s krásnou myšlenkou. Vytvořit velká andělská křídla splněných přání a podpořit myšlenku propojení školy a veřejnosti.

Potřebovali jsme pouze šablonu peříček různých tvarů, kterou jsme vytiskli a pak už bylo vše jen na každém z nás. Vlastní fantazie, jakákoliv technika, jakákoliv barva – vyzdobili jsme si každý to své. Někteří z nás vepsali do barev i svá přání. Při tvoření bylo u stolků třídy nezvyklé ticho, všichni přemýšleli o tom, co si tajně přejí a jak nejoriginálněji nazdobit svá peříčka, aby kouzlo opravdu zapůsobilo. Ti nejvíce pověrčiví rozsvítili naše vzpomínkové svícny, aby kouzlo více umocnili.

Netrvalo dlouho a měli jsme pomocníky. Spolužáci z vyšších ročníků si rozebrali zbylé šablony na hodinu výtvarné výchovy a tak se z družinové akce stala akce celé naší školy. Přidaly se i některé paní učitelky. A protože jsme měli během tvoření na tento projekt milou návštěvu – kamarády z ústavu sociální péče Iváň – přidali se bezprostředně i oni. Takže jsme nakonec museli šablony peříček dodatečně tisknout.

Práce na společném díle do projektu nás nejen zaujala a bavila, ale poté i ukázala naši společnou soudržnost a tak jsme si mohli nahlas říci historicky známou větu „Jeden za všechny, všichni za jednoho“….a pak jsme mezi námi hledali tři mušketýry:-).

Nazdobená peříčka jsme pak dali do krabice a dovezli do DDM Dominik. Zde budou společně s  mnoha dalšími výplní velkých andělských křídel. Následný výtvor bude vystaven během Vánoc a měsíce ledna v sále DDM, křídla anděla budou volně přístupná a kdokoliv se s nimi bude moci vyfotografovat jako anděl. Paní organizátorka slibuje zapůjčení výtvoru i do škol. Budeme se tedy těšit na brzké společné foto a určitě si pro anděla v lednu přijedeme.

Družináři z Janovic

 Poslední měsíc v tomto roce jsme začali krásnou podívanou - vánočním jarmarkem.

Od rána do pozdního odpoledne byl pátek (29. 11.) ve znamení prodejních stánků a výstav v prostorách veřejné knihovny a budovy č. p. 6. A protože nám počasí příliš nepřálo, zamířili jsme nejdříve na výstavku. Obdivovali jsme výrobky žáků místní ZŠ a ZUŠ, vánoční dekorace nejrůznějších materiálů i vánoční cukroví spolku tvořivých žen. Někteří z nás nakoupili malé překvapení pro maminky v podobě andílků ze skleněných korálků, někdo mlsně vyhlížel perníkové vánoční hvězdy. Ti nejpozornější z nás zkoumali techniky háčkování ozdob na stromeček a výrobu korálkových doplňků. Mohli jsme totiž přímo na místě sledovat šikovné ruce jedné z vystavovatelek při práci. Naší besedu v  kruhu (zájmová činnost ŠD) jsme využili i zde a při háčkování sněhových vloček a náramků z bižuterie jsme si s milou paní hezky popovídali. Praktické rady se nám vždy hodí, protože nápadů -mimo ty naše- není na vánoční dílničky nikdy dost.

Pak nás čekala procházka po městě. To se plnilo stánky se vším, co k vánočnímu času patří. My jsme ale spěchali přímo na náměstí ke kostelu sv. Aloise. „Uhlíři“ – tak se o našem městě píše v novinách – mají totiž specialitu, kterou jim mohou mnohde závidět. Roubený betlém.

Již během roku jsme o místním řezbáři panu Miroslavu Grossovi měli zajímavou besedu. Jeho díla z kusu dřeva potkáváme při procházce místním parkem a na „soví“ lavičku sedáme při cestě na dětské hřiště.

Betlém se každoročně rozrůstá (dle programu pana umělce) a přibude vždy jedna socha. My jsme měli za úkol najít tu pravou – novou. Telátko. Pojmenovali jsme všechny postavy, které pod střechou Betléma byly a pak si společně zazpívali koledy právě o něm.

A protože stále foukal velký vítr a mraky se nechtěly rozplynout, vydali jsme se zpět do školy. Ve třídě družiny jsme plni nové motivace a dojmu   začali pracovat na výzdobě, abychom přivítali adventní čas jak se patří.

Vánoční jarmark pokračoval až do odpoledních hodin a byl zakončen slavnostním rozsvícením stromu. To už jsme ale každý z nás prožili s rodiči nebo kamarádem.

Roubený Betlém je možné v našem městě vidět na stálém místě Václavského náměstí až do Tří králů. Takže zveme všechny, kteří chloubu „Uhlířů“ ještě neviděli. Stojí to za to.

ŠD UJ