rucickaLogo školy vyjadřuje myšlenku soudržnosti a vzájemné pomoci žáků a pedagogů

Telefon: +420 327 531 225 / E-mail: zruc@zs-okruzni.cz

Nepřehlédněte

Termíny jarních prázdnin od školního roku 2016/2017 do školního roku 2021/2022

vyhláška č. 189/2014 Sb. - externí odkaz

Zřizovatel školy

 

Středočeský kraj
(právní forma kraj)
IČ 70 891 095
Zborovská 11, 150 21 Praha 5

Minigalerie KIC v našem městě zahájila březnovou výstavu ( 1. – 31. 3. 2022) kresleného humoru pana Stanislava Olta. A protože jsme se chtěli potěšit kulturním zážitkem i vtipem samotným, odstartovali jsme nový měsíc s  úsměvem ÚSMĚVEM.

Nejdříve jsme se tedy společně sešli ve třídě školní družiny, abychom poznali pana kreslíře a dozvěděli se o něm něco více. Zaposlouchali jsme se do čtení medailonku a vyprávění, kterým nás paní vychovatelka seznámila s autorem kreslených děl. Listovali jsme on line stránkami   humoristického magazínu Tapír a přečetli si o klubu kreslířů, kteří podporují humor a publikují zde svá díla. A protože je kresleného humoru mezi lidmi čím dál tím méně, podpořili jsme ho a vydali se v pondělí - 7. 3. 2022 do výstavních prostor minigalerie.

Před vstupem jsme si prohlédli uvítací plakát a zopakovali a pojmenovali si jeho náležitosti. Díla plná vtipu a úsměvných kreslených scének z aktuálního dění ve společnosti, ale i klasické policejní či rodinné momentky ze života nás pobavily. Pozorně jsme pročítali průvodní text každého obrázku, který dotvořil to správné kouzlo daného vtipu a my se srdečně zasmáli. Během návštěvy jsme nanečisto hlasovali pro 3 nejzajímavější a nejvtipnější obrázky a navzájem se zkoušeli z poznatků o životě pana kreslíře. Konec prohlídky  pak patřil návštěvní knize, do které jsme společně napsali vzkaz  a popsali naše pocity z kulturního zážitku. Cesta zpět do třídy školní družiny byla   plná nejen čerstvých zážitků, ale i inspirace na tvořivou činnost. Vymyslíme jeden kreslený školní vtip?

Na téma plné barevných vůní, lákavých chutí i praktických činností jsme se moc těšili. Nejprve jsme si však udělali malou vycházku na školní zahradu. Ve slunečném, ale přesto mrazivém odpoledni jsme si prohlédli podobu spících záhonků a sáhli si na mrazem ztvrdlou hlínu. Zopakovali jsme si, jak a proč vypadají právě v tuto dobu, v tomto ročním období, zahrádky i pole kolem nás.

Po návratu do tepla třídy školní družiny nám naše připravené téma přišlo vhod, zahřejeme si prstíky rukou o teplé hrnky plné voňavých čajových dobrot.

Nejprve jsme se posadili v kruhu a zaposlouchali se do vyprávění paní vychovatelky. Legenda o čínském císaři a jeho převařené vodě s napadanými lístky nebo jak vlastně vznikl čajový sáček? Stálezelený strom i keř čajovníku čínského jsme si prohlédli na fotografii a popsali si práci česačů, kteří ho ručně sklízí. Čaje jsme si rozdělili do čtyř základních barevných skupin podle způsobu jejich zpracování. V pracovních listech jsme poté řešili obrázkový úkol s názvy potřeb k vaření a servírování.   Minibojovkou bylo hledání návodu na přípravu čaje na již zakoupených baleních či samotných sáčcích.

Konečně jsme se dostali k praktické části našeho tématu. Přišla řada na naše nejmilejší hrníčky z domova a oblíbené příchutě čaje v čajových sáčcích i těch sypaných ze sušených bylinek, které právě díky tomuto způsobu zpracování a uchování můžeme používat a konzumovat i v zimním období. Za pomoci paní vychovatelky jsme si nejprve uvařili vodu a poté si připravili nejrůznější druhy čaje. Nejoblíbenějším se stal ovocný z malin a jahod. Pozornost upoutala chuť sušeného domácího heřmánku a překvapením byla exotická citronová tráva, kterou bylo cítit až na chodbě naší školy. Chvílemi jsme si připadali jako na letní louce plné vůní. Naše hrníčky se plnily horkými barevnými nápoji a my je s opatrností foukali do vlažné teploty. Jako dochucovadlo jsme použili běžný bílý cukr i včelí med, který byl pro některé z nás znatelným rozdílem a nemilým zjištěním o našem velkém sladkém návyku. Od medu a cukru jsme se propovídali k pojmu „Čaj o páté“, který nám trochu toho sladkého opět přinesl. Anglické dámy se totiž pravidelně setkávaly při pití čaje a namáčely si do něj čajové sušenky, které tímto změkly. Takže i my jsme po vzoru dam z  vyšší společnosti zkusili namočit tradiční oříškovou tatranku a pochutnali si.

Závěrem našeho tématu byly výtvarné činnosti. Papírové šablony hrnku s podšálkem jsme si nejprve vykreslili a vystřihli. Poté na barevných papírech vznikaly nalepením koláže. Zajímavostí byly nápisy konkrétního druhu nápoje, které jsme skládali z vystřižených písmen. Pití čaje se tímto ve výtvarné dílně rozšířilo na ranní kakao nebo bílou kávu. Z kreativního odpoledne jsme poté společně uspořádali veřejnou výstavku a s chloubou vyzdobili naše známá výstavní místa v Uhlířských Janovicích.

Pravidelné družinové besedy a povídání nám dávají  nové návody a náměty k zamyšlení, ale i obyčejný tolik potřebný odpočinek a relax mysli. A tak jsme pro jednou v měsíci opustili dané tematické plány a nechali se unést spontánním nápadem a činností.

Přenesli jsme se do světa animovaných čili kreslených pohádkových postav. Náš výběr  byl hlavně  z tradičních českých pohádkových hrdinů, ale přidali jsme i některé  populární zahraniční. A právě nyní  začala pracovat  naše představivost a myšlenky, Bob a Bobek sedí s námi v lavici, Šmoulové  jsou naši protihráči ve vybíjené v hodině tělocviku a Večerníček  čte pohádky  nejmenším družinářům. Jak by naši  oblíbenci  v dnešní době „rouškové“ asi vypadali? Jak moc by je  zakrytý  úsměv, typický  výraz  ve tváři  schovaný  pod rouškou změnil? Poznali bychom je vůbec? Zajímavé i zábavné povídání  nás  nadchlo,  každý si svého pohádkového hrdinu musel nejprve pečlivě  vybavit a ve své hlavě pátrat podle paměti. Typickou modrou barvou  září  Šmoulové, černý klobouk kouzelníka Pokustóna zase neodmyslitelně patří dvěma králíkům a Rákosníček má velké uši a pár chmýří na hlavě místo vlasů. Naši živou konverzaci a zábavu pozvolna vystřídala  výtvarná činnost, které jsme dali pracovní název POHÁDKY V ROUŠCE. Černobílé předlohy pohádkových postav s rouškou v obličeji jsme vykreslili barvami pro ně typickými, výtvarnou techniku jsme volili podle svého. Mladší žáci pracovali s barevnými pastelkami i voskovými pastely, ti starší použili fixy. Stali se z nás výtvarní návrháři, vzhled jednotlivým rouškám jsme dali právě my. Během  práce jsme si společně přiznali, jak  je někdy opravdu těžké rozpoznat přicházející maminku v roušce mezi ostatními na ulici nebo jak je vůbec složité orientovat se mezi lidmi se zakrytými ústy.

Pohádkovou rouškovou zábavu jsme si  užili. Výtvarné práce jsme si vystavili na nástěnku třídy  a později je ještě využijeme ke společné koláži, která bude v podobě plakátu zdobit stěnu školní družiny.

 

Začátek ledna jsme pojali jako vzpomínku na Vánoce.

Zavzpomínali jsme na Ježíška a snažili se přenést vánoční atmosféru na papír.

Kolem období Tří králů jsme si vyrobili královské korunky, dále jsme se ponořili do knihy Lidových tradic, kde jsme se dozvěděli něco zajímavého o tradici koledování a Tříkrálové sbírce.

Největší boom však v naší družině zažilo navlékání korálků. Navlékali všichni, holky, kluci, malí, velcí, prostě všichni, kdo mají ruce. Největší radostí bylo, že tato činnost chytila i kluky. A tak jsme okorálkovali snad všechny členy našich rodin. Další novou činností bylo šití oblečků na panenku. A tak má panenka Justýnka ušitých šatiček minimálně na rok. A jelikož naší  malé modní návrhářce nestačilo šít jen na panenku, začala šít i na paní učitelku. Samozřejmě jsme nezapomněli ani na procházky v okolí naší školy. Nejraději jsme trávili čas na cyklostezce, kde jsme si za slunečného počasí namalovali obrázky na cestě. Jindy jsme využili napadaného sněhu a pozorovali stopy zvěře ve sněhu. Průběžně jsme poslouchali pohádky na CD a každý pátek jsme si četli pohádky v rámci celorepublikového projektu Celé Česko čte dětem.

V posledním lednovém týdnu jsme navštívili městskou knihovnu ve Spolkovém domě. Prohlédli jsme si prostory knihovny a tu hromadu dětských knížek, které tu mají. Zatímco jsme malovali obrázek pro paní knihovnici, přečetla nám paní učitelka pohádku z knížky, kterou jsme si následně vypůjčili do školní družiny.

 

Zimní  měsíce se nám předvádí v plné své kráse a chvílemi jsme přesvědčeni , že paní příroda kouzlí  a  čaruje. Poznali jsme sněhovou nadílku  v ulicích i  mrazivé ráno, z kterého pálí uši, když si zapomeneme teplou čepici a šálu, ale i zimní bouřku a velmi silný vítr, který opakovaně ochromil  celou naší republiku.

K nezmarům počasí  se bohužel navíc přidala nepříznivá situace s nechtěnými a všudypřítomnými „koroňáky“, která nás donutila pozměnit či upravit  plánované aktivity školní družiny.

Naším hlavním úkolem ale bylo a je : mít na tváři (pod rouškou schovaný)  stálý úsměv

                                                                 :  neklesat na mysli a věřit v disciplínu

                                                                  :  užívat  si zajímavý i zábavný čas po výuce

Osvědčený recept na nedobrou náladu je práce, v našem případě práce ve cvičné kuchyňce. A protože jsme v plném proudu zimního – únorového měsíce, myslet bychom měli na naše zdraví, jak o něj pečovat a čím předejít  nemoci nebo obyčejné  zimní únavě. Naučnou a zajímavou zábavu jsme si tedy rozvrhli do celého týdne ( 31. 1. 4. 2. 2022) a těšili se na společně naplánovaný náhradní program. Nejprve jsme spojili přípravu zdravého ovoce a zeleniny a  prospěšný pohyb ve formě posilování  nejen svalů na rukou. Škrabky různých barev, pro leváky a pro praváky, nožíky na zeleninu a prkénka zaplnily stolky  a my se vrhli do práce. Zelenina ze zahrady, kterou naše babičky uskladnily  do sklepa,  mrkev schovaná  v písku, jablka v přepravkách na policích nebo brambory v pytlích na dřevěné podlaze. Vitamíny rozhodně lepší než v krabičce z lékárny. „Céčko“ v bramboře je mnohem prospěšnější než šťáva z exotického citronu, mrkev se svým  „áčkem“ chrání naše oči před poškozením z nezdravého osvětlení  a jablka jsou nejlepší čokoládou  před spaním. Práce se škrabkou byla pro některé z  nás náročná, vyzkoušeli jsme si a hlavně poznali  na vlastní kůži  jaké svaly  vůbec zaměstnáváme a vysvětlili si, co udělat s oškrabaným bio odpadem. Škrabky a nože vystřídaly v dalších dnech skleničky se zavařeninami. Seznámili jsme se  s vitamíny ovoce letní zahrady, které naše maminky takto  uchovaly na dlouhé zimní časy. Pracovní postup, kterému se říká zavařování, jsme si  podrobně popsali a dokonce byli mezi námi i  tací, kteří  s tímto  mají vlastní zkušenost. Konečně jsme si naše  povídání mohli pěkně osladit. Připravili jsme si toustové chleby namazané máslem a postupně ochutnali  všechny druhy marmelád. Porovnávali jsme  jejich vzhled, chuť konkrétního druhu ovoce i vůni. Vítězem se stala sklenička s nápisem  jablíčková, připomínala nám všem chuť medu a ořechů a s máslem vytvořila na chlebu neodolatelnou chuť.   Závěrem jsme si   vitamíny upekli v troubě, přesněji upekli jsme koláč s marmeládou.  V kuchařské knize jsme si vyhledali jednoduchý recept na sladké pečení s marmeládou a rozdělili si návazné práce i postup.  Zvláštní pochvalu zasluhují  nejmladší  družináři, kteří  příkladem zastali funkci nákupčích surovin. Koláčem s vítěznou marmeládou a vlašskými ořechy jsme se pochlubili i našim starším spolužákům a pozvali je na  malou ochutnávku, nezapomněli jsme ani na paní učitelky. S pochvalou, dobrou chutí  i moc dobrou  náladou  jsme poté odcházeli  domů. Byli jsme rádi, že se nám vše vydařilo.

                                                        

 

Lednové  počasí  si s námi tak trochu hraje.  Mráz  a poprašek  sněhu střídají deštivé dny plné větru a sluneční  paprsky  zase  v každém z nás přivolaly myšlenky na spící jaro. Nezmary počasí ale nemění nic na skutečnosti, že vládne paní zima a v přírodě má vše svůj řád.

Družináři se rozhodli, že celý týden (10. – 14. 1. 2022) věnují svůj čas po vyučování ptáčkům, kteří tu s  námi  v zimě  zůstali  a potřebují  naši  pomoc, protože  si  právě v tomto  období  těžko  shání  svou potravu. Vše jsme odstartovali  besedou  s  názornými  ukázkami  druhů  malých i větších opeřenců  a  jejich  vhodného jídelníčku. Pozastavili jsme se také nad  zakázanými  surovinami,  kterými   lidé  nesmí  přikrmovat, jelikož by ptáček uhynul. Každý z nás jsme si z domova přinesli určené druhy semínek či ovoce a společně s paní vychovatelkou ještě přikoupili určenou zeleninu.

Listovali jsme tvořivými časopisy a vyhledali si návod na tvorbu ptačích příkrmů, závěsů na keř či větev stromu. Většina z nás se nápadu chopila s nadšením a práce s jehlou a bavlnkou se vydařila, děvčata i chlapci společně navlékali kolečka mrkve i jablka a z rozinek  vznikaly „rozinkové  náramky“.

Než jsme ale odnesli všechny dobroty do přírody, nezapomněli jsme na ptačí budky, které máme na balkoně školní družiny. Naplnili jsme je slunečnicovými a lněnými semínky, vlašskými ořechy a mákem, přidali jsme kolečka jablka. Už se těšíme, až  uvidíme  sýkorku nebo  kosa  u svačinky.

 Do přírody jsme vyrazili plni očekávání a zodpovědnosti za poskytnutou pomoc. Ovocné i zeleninové  závěsy  jsme navěsili na vyhledané stromky  či  keře a  volili  co nejméně rušná místa. Prošli jsme okolí školy, nám známá místa v parčíku  a  vše  jsme zakončili školní zahradou. Sluníčko nám přálo a hřálo na cestu, takže dobroty jsme rozvěsili v příjemné  náladě  procházky  a  za  zdravého pohybu.

Ptáčkům jsme věnovali i naše zpívání a tanečky.  Poznali jsme melodii a text písně „ Vzal vrabeček na taneček  sýkorku“,  předvedli  si  kroky sýkorky a skoky vrabce. A zkusili jsme i tančit ptačí tanec, u kterého jsme zažili veselou zábavu.

Týden s ptáčky utekl jako voda, my ale moc dobře víme, že ptačí budky  budeme  průběžně sledovat a doplňovat  do měsíce března, než se zima začne loučit.

 

S návratem z vánočních prázdnin jsme se nejprve přivítali s novým kalendářním rokem a číslici 2022 si každý z nás hned několikrát vyzkoušel napsat na tabuli. Celý její prostor jsme poté postupně zaplnili barevnými kombinacemi nápisu o nejrůznější velikosti a s trochou tvořivé  zábavy se tedy s  „nováčkem“ seznámili. Nechybělo vyprávění o zážitcích z domácích oslav a zavzpomínali jsme na prožitý Štědrý den.

A abychom se tedy s kouzelnými Vánocemi opravdu rozloučili, počkali  jsme si na 6. leden. Tento den  je přesně dvanáctým dnem Vánoc, svátek  mají  Tři králové Kašpar, Melichar a Baltazar a z  našich domů mizí všechna světýlka a nejrůznější vánoční dekorace, odstrojujeme vánoční stromeček. My jsme ale nesmutnili, protože nás čekaly dvě  zábavná odpoledne v  dílničkách  i herně školní družiny.

Začali jsme zajímavým vyprávěním paní vychovatelky  o  historii, pojmenovali  si  dary, které králové  Ježíškovi  věnovali a vysvětlili si jejich význam. Pokračovali jsme  tradicemi pro tento den a například   zkoumali plamínek  hořící svíčky, který měl určit délku našeho života. Zhlédli jsme  krátký video –příběh hraný našimi kamarády z DDM Dominik v Kutné Hoře. Společně  jsme si zazpívali tradiční koledu a dozvěděli se naučné informace. Pak už nás čekalo oblíbené tvoření. S  pomocí šablon vznikaly královské koruny z kartonu, vyzdobené barevnými kameny z voskových pastel. Každá koruna musela správně padnout na hlavu svého krále, proto jsme trpělivě měřili a stříhali a poté lepili. Jako královo roucho nám postačily velké šály nejrůznějších vzorů, které jsme si donesli z domova. Za zpěvu koledy „My tři králové“ jsme se stali koledníky dnešní doby a někteří  z nás doprovodem na rytmické hudební nástroje umocnili  přednes spolužáků.

Tříkrálová družinová zábava se vydařila. A protože jsme se chtěli pochlubit i našim rodičům a trochu tradičního zpěvu a představení zkusit ukázat v klidu obývacího pokoje, královské koruny jsme  si  po ukončení zábavy mohli odnést domů.

Družináři z Janovic

 

Vánoční období skončilo.   Jelikož většina z nás o vánočních prázdninách lenošila u pohádek nebo u mísy s cukrovím, je potřeba se začít hýbat a vyměnit teplo místnosti ŠD za venkovní pobyt na čerstvém vzduchu. Pro venkovní aktivity jsme si tentokrát vybrali cyklostezku podél řeky Sázavy. Pro uskutečnění her jsme si vypůjčili zázemí místních otužilců. Jako kulisa nám posloužil zvuk kachen. Přestože teploměr ukazoval teplotu něco málo nad nulou, sluníčko nám krásně svítilo a všichni jsme se zahřáli při pohybových hrách. Odpoledne jsme si užili a těšíme se na další takové.