Dne 10. února 2026 jsme si na naší škole připomněli Den bezpečnějšího internetu. Téma bezpečnosti v online světě je přirozenou součástí výuky informatiky, a proto jsem program pro všechny žáky připravila právě v rámci tohoto předmětu. Letos jsem na to ale nebyla sama – na přípravě i samotné prezentaci se mnou spolupracoval žák 4. ročníku, který se role moderátora zhostil opravdu skvěle.
V úvodu jsme se společně zaměřili na to, co nám internet přináší – rychlé informace, možnost komunikace i zábavu. Poté jsme otevřeli i druhou stranu online světa. Mluvili jsme o možných hrozbách a zdůraznili, že klíčem k bezpečí je ochrana osobních údajů a soukromí.
V mé části zazněla témata bezpečných hesel, zásady ochrany účtů a další praktické tipy, jak se na internetu chránit. Následně si slovo převzal můj čtvrťácký kolega a velmi otevřeně mluvil o rizicích sociálních sítí, zneužití fotografií, nástrahách online her i o možných nebezpečích spojených s umělou inteligencí.
Závěr patřil společnému tématu kyberšikany – co to je, jak ji poznat a hlavně co dělat, pokud se s ní setkáme.
Velmi si cením odvahy a zodpovědnosti, se kterou se náš žák do celé akce zapojil. Věřím, že právě když o bezpečí na internetu mluví i děti mezi sebou, má takové sdílení ještě větší sílu.
Po vánočních prázdninách jsme se do školní družiny vrátili plní očekávání a radosti ze společného setkání. Leden nám přinesl pravou zimní atmosféru, kterou jsme si s chutí užívali při pobytu venku i při činnostech ve třídě.
Rádi jsme vyráželi na procházky do zimní přírody, kde jsme obdivovali zasněženou krajinu, zkoumali stopy zvířátek ve sněhu a s nadšením pozorovali proměny zimního počasí. Na školní zahradě jsme stavěli sněhuláky, pokoušeli se o malé iglú a při příznivých podmínkách si opatrně vyzkoušeli i klouzání na ledu. Během jedné z vycházek jsme se zastavili na náměstí v Uhlířských Janovicích, kde jsme se společně vyfotili u betléma a anděla, a ještě si připomněli doznívající zimní atmosféru.
Ve třídě školní družiny panovala příjemná a tvořivá nálada. Hráli jsme hru, při které měli žáci za úkol napodobit vybrané zvířátko, zatímco ostatní hádali, o které se jedná. Smích a radost z hádání nás provázely po celé odpoledne.
Navlékali jsme korálky na drátky, z nichž vznikaly jemné sněhové vločky, které nám připomínali křehkou krásu zimy. Z papíru jsme vyráběli 3 D sněhuláky, vybarvovali předlohy zvířátek v zimní krajině a z vlny tvořili roztomilé ptáčky. Velké zaujetí přinesly také hry se stavebnicemi. Žáci skládali lego, stavěli kuličkovou dráhu a s nadšením zkoušeli nové varianty konstrukcí.
Součástí našeho programu byl i zimní pohybový chodníček, při kterém žáci podle předlohy hledali správnou cestu. Aktivita podporovala nejen soustředění a orientaci, ale i radost z pohybu.
Nezapomenutelným zážitkem byly pokusy s ledem – Dinosauří vejce. Do balónků jsme vložili malé figurky dinosaurů, naplnili je vodou a nechali zamrznout. O to větší bylo napětí při postupném rozmrazování, kdy žáci s očekáváním sledovali, kdy se jejich „objev” ukáže. Nadšení z úspěšného vysvobození zvířátka z ledového zajetí bylo opravdu veliké.
Mysleli jsme také na ptáčky v zimní přírodě. Z roliček od toaletního papíru jsme vyráběli jednoduchá krmítka, která jsme potřeli sádlem, obalili ptačím zobem a následně je zavěsili na větve stromů na školní zahradě. K tématu zimního přikrmování jsme si zahráli i didaktické hry „Kdo přiletěl na svačinu?” a „Ptáčci v krmítku”.
Nechyběl ani pravidelný pohyb v tělocvičně, kde si žáci s chutí zahráli sportovní a míčové hry a vybili svou energii.
Leden byl měsícem plným radosti, objevování a společně strávených chvil. Přinesl nám nejen zimní zážitky, ale i pocit sounáležitosti a pohody, se kterým jsme vstoupili do nového roku.
Opět jsme měli možnost napříč ročníky rozvinout naši osobní pohodu a posílit naše mentální zdraví. Návodem nám byly kreativní i výtvarné činnosti a pohybové aktivity v mnoha podobách.
V hodinách výtvarné výchovy jsme hledali své nálady v barvách, pokusili jsme se navrhnout mandaly a postupným vykreslováním dopřáli našemu vnitřnímu klidu a soustředění.
Vůně a éterické oleje nám pro změnu nabídly hodiny pracovního vyučování. S vonnými hrami jsme si užili nevšední zábavu mysli a nahlédli takto do světa léčivé aromaterapie. Vyrobili jsme si vonné sáčky a ručně strouhali tuhá mýdla. Vzorované látky si každý z nás stříhal na míru a s ozdobnou mašlí byl výsledek NA POHODU. Hmatové polštářky a naše spontánní nápady na pracovní postup byly dalším nápadem jak lépe zvládnout náročnou situaci a nepohodu. „Kdo do kapsy sáhne, s polštářkem to zvládne“.
Krátce jsme se protáhli při pohybových svačinkách mezi vyučováním a dechová cvičení vsedě či na podložkách vyzkoušel každý z nás. Okusili jsme kouzelnou jógu z Indie a s Jogínky z televizního pořadu jsme se proměnili v silného lva nebo pevný strom.
A i když se počasí příliš nevydařilo, vydali jsme se několikrát do okolí naší školy a do přírody, která je asi největším zázrakem a lékem pro nás všechny. Snažili jsme se vnímat prostředí a prostor kolem sebe, poslouchali jsme vítr i kapky deště a nebáli se podívat vzhůru do výšek korun stromů i běžících mraků. Společně jsme prožili neobyčejné chvíle a chvilky a dokázali si o nich i společně popovídat.
Těšili jsme se z vyzdobených nástěnek a společných prostor školy našimi pracemi, těšil nás pečlivý úklid třídy i přerovnaný školní batoh. Těšil nás pohled na vše kolem nás, bylo nám fajn. Tak pojďme pokračovat a cítit se lépe a bezpečně vždy tam, kde právě jsme.
V úterý 10. 2. zažila naše škola velmi milé a voňavé překvapení. Místní Pizzerie NONNO se rozhodla udělat radost našim žákům a věnovala škole deset pizz zcela zdarma.
Dar nás potěšil o to více, že mu předcházel Mezinárodní den pizzy, který připadl na pondělí 9.2. Navíc právě tento týden probíhá na naší škole italský týden v rámci olympiády, a tak se toto chutné překvapení krásně tematicky propojilo s našimi aktivitami.
Když pizzy dorazily, zavládla mezi dětmi obrovská radost. Chodby se naplnily nejen vůní čerstvé pizzy, ale hlavně úsměvy, dobrou náladou a nadšením. Pro žáky to bylo velmi příjemné zpestření školního dne.
Velmi si vážíme vstřícnosti a štědrosti Pizzerie NONNO, která tímto krásným gestem podpořila naši školu a potěšila naše žáky. Děkujeme za ochotu, laskavost a radost, kterou jste nám všem udělali.
Takové chvíle nám připomínají, že škola není jen o učení, ale také o hezkých společných zážitcích a dobrých vztazích v našem městě.
Ještě jednou děkujeme Pizzerii NONNO a přejeme mnoho spokojených zákazníků!
Kdy jindy bychom si mohli lépe popovídat o sociálních sítích než 10. února, na tento den letos připadl Den bezpečnějšího internetu. Přijali jsme pozvání paní knihovnice Jany, aby nám na příbězích zvířátek v ZOO ukázala nesprávné chování na internetu, zvláště pak na sociálních sítích. Víme, že nesmíme věřit všemu, co si na internetu přečteme, musíme si dávat pozor na podezřelé nabídky lákavého zboží. Velkou část věnovala paní Jana kyberšikaně, neboť ve stejném ohrožení, jako byla některá zvířátka v ZOO, se můžeme ocitnout i my. A fotit se bez fráčku jako tučňák Tonda? To po dnešku už nikoho z nás nenapadne.
Koncem ledna zručští žáci navštívili zimní stadion v Ledči nad Sázavou, kam se všichni žáci náramně těšili.
Bruslení na ledě není ve škole častá aktivita, takže účastnit se tohoto zimního sportu společně s ostatními spolužáky byla radostná událost. Bruslení na ledě zvládli téměř všichni žáci. S touto sportovní akcí byli spokojeni nejen žáci, ale i přítomní bruslící učitelé. Akce proběhla bez úrazů.
Lednová bohatá nadílka sněhu umožnila žákům zručské školy věnovat se zimním sportům. Zasněžená školní zahrada posloužila jako trénovací plocha pro běžkování. Jak si správně zapnout běžky a jak se pohybovat na běžkách bez pádů, si vyzkoušeli žáci 4. - 8. ročníku. Žáci byli spokojeni a litovali, že sníh vydržel jen jeden týden.
V pondělí 6. ledna obcházela trojice králů ze II. třídy své spolužáky s písní na rtech a přáním zdraví a štěstí do právě začínajícího nového roku. Zpívající krále doprovázela paní učitelka hrou na ukulele a své vystoupení předvedli i ve sborovně a ředitelně. Za svůj výstup sklidili nejen potlesk, ale i sladkou odměnu.
Složení školské rady od 1. ledna 2026
Mgr. Zdeňka Kunčická - za pedagogy
pan Petr Chaloupka - za zákonné zástupce
Mgr. Tomáš Valášek - za zřizovatele (Středočeský kraj)
Prosinec byl od samého začátku ve znamení nejkrásnějších svátků v roce a my si ho tedy náležitě užili.
Zábava s tradicemi ADVENTU nás učarovala. Nejprve jsme se společně pustili do výroby adventního kalendáře. 24 papírových pytlíčků ozdobených vlastními nápady jsme zavěsili dřevěnými kolíčky na šňůru a během měsíční výzvy je plnili našimi dobrými skutky či obyčejnou darovanou radostí. Jeden druhého jsme mnohdy překvapili a bylo krásné vědět, že dovedeme dělat srdečné skutky napříč generacemiJ.
Při listování knihami s vánočními příběhy jsme se začetli do příběhu poustevníka Otce Jakuba. Chtěli jsme objevit a hlavně prožít krásný rituál, který nám připomíná důležitost vztahů s našimi nejbližšími a také si zpříjemnit dobu čekání na Vánoce. Na školní zahradě jsme si vytvořili adventní spirálu z větví jehličnanů a šišek. Dodržet tvar byl pro některé z nás nelehký úkol, ale kdo si jako pomůcku stočil tkaničku či provázek, vyhrál. Doprostřed spirály jsme položili svíčku a symbolicky rozsvítili plamínek naděje a lásky pro všechny kolem nás. Posíleni venkovním zážitkem jsme si v teple třídy museli ještě vyzkoušet práci se samotvrdnoucí hmotou. Vyrobit si vlastní adventní spirálu bylo snadné. Užili jsme si spoustu zábavy s tvarováním a navrhováním, barevnými skleněnými kamínky vloženými do připravených důlků jsme odpočítávali dny do Vánoc.
Mikuláše a další adventní postavy jsme si připomněli pohybovými hrami i říkankami. Dramatizace pochůzky svatého Ambrože byla plná bonbonů, ale i strachu z honičky. Jako svatá Lucie jsme se procházeli zahaleni v bílém prostěradle a vymetali smetí ze světnice.
Při poslechu vánočních písní jsme si povídali o naší rodině, našich blízcích a o zážitcích, které nám přinesly minulé vánoční prázdniny.
A právě s myšlenkami na naše milované jsme se vrhli na poslední krásnou činnost tohoto měsíce.
Oblékli jsme si kuchařské zástěry a připravili pomerančovou marmeládu s vůní vánočního koření.
Zbývalo nazdobit skleničky a dárky v barvě zapadajícího sluníčka pomalu hledaly své místo pod vánočním stromečkem u nás doma. Kouzelné svátky jsou tu!
Takže, přejeme všem veselé Vánoce a v novém roce se budeme těšit zase na naše aktivity.
S naším volným časem jsme si opět užili přírody, poznávacích her i venkovních pátraček.
A komu by snad byla přeci jen zima, v sokolovně, v dílničkách školní družiny nebo s interaktivním příběhem na gauči mu bude víc než prima.
Abychom okusili co možná nejvíce z podzimní přírody, zahráli jsme si na detektivy a společně vytvořili pátrací hru po okolí s názvem ŠIFROVANÁ. Směrové šipky z listů, nápisy z větviček a klacíků, kresby v hlíně, kdo pozorně četl a počítal, ušel správnou cestu k cíli. Rozděleni do skupin hledačů jsme si bezva hrou zdokonalili orientaci nejen v okolí naší školy.
S blížící se zimou nás čekala každoroční starost a péče o zvířecí a ptačí kamarády. Kromě přikrmování a výroby ptačí budky jsme se tentokrát rozhodli dopřát v zimě malým okřídlencům i pítko plné vody.
Podmiska nebo vyřazený talíř, větvičky pro snazší přístup a kamínky, které zpomalí zamrzání vody. Ptačí zázemí na venkovním parapetu se nám moc líbí a už se těšíme na (ne)očekávané představení za okenním sklem.
Za novou zábavnou a kreativní aktivitou jsme nešli daleko, příroda je všude kolem nás. Tak proč ji nezkoumat a nepoznat ŽIVOT VE SKLE? Při výrobě mechária jsme se naučili pracovat s mechem, dodržovat předepsaný postup a vybírat další vhodné rostliny. Poznali jsme běžné české mechy a ukázali si jejich poznávací znaky. Povídali jsme si o významu mechorostů v přírodě a už víme, proč se jim říká „zelený hrdina“. Malá živá krajinka uzavřená ve skle byla výsledkem naší práce s přírodou. Originální dekorace malého ekosystému pokoušela fantazii každého z nás, je krásné mít kousek přírody u sebe doma.
Na sv. Martina jsme se rozběhli do místní sokolovny a společně s druhým oddělením školní družiny jsme si připomněli pranostiku o prvním sněhu a příchodu zimy. S pohybovými hrami a motivovaným cvičením jsme se snadno zapomněli. Cválali jsme jako koně, husí závody ve dřepu byly výzvou i pro ty nejmladší žáky a překážková dráha jako Martinova cesta nás vyzkoušela z běhu a přeskakování. První sněhová vločka, kdopak se jí z nás dočká?
S MĚSTOZNÁLKEM jsme se tento měsíc vydali do našeho hlavního města. Besedou v kruhu jsme se zajímali o historii a současnost nejstaršího stojícího mostu přes Vltavu v Praze. Pracovali jsme s ilustrovanou panoramatickou mapou Karlova mostu a průvodcem sochami na něm. Listovali jsme zapůjčenými knihami z městské knihovny a shlédli jsme stavbu pilířů díky virtuální rekonstrukci. Vrátili jsme se v čase a za poslechu vyprávění jedné z legend jsme se stali staviteli a míchali maltu se syrovými vejci, unhošťským tvarohem a sýrem. Za splněným přáním a za procházkou galerií soch pod širým nebem se jen málokdo nechá přemlouvat.
S listopadem se tentokrát rozloučíme společně s druhým oddělením školní družiny. Našemu městu jsme dali předvánoční nádech, vystavili jsme svá výtvarná díla na obvyklých výstavních místech a vyplnili výlohy tradičními barvami nadcházejícího adventu.
Takže, pojďme se zase těšit a užívat si volný čas.
Měsíc prosinec se ve školní družině nesl v duchu adventního času, vánoční nálady a klidného očekávání svátků. Vzhledem ke zvýšené nemocnosti mezi žáky i pedagogickými pracovníky jsme se často scházeli v menším počtu.
Společné chvíle jsme věnovali především vánočnímu tvoření. Žáci vyráběli a dokončovali drobné vánoční dekorace, přáníčka a výtvarné práce s vánočními a zimními motivy. Při tvoření panovala poklidná atmosféra, kterou jsme si zpříjemnili poslechem vánočních písní a koled.
Četli jsme si vánoční příběhy, povídali si o vánočních tradicích a zvycích a společně jsme sledovali oblíbené vánoční pohádky. Žáci tak měli prostor nejen k tvoření, ale i k relaxaci a sdílení adventní nálady.
Prosinec byl měsícem klidu, pohody a vzájemné blízkosti. I když byl kratší a probíhal v komornější atmosféře, přinesl žákům i učitelům kouzlo Vánoc a radost ze společně stráveného času.
Na závěr bychom chtěli popřát všem žákům, rodičům i zaměstnancům školy krásné vánoční svátky plné radosti, pohody a zdraví. Do nového roku přejeme mnoho úspěchů, štěstí, úsměvů, a hlavně pevné zdraví!
Na začátku listopadu jsme se se žáky vydali na návštěvu prodejní výstavy obrazů Hany Vymazalové s názvem Procházka světem barev, která se konala v KIC v Uhlířských Janovicích. Žáci měli možnost seznámit se s různými výtvarnými technikami a načerpat inspiraci z barevných obrazů.
Podzimní atmosféru jsme si přinesli i do družiny. Vyráběli jsme mističky ze samotvrdnoucí hmoty, do kterých jsme otiskli listy nasbírané během našich procházek. Hotové výrobky si žáci dozdobili vodovými barvami a odnesli domů.
Velkou událostí byl svátek svatého Martina 11. listopadu. K tomuto dni jsme tvořili papírové koně pomocí inkoustu a zmizíku, kterým žáci kreslili zimní motivy, jako byly vločky nebo hvězdy. V tělocvičně jsme si zahráli tematické pohybové hry. Čekala nás „Martinova cesta” s překážkovou dráhou, hry na koně – klusání a cválání i sbírání sněhových vloček z papíru.
V průběhu měsíce jsme také mysleli na zvířátka. Společně se žáky jsme se vydali na nákup krmné směsi pro venkovní ptactvo do zverimexu Dingo a následně jsme ve třídě školní družiny plnili ptačí krmítka, která jsme rozmístili na venkovní parapety budovy školy.
Listopad už nás pomalu naladil na vánoční čas. Žáci psali dopis Ježíškovi a v časopisech, jako jsou Dráčik nebo Bambule, si prohlíželi možné dárky. Ke konci měsíce nás potěšil první sníh, a tak jsme vyrazili na školní dvůr, kde jsme si užili hry ve sněhu – stavěli jsme sněhuláky, dělali andělíčky, stopy a nechyběla ani koulovačka.
Závěr měsíce patřil přípravám na tradiční vánoční výstavu. Ve školní družině jsme vyráběli dřevěné sněhuláky se šálami, svícny a různé vánoční ozdoby. Při tvoření jsme si užívali klidnou předvánoční atmosféru, poslouchali vánoční písně a četli pohádkové příběhy.
Listopad byl měsícem plným tvoření, pohybu, společných zážitků a radosti, na které budeme rádi vzpomínat!
A s nimi přišli na naši vánoční besídku rodiče, babičky, tety i přátelé z veřejnosti podívat se, co jsme si pro ně připravili. Bylo toho požehnaně. Vánoční a zimní básničky střídaly veselé písničky – zpívané také v angličtině, došlo na pohádku o Svatém Martinovi i o neposlušných kůzlátkách. Závěr besídky byl tradičně věnovaný vánočním písničkám a koledám. Takže … zpívejme přátelé.
Přejeme vám všem klidné vánoční svátky a nadcházející rok 2026 plný zdraví, štěstí a pohody.
Strana 1 z 69
Středočeský kraj
(právní forma kraj)
IČ 70 891 095
Zborovská 11, 150 21 Praha 5
Logo školy vyjadřuje myšlenku soudržnosti a vzájemné pomoci žáků a pedagogů
