Nepřehlédněte
Termíny jarních prázdnin od školního roku 2016/2017 do školního roku 2021/2022
Zřizovatel školy
Středočeský kraj
(právní forma kraj)
IČ 70 891 095
Zborovská 11, 150 21 Praha 5
- Podrobnosti
- Napsal Kamila Luxová
- Kategorie: Ze školních lavic
Předposlední den školního roku jsme se my všichni z Uhlířských Janovic sešli na autobusovém nádraží v Uhl. Janovicích a těšili se na plánovanou návštěvu DDM v Kutné Hoře.
Na programu byla výprava do středověku a sportovní aktivity na přilehlé zahradě, kterou nám pan ředitel nechal pro tento den jen pro sebe. Někteří z nás ( 8. a 9. ročník) již „Dominika“ znají z předchozích školních let, kdy jsme se připojili vyrobenými peříčky k projektovému „veledílu“ Andělská křídla. A tak jsme si skoro celou cestu autobusem vyprávěli zážitky a vzpomínali, jaké to tenkrát v zimě vlastně bylo a kde se právě teď obří křídla asi nachází. Ale nyní už zpátky do současnosti, vlastně do minulosti – středověku.
Když jsme přicházeli k budově DDM, všimli jsme si středověké výzdoby v oknech, ale i plot a všechny jeho pole byly vlastně takovou dobovou nástěnkou. Zavěšené erby s pojmenovanými rytířskými ctnostmi nešlo přehlédnout. Později se ukázalo, že jsou součástí celé výpravy a jedním ze sedmi úkolů, jednou ze sedmi odpovědí.
Po přivítání jsme se sešli v altánu, který byl po celé dopoledne naším zázemím. Vysvětlili jsme si zadání a pravidla výpravy, rozdali si mapky zahrady, pracovní listy a konečně se posílili svačinou z domova. Sedm úkolů si šla do terénu vyzkoušet a hlavně splnit čtyři družstva pod vedením kapitánů, žáků 9. ročníku. Čekala nás skrytá výzbroj rytířů, trocha módy středověkých dam nebo kvízy s historickými názvy . Co je to prevét, šlojíř nebo Lazebník? Zkusíme to přes návštěvu toalety, nezapomeneme na všudepřítomnou roušku na ústa a pak si půjdeme hledat tel.číslo na holiče.
Každé družstvo se snažilo být to první a i když úkoly nebyly jednoduché, bojovali všichni s elánem a odhodláním. Někdy jsme v zápalu plnění pomáhali i soupeři. Skládali jsme písmena na asfaltové křížovce, odtajnili jednu z rytířských ctností a hledali zbrojnoši halapartnu. Na úplný konec výpravy, po splnění úkolů, jsme vyvěsili vlajku, která byla znamením dobytí hradu a pro většinu z nás také očekáváním vybojované malé odměny. Společné zhodnocení bojovky proběhlo již v chládku altánu. Zároveň jsme ještě napravili některé nejasnosti a chybné řešení tím, že jsme prošli konkrétní stanoviště ještě jednou. Sladká odměna a obří dobové omalovánky byly bez výjimky pro všechny, protože jsme se zkrátka snažili. Někteří z nás velice překvapili svou všímavostí a bystrostí, druzí ukázali svou fyzickou zdatnost a bojovného ducha.
Aby těch odměn a hezkých zážitků nebylo na konci školního roku málo, přemístili jsme se z výpravy do minulosti do volnočasových aktivit. Zahrada se nám nabídla jako venkovní fitko, dopravní hřiště s koly nebo místo pro odpočinek s knížkou na lavičce i v trávě . Zajímavé nápady na kolektivní i společenské hry, „pozemní abeceda“, pohybová „stopahra“ , to vše a mnohem víc je tu pro širokou veřejnost. Vyzkoušeli jsme si zaposilovat na cvičebních strojích, odpálit golfový míček do jamky a při jízdě na kole správně zastavit na červenou a určit druhy dopravních značek.
Když se přiblížil čas našeho odjezdu, byli jsme smutní a v zápalu hry málokdo myslel na návrat. Věříme ale, že nový školní rok bude „zdravější „a „bezpečnější“ a my budeme mít zajímavých výletů a zážitkových aktivit mnohem více než bylo doposud povoleno.
Děkujeme, Dominiku, těšíme se na další zážitky.
- Podrobnosti
- Napsal Mgr. Zdeňka Kunčická
- Kategorie: Ze školních lavic
Ačkoliv letošní školní rok byl pro všechny z nás poněkud neobvyklý a mnohdy i náročnější, závěrečné dny jsme si hezky užili. Hned v pondělí 22. června jsme se vypravili na cvičení v přírodě. Někteří uvítali zchlazení unavených nožiček v příjemných vodách Sázavy, někteří si vyzkoušeli svoji zdatnost a zručnost, jiní si pochutnávali na třešních ze zahrady paní učitelky.
Čtvrteční dopoledne bylo věnováno lehké atletice a měření sil ve čtyřech disciplínách. Nejprve jsme si dali závody v dlouhém a krátkém běhu, poté soutěžili ve skoku dalekém a hodu do dálky. Přestože nám epidemiologická opatření omezila tělovýchovné aktivity a znemožnila více a pravidelně trénovat, výsledky byly více než dobré. A ti nejzdatnější jedinci se mohli radovat z prvních míst a zasloužených odměn.
V posledních červnových dnech si rovněž mohli kolemjdoucí prohlédnout naše výtvarné práce, které byly umístěné na vratech i plotě kolem zahrady základní školy. Výstava výtvarných prací nabídla naši tvorbu za celý právě uplynulý školní rok.
Přejeme nejen sobě krásné a prosluněné prázdniny.
- Podrobnosti
- Napsal Kamila Luxová
- Kategorie: Ze školních lavic
15.června ráno jsme se všichni sešli na vlakovém nádraží v Uhl. Janovicích. Školní výlet je tu! A tak jsme netrpělivě vyhlíželi osobní vlak jedoucí směrem Český Šternberk a přitom si kontrolovali nachystané batohy a potřebné věci na cestu. Jednou jsme přestoupili a dvakrát projeli tunelem. Naši netrpělivost a těšení jsme si krátili ve vlaku i na nástupišti kolektivními hádankami. A protože jsme v předcházejících školních dnech výletu besedovali na téma hradu a jeho minulosti i současnosti, představivost každého z nás neznala konce, těšili jsme se, až ho konečně dobudeme.
Sluníčko od samého rána opravdu hodně hřálo, čekal nás krásný (před)letní výletní den.
Když jsme konečně opustili sedadla vlaku a řadili se na zastávce, uviděli jsme výstavní pohled, hrad na skále a pod ním protékající řeku Sázavu. Přešli jsme most a vydali se plni síly zdolat jednu ze dvou možných přístupových cest. U vstupní brány hradu na nás čekala paní průvodkyně a po společném uvítání vysvětlila vše potřebné k prohlídce. Mezičas nám posloužil k malému odpočinku na nádvoří a doplnění energie ze svačiny a pití. Výšlap schodů ke hradu řádně protáhl celé těloJ.
Při samotné prohlídce jsme zkoumali např. rozdílné obutí jediného dobyvatele hradu Jiřího z Poděbrad, postel paní hraběnky nebo chodbu s pavlačí, kde Dorka z české pohádky Anděl Páně věšela jmelí.
770 let starý hrad je již nějakou dobu obehnán lešením pro nezbytné úpravy, ale na kráse a kouzlu minulosti mu rozhodně neubralo. Po prohlídkové cestě pokoji, sály a chodbami jsme si odpočinuli na lavičkách a někteří z nás koupili domů malé dárečky v podobě upomínkových předmětů. Náš výlet ale zdaleka nekončil, bojovka a soutěž bystrosti z výkladu mohla začít, chládek v zeleni parčíku byl ideálním prostředím pro hru. Paní učitelky ukryly ve vymezeném prostoru přírody barevné karty s otázkami a jednotlivé třídy hledaly a promýšlely správnou odpověď. Sladké odměny se nakonec dočkali všichni. Na závěr návštěvy hradu a okolí se někteří z nás osmělili a rozhodli se následovat dřevěný ukazatel s nápisem HLADOMORNA. Vysoká věž opodál hradu malým i velkým naháněla hrůzu hned na první pohled, my se ale rozhodli ruku v ruce ji prozkoumat a vyjít i nekonečné schody. Pohled seshora byl výjimečný, díky němu jsme zapomněli na opuštěnou celu i strašidelné mříže. Po návratu k ostatním jsme se vydali na cestu domů. Vyfotili jsme si ještě hrad ze všech světových stran a pak již nasedli do jednoho z vagonů vlakové soupravy. Po příjezdu jsme se rozloučili plni historických zážitků a se vzpomínkou na společně strávené chvíle mimo školní lavice.
- Podrobnosti
- Napsal Kamila Luxová
- Kategorie: Ze školních lavic
1.června slaví svůj svátek všechny Laury a k dalším oslavencům se hlásíme my, všechny děti nejen z našeho města, ale i ze všech koutů naší země i světa. Mezinárodní den dětí nás zaujal svým původem v Turecku a rokem 1950 kdy se poprvé slavil v naší zemi. Listováním v naučné knize jsme pokračovali a dozvěděli se ještě např. o přípravě speciálních dětských dobrot, které jsou pro nás dalším prima návodem na činnosti ve volnočasu.
Pak už nás čekaly venkovní prostory před budovou školy a sportovní hřiště. Paní učitelky připravily bohatý program, jak zábavných, tak i pohybově sportovních činností. Kreslili jsme křídami na chodník a přilehlý prostor před sokolovnou. Po společném výběru byla pohádka o loupežníku Rumcajsovi jako hlavní téma venkovní výtvarky. A tak každý z nás ozdobil vymezený prostor asfaltu nebo zámkové dlažby barevnými a pestrými postavičkami z oblíbeného večerníčku i pohádky.
Sportovní hřiště a několik stanovišť, na kterých na nás čekaly paní učitelky s odměnami za výkon , se stalo jedním velkým zábavným bojištěm. Disciplíny byly plné zdravého pohybu, soupeřili jsme v hodu na cíl v podobě klauna, běhu, ale i skákání v pytli, u kterého jsme se moc nasmáli. Soutěživé sváteční dopoledne jsme zakončili společným shromážděním na ploše hřiště a zhodnocením našich výkonů a zábavy. A protože máme v Janovicích stánek s výbornou točenou zmrzlinou, vydali jsme se po obědě procházkou pro sladké osvěžení a na lavičce a s paní učitelkou si ještě užili krásného sluníčka a povídání.
- Podrobnosti
- Napsal Mgr. Zdeňka Kunčická
- Kategorie: Ze školních lavic
Po dvou letech jsme se na školní výlet vydali opět za koníčky do stáje Rozárka v Bykáni. Příjemné slunečné dopoledne jsme strávili na louce ve společnosti statného Goméze a přátelského Snyče. Za pomoci zkušených cvičitelek koní si každý z nás vyzkoušel, jak krásný pohled na svět je z koňského hřbetu. Po projížďce jsme se našim čtyřnohým kamarádům alespoň trošku odvděčili a pomocí kartáčů a hřbílek jim řádně promasírovali srst, rozčesali hřívu a zapletli slušivé copánky.
- Podrobnosti
- Napsal Mgr. Zdeňka Kunčická
- Kategorie: Ze školních lavic
V rámci projektu „Ovoce a zelenina do škol“ jsme obdrželi „ochutnávkovou bedýnku“ plnou meruněk, nektarinek a broskví. A to byla výzva k upečení ovocného koláče. Ve středu 9. června v rámci pracovního vyučování jsme se na jeho přípravě i následné konzumaci podíleli úplně všichni. Někteří umyli, vypeckovali a nakrájeli ovoce, jiní odměřovali suroviny a šlehali těsto. Během chvíle se školou linula libá vůně pečeného moučníku. A protože lahodného ovoce bylo opravdu dost, zbylo i na námi tolik oblíbené čokoládové fondue.
- Podrobnosti
- Napsal Kamila Luxová
- Kategorie: Ze školních lavic
V pátek 28. 5. dorazili všichni žáci do školy s batohy, svačinami a bojovnou náladou. Čekalo nás dopoledne nabité napětím,úkoly a protažením těla. Cvičení v přírodě mohlo začít.
Stanovištěm celého našeho dění byl místní městský park. A protože každá třída měla od školy svou vyznačenou trasu, sešli jsme se z různých světových stran na místě klidového koutu s lavičkami.
Po cestě jsme obdivovali, jak krásný náš park vlastně je. Toto roční období ho zdobí neuvěřitelnými kombinacemi barev květů, keřů i stromů. Na uměle vytvořeném rybníku jsme sledovali divadelní představení hejna kachen a kačera, závod nápadníka o získání nevěsty nás postupně všechny rozesmál a odváděl od pozornosti.
Po příchodu na místo jsme probrali s vedoucí paní učitelkou postup bojových her a rozdali si pracovní listy do terénu. S nadšením i trochou nejistoty jsme se poté vrhli do práce. Počasí nám tentokrát opravdu nepřálo a tak jsme bojovali nejenom s protihráči, ale i deštěm a chladným počasím.
Rozděleni na barevná družstva jsme ve vymezeném prostoru přírody hledali barevná psaníčka s úkoly. Popisovali jsme např. záchranu zraněného spolužáka, vyjmenovali tel. čísla složek záchranného systému a vyzkoušeli si správně zaškrtit krvácející tepnu. Sběr přírodního materiálu podle zadání pracovního listu nám bohužel ukázal nepěknou stránku chování některých lidí k přírodě. Obaly od nápojů a nedopalky na odpočívadlech prostoru parku byly k nepřehlédnutí. Kéž by dostatečný trest za tento přestupek přinutil nepořádníky k pokoře a úctě k přírodě!
Bojové dopoledne jsme završili společnou besedou na lavičkách a zhodnotili splnění našich úkolů. Všichni jsme pracovali s velkým nadšením. I přes nezdar v některých disciplínách jsme to nevzdali a pokračovali dál. Cestou zpět, na oběd do školní jídelny nás zastihl velký déšť a tak jsme se těšili, že si společné bojové zážitky budeme vyprávět již v teple a v suchu domova, někteří z nás pak ještě ve třídě školní družiny.
- Podrobnosti
- Napsal Mgr. Zdeňka Kunčická
- Kategorie: Ze školních lavic
Krásný slunečný den a nedávný Evropský den parků nás vylákaly z lavic k vycházce do zručského zámeckého parku. Abychom se prohlídce s patřičným zájmem věnovali, připravila pro nás paní učitelka vědomostní test. Ve skupinkách jsme objevovali zajímavé historické stavby, snažili se pojmenovat zdejší sochy a vyhledávali názvy dávno vysazených cizokrajných stromů. A protože jsme se všichni opravdu snažili a všechny úkoly zodpovědně splnili, sladká odměna na sebe nedala čekat.