rucickaLogo školy vyjadřuje myšlenku soudržnosti a vzájemné pomoci žáků a pedagogů

Telefon: +420 327 531 225 / E-mail: zruc@zs-okruzni.cz

Nepřehlédněte

Termíny jarních prázdnin od školního roku 2016/2017 do školního roku 2021/2022

vyhláška č. 189/2014 Sb. - externí odkaz

Zřizovatel školy

 

Středočeský kraj
(právní forma kraj)
IČ 70 891 095
Zborovská 11, 150 21 Praha 5

Prosinec jakoby neměl konce s předvánočním těšením a přípravami na sváteční závěr roku.

A tak ani my, družináři, jsme nepolevili, dali šikovné ruce dohromady a na dvě odpoledne obsadili kuchyňku. Těsto na medové perníčky zpracovaly naše dvě šikovné kuchařinky (pozn. paní vychovatelky - dvě adeptky na „Řád zlaté vařečky“) a pak už se podíleli na práci všichni nadšení družináři. Jak je již zvykem, při práci si velice rádi povídáme, vyprávíme a sdílíme poznání i zkušenost. Lépe nám jde vše od ruky. Ti co mají strach, že dílo pokazí nebo se k jeho vytvoření vůbec neodhodlají, nakonec ani netuší, jak pěkná dílka vzniknou právě díky nim. Pekli jsme hezky česky – staročesky, takže na plechu se střídaly tvary vánočních koulí a hvězd. Děvčata z nižších ročníků připravily polevu z hořké čokolády a starší spolužačky pak společně zdobily. U stolků vznikala zajímavá zdobící družstva. Někteří z nás mlčky pracovali ponořeni do výtvarné techniky zdobení. Naproti tomu živé vyprávění o vánočních zvycích a tradicích střídalo zpívání vánočních koled. Máme mezi sebou nadané nejen zpěvačky, ale i odhodlané zpěváky. A proto tento talent a zálibu podporujeme a „zdobíme si“ zpěvem a příležitostným vlastním pohybovým doprovodem (dle fyzických možností jednotlivců) skoro každý větší program naší družiny i samotný volný čas, který ve třídě trávíme. Perníčky jsme upekli, nazdobili je i navázali mašle. A aby bylo předvánoční těšení úplné, nesmí chybět tvořivé dílničky. Tentokrát nás bylo více než obvykle. Společně jsme se rozhodli a pozvali naše nejmilejší – maminky, tatínky. Zapálili jsme tradičního „Františka z dřevěného  uhlí“ a pověděli si o jeho historii a významu, který spočíval ve vykuřování a očistě domu na přelomu starého a nového roku. Uvařili vánoční čaj plný voňavého koření a dali ochutnat cukroví. Pochlubili jsme se třídou družiny, činností v ní a plány na nový rok. Tvořivé odpoledne probíhalo v příjemné náladě, vyprávěli jsme si a vzpomínali na Vánoce každého z nás. Maminky nám dodaly více elánu a snažení při práci a dokonce jsme tak trochu soutěžili o nejhezčí vánoční svícen či kytici. Ony samotné vytvořily nejedno krásné dekorační dílko. Na památku jsme si s některými udělali fotografii a domluvili se na dalším setkání. Pracovali jsme s přírodním materiálem, větvičky, šišky, kůra ze stromů i ořechové skořápky. Technické služby našeho města nám navíc darovaly odřezky jehličnatých stromků, takže se nám pěkně tvořilo a dodatečně ještě jednou tímto TS děkujeme.

Tak a Ježíšek to k nám má zase o něco blíže, protože dobré cukroví , sváteční dekorace a ozdoby na stůl už mámeJ.

ŠD UJ

            

          

 

 

 

5. prosinec byl pro třídu družiny zvláštní den. Žádné čertí stopy a smetí z uhlí ani zvonek Mikuláše jsme v okolí družiny nezaslechli a co anděl?...nepřilétl. Ale co ty sněhově bílá křídla nad okny třídy???

Tři návštěvníci nás překvapili hned ráno v přízemí školy. Takže jsme všichni dohromady zaplnili jednu třídu a tajně doufali, že Mikuláš zapomněl knihu doma a čerti mají pytel samou díru. Někteří z nás plakali ( za zlobení), někdo ztratil řeč (za špatné známky) a ti nejpilnější (poslušní a s elánem do učení) zazpívali píseň nebo recitovali. Mikuláš měl plno práce s hříchy a káráním, čert stále rozvazoval uzel na pytli a Anděl tiše přihlížel a s rozvahou daroval po balíčku mlsků nebo brambor s cibulí a uhlím.

Nakonec každý slíbil, že bude lepší žák i spolužák a prý i doma bude o pomocníka více. Zkrátka – polepšíme se! A protože trojice návštěvníků pospíchala zase o dům, školu nebo školku dál, byli jsme rádi, že nás zůstal stejný počet v lavicích jako ráno a vrátili se zpátky ke svým předmětům do tříd.

Po vyučování byla cesta na oběd jedna velká povídaná o zážitcích a nadílce. Až v šatnách školní jídelny nás překvapilo nezvyklé šero. Ve školní jídelně jsme se pak tiskli pevně za ruku a někdo pro změnu jásal. U výdejních okének byl čertí rej a polévku nám nalévala čertice, které svítily do tmy rohy na hlavě. A další čertiska opřeni u stolku s čajem a mlékem. Pak ale vše rozzářil andílek…vlastně andělka, která nám všem darovala balíček a malé překvapení. Málokdo tento den věděl, co měl k obědu na talíři a co jedl. Nakonec tohoto nevšedního obědového zážitku jsme se mohli přímo v prostorách jídelny podívat na výstavku mikulášských a vánočních výtvorů žáků místní ZŠ. Andělce a celé čertí partě tímto posíláme naše poděkování.

Po návratu do družiny už jsme všichni odpočívali a naše nevšední zážitky z dnešního dne se nám pořádně honily hlavou. Povídali jsme si, ochutnali něco málo z nadílkových pytlíků a zahráli si naše oblíbené prší. Až druhý den jsme si všimli andělských křídel nad oknem třídy…takže tu přeci byl.

ŠD UJ

Když se nás paní vychovatelka zeptala na to, jestli máme odvahu na veledílo, chvíli jsme zaváhali, ale předvánoční elán s náladou a také naše zvědavost s trochou toho strachu z neznámého, to vše nás pobídlo k jasné odpovědi – ANO!

A tak jsme se připojili k projektu DDM Dominik v Kutné Hoře, který školám, školkám, školním družinám a široké veřejnosti nabídl kreativní téma s krásnou myšlenkou. Vytvořit velká andělská křídla splněných přání a podpořit myšlenku propojení školy a veřejnosti.

Potřebovali jsme pouze šablonu peříček různých tvarů, kterou jsme vytiskli a pak už bylo vše jen na každém z nás. Vlastní fantazie, jakákoliv technika, jakákoliv barva – vyzdobili jsme si každý to své. Někteří z nás vepsali do barev i svá přání. Při tvoření bylo u stolků třídy nezvyklé ticho, všichni přemýšleli o tom, co si tajně přejí a jak nejoriginálněji nazdobit svá peříčka, aby kouzlo opravdu zapůsobilo. Ti nejvíce pověrčiví rozsvítili naše vzpomínkové svícny, aby kouzlo více umocnili.

Netrvalo dlouho a měli jsme pomocníky. Spolužáci z vyšších ročníků si rozebrali zbylé šablony na hodinu výtvarné výchovy a tak se z družinové akce stala akce celé naší školy. Přidaly se i některé paní učitelky. A protože jsme měli během tvoření na tento projekt milou návštěvu – kamarády z ústavu sociální péče Iváň – přidali se bezprostředně i oni. Takže jsme nakonec museli šablony peříček dodatečně tisknout.

Práce na společném díle do projektu nás nejen zaujala a bavila, ale poté i ukázala naši společnou soudržnost a tak jsme si mohli nahlas říci historicky známou větu „Jeden za všechny, všichni za jednoho“….a pak jsme mezi námi hledali tři mušketýry:-).

Nazdobená peříčka jsme pak dali do krabice a dovezli do DDM Dominik. Zde budou společně s  mnoha dalšími výplní velkých andělských křídel. Následný výtvor bude vystaven během Vánoc a měsíce ledna v sále DDM, křídla anděla budou volně přístupná a kdokoliv se s nimi bude moci vyfotografovat jako anděl. Paní organizátorka slibuje zapůjčení výtvoru i do škol. Budeme se tedy těšit na brzké společné foto a určitě si pro anděla v lednu přijedeme.

Družináři z Janovic

 Poslední měsíc v tomto roce jsme začali krásnou podívanou - vánočním jarmarkem.

Od rána do pozdního odpoledne byl pátek (29. 11.) ve znamení prodejních stánků a výstav v prostorách veřejné knihovny a budovy č. p. 6. A protože nám počasí příliš nepřálo, zamířili jsme nejdříve na výstavku. Obdivovali jsme výrobky žáků místní ZŠ a ZUŠ, vánoční dekorace nejrůznějších materiálů i vánoční cukroví spolku tvořivých žen. Někteří z nás nakoupili malé překvapení pro maminky v podobě andílků ze skleněných korálků, někdo mlsně vyhlížel perníkové vánoční hvězdy. Ti nejpozornější z nás zkoumali techniky háčkování ozdob na stromeček a výrobu korálkových doplňků. Mohli jsme totiž přímo na místě sledovat šikovné ruce jedné z vystavovatelek při práci. Naší besedu v  kruhu (zájmová činnost ŠD) jsme využili i zde a při háčkování sněhových vloček a náramků z bižuterie jsme si s milou paní hezky popovídali. Praktické rady se nám vždy hodí, protože nápadů -mimo ty naše- není na vánoční dílničky nikdy dost.

Pak nás čekala procházka po městě. To se plnilo stánky se vším, co k vánočnímu času patří. My jsme ale spěchali přímo na náměstí ke kostelu sv. Aloise. „Uhlíři“ – tak se o našem městě píše v novinách – mají totiž specialitu, kterou jim mohou mnohde závidět. Roubený betlém.

Již během roku jsme o místním řezbáři panu Miroslavu Grossovi měli zajímavou besedu. Jeho díla z kusu dřeva potkáváme při procházce místním parkem a na „soví“ lavičku sedáme při cestě na dětské hřiště.

Betlém se každoročně rozrůstá (dle programu pana umělce) a přibude vždy jedna socha. My jsme měli za úkol najít tu pravou – novou. Telátko. Pojmenovali jsme všechny postavy, které pod střechou Betléma byly a pak si společně zazpívali koledy právě o něm.

A protože stále foukal velký vítr a mraky se nechtěly rozplynout, vydali jsme se zpět do školy. Ve třídě družiny jsme plni nové motivace a dojmu   začali pracovat na výzdobě, abychom přivítali adventní čas jak se patří.

Vánoční jarmark pokračoval až do odpoledních hodin a byl zakončen slavnostním rozsvícením stromu. To už jsme ale každý z nás prožili s rodiči nebo kamarádem.

Roubený Betlém je možné v našem městě vidět na stálém místě Václavského náměstí až do Tří králů. Takže zveme všechny, kteří chloubu „Uhlířů“ ještě neviděli. Stojí to za to.

ŠD UJ

                                             

 

Než se třída naší družiny zcela ponoří do vánočních příprav a těšení se na Ježíška, chtěli bychom se pochlubit trochou pestré a zajímavé zábavy.

Obyčejné listování kutilskými časopisy, ale i prohlížení tematických příloh denních novin, nás již minulý školní rok hodně bavilo a zaujalo. A výsledkem pak byly prima nápady na činnosti od kuchyňky až po pracovní dílničky. Tento rok tedy pokračujeme.

Nejprve se z nás stali umělci – malíři, kteří z vymalovaných předloh oblíbených zvířátek vytvořili obrázky. Podoby kočiček a pejsků jsme zarámovali nám oblíbenou „recyvýrobou“ do větviček z procházky anebo dřevěných míchátek na čaj. A takto originálně jsem mohli vyzdobit jeden ze společných prostor před třídami. S pověšením pomáhali starší spolužáci, máme v nich zastání a vždy ochotně přijdou nám menším na pomoc.

Recept na výrobu domácí modelíny byl v pořadí. Samotná příprava a míchání surovin byl zážitek. Někteří z nás se nemohli nabažit vůně vlasového kondicionéru a ti druzí odhodili vařečku a míchali hebké těsto rukama. Společně jsme pak vykrajovali písmena abecedy a sestavovali barevná a voňavá jména svých spolužáků.

I v naší kuchyňce bylo živo - rýmovník „družinový“, bylinka v květináči na okně, opět povyrostla.

Probrali jsme se tedy lístky a některé ostříhali, omyli a natrhali na kousky do čajové konvice. Pak už jen zalili horkou vodou a s medem, cukrem i bez jsme si připravili voňavý zdravý čaj, který nestačil ani vychladnout.

Loučíme se s listopadem a půjdeme přivítat vánoční prosinec.

ŠD UJ

Během celého měsíce listopadu probíhala v našem městě v  minigalerii KIC výstava čs. obce legionářů, kterou uspořádali při příležitosti 101. Výročí vzniku republiky.

A tak jsme i my – družináři – chtěli vidět a vědět více a připravili se na zajímavou a poučnou prohlídku, která vyšla na pátek 22.11. Začali jsme besedou v kruhu. A protože jsme smíšená třída, někteří z nás si zopakovali a ti malí spolužáci se dozvěděli, kdo legionáři v minulosti byli a kdo k legionářům patří dnes. Pověděli jsme si i tom, proč se legie zakládaly a kde všude se zakládaly. Poté jsme se již vypravili do místní minigalerie. Zde nás přivítala milá paní průvodkyně, která nám nejprve vysvětlila správné chování mezi panely s fotografiemi a dobovými exponáty a čím vším nás výstava vlastně provede. Poslechli jsme si příběh čs. vojáků od vzniku jejich legie v roce 1914 až do roku 1920 a poznali jsme tři nejznámější z nich. Celá výstava obsahovala stovky fotografií na stojacích panelech a byla doplněna o souhrn válečných událostí let 1914 – 1918. Velice nás zaujaly dobové uniformy vojáků na figurínách, které byly rozdělené podle zemí kde bojovali.

Na závěr výstavy nám paní průvodkyně věnovala malé brožury. Zalistovali jsme a našli např. historickou mapu bojových cest vojsk anebo poselství současného projektu. Do knihy návštěvníků jsme zapsali naše společné díky za přínosný kulturní zážitek a cestou zpět se nám v hlavách rozvíjela myšlenka o statečnosti vojáků a   jejich hrdosti k naší zemi.

 

4. – 8. 11. 2019 probíhal v celé naší škole projektový týden ZDRAVÍ.

A tak jsme i my - družináři - přispěli k danému tématu a svou činností ho podpořili.

Tentokrát jsme nevařili, ale ani netvořili. Kuchyňka bez kuchtíků, v dílnách ticho. Sešli jsme se ve třídě školní družiny. Po malé poradě a bez velkého rozmýšlení nás všechny oslovilo téma, které je aktuální celý školní rok, téma, které naše zdraví z veliké části určuje. Takže - Jdeme si správně umýt ruce a zopakovat si důležitou prevenci.

Ale ze všeho nejdříve jsme se usadili na židle a poslechli si zajímavé povídání paní vychovatelky. Dozvěděli jsme se kde všude na nás číhají bacily a jak se do našeho těla vlastně dostanou. Málokdo uvěřil, že jedním z nosičů jsou i naši zvířecí mazlíčci. A tak jsme chtěli vědět více a více, takže otázky a odpovědi vystřídala naše oblíbená beseda v kruhu na koberci. Naučné odpolední střídala praktická část, ve které jsme naplnili lavory teplou vodu a nanosili čisté ručníky. Proběhl malý „mýdlový kvíz“ – tuhé mýdlo, tekuté mýdlo, s vůní i bez a dokonce i domácí antibakteriální gel paní vychovatelky – to vše jsme na vlastní ruce vyzkoušeli. Ukázkové mytí a správnou techniku jsme zvládli, jedna z žákyň se ujala měření času a dohlížela na předepsanou délku mytí u všech spolužáků – min 20 vteřin bylo pro někoho málo, pro někoho mnoho, ale pro všechny z nás jistota stoprocentně čistých rukou. Pravidla s technikou mytí jsme si vyvěsili na nástěnku jako motivaci pro každý den.

Hodně čistého zdraví nám všem ŠD UJ

      

 

K listopadu kromě předvánočního těšení neodmyslitelně patří Dušičky – vzpomínka a projev úcty těm, kteří s námi už nemohou být. A protože jsme se minulý školní rok dostatečně vyřádili „po americku“, tentokrát jsme zavzpomínali celý týden „hezky česky“.

Beseda v kruhu třídy byla plná živých příběhů a vyprávění. Došlo i na přinesené fotografie, na kterých jsme si své milé mohli prohlédnout a povědět o nich našim kamarádům. Zpívali jsme oblíbené písničky naší babičky anebo si namalovali společně prožité chvíle na papír.

Dílničky tradičně naplnily svůj stav a družina se postupně zaplnila vzpomínkovými lampičkami. Svíčky v některých z nich se za pomoci rodičů rozhořely na parapetech našich pokojíků a na místech, kam v tento čas patří jako malý poslíček naší lásky.

Družináři a celá naše škola ( a doufáme, že nás je mnohem více) bojujeme za lepší a zdravější svět, takže podporujeme „jiné“ činnosti a pracujeme a vyrábíme formou “recytvoření“. Naše vzpomínkové lampičky jsou opět příkladem. Skleničky od jogurtů a přesnídávek nám do družinové skříňky tradičně nosí spolužáci i paní učitelky. Obalové materiály sýrů a pomazánek jsou již také tradicí. Učíme se tímto ohleduplnosti k přírodě a daří se nám správně třídit odpad nejrůznějších materiálů. Recytvoření je navíc zajímavá zábava.

Abychom vzpomínkovou náladu rozveselili, vytvořili jsme si nakonec trochu té strašidelné zábavy a volných témat. Punčochoví duchové létali po chodbě a netopýři nebezpečně vyhlíželi nad okny třídy.

A pohádka nakonec? Zkusili jsme to bez televize a bez knížky. Jednu, kterou všichni známe – „Ať žijí duchové“ – jsme si společnými silami povyprávěli a poměřili naši pamět.

Janovičtí družináři