Naše škola se opakovaně účastní akce místních rybářů „Ve vodě nežijí jen vodníci“ a bylo tomu tak i v pátek 10.5.2024. Počasí nám přálo, žáci se těšili, a tak jsme se dopoledne vydali do místního parku, kde na nás již rybáři čekali. Děti doufaly, že budou mít možnost si opět zarybařit a že ryby budou řádně hladové, aby se s chutí pustili do návnady na háčku.
Hned při příchodu na nás čekala káď s vodou a také několik druhů rybek. Kdo chtěl mohl si sáhnout do studené vody a pohladit si lína, karase nebo úhoře. Kromě rybáře, který nás seznámil s druhy ryb a něco málo zajímavostí o nich, se zde zjevila i milá Vodnice. Potom už následovalo to, po čem děti toužily. Za pomocí zkušených rybářů, ale i těch mladších, kteří s rybařinou začínají, se chopily prutů a čekaly na svou příležitost. A věřte, že každý chytil svou rybku. Snad to bylo způsobeno těmi bílými, červenými, a dokonce i modrými červíky, ale určitě to bylo šikovností a trpělivostí našich žáčků. Rybky opět pustili zpátky do vody, někdo je pohladil a někdo dal pusu na rozloučenou, jako to dělá známy rybář Jakub Vágner.
Odměnou pro děti nebyl jen dobrý pocit z úspěšného lovu, spousta zajímavých informací , ale i taška s diplomem, klíčenkou a hlavolamem , kterou obdrželo každé dítě.
Rozhodně jsme si tento den společně užili a těšíme se na další setkání nejen s vodníky.
V rámci prevence rizikového chování byl měsíc duben u nás ve škole zaměřen na bezpečnost v silničním provozu. Po dopravní soutěži jsme pokračovali ve výuce dopravní výchovy na dopravním hřišti ve Zruči nad Sázavou. Tam na nás čekali v pondělí 13.5. strážníci městské policie, kteří měli pro žáky připravenou lekci dopravní výchovy. Žáci si vyzkoušeli, že dodržovat všechna pravidla silničního provozu není tak jednoduché, jak by se mohlo zdát. Za krásného počasí jsme využili i dětské hřiště hned vedle dopravního a dopoledne jsme si pěkně užili.
Současnou podobu našeho města vnímáme denně, ale o jeho historii toho moc nevíme, proto jsme jí v úterý 14. května věnovali celý den. Nejprve jsme již tradičně zavítali do městské knihovny za paní Janou, která pro nás měla nachystané pověsti. Vysvětlila nám, co to vlastně pověsti jsou, jaký je rozdíl mezi pověstí a pohádkou, a nakonec se dala do čtení. S napětím jsme poslouchali příběhy o statečném zručském rytíři, hodkovské čarodějnici i čertovi ze Stvořidel. Z knihovny jsme přešli na zámek, kde nás již očekával sympatický pan průvodce. Během prohlídky nám vyprávěl o vzniku zámku i města, provedl nás nejen reprezentativními sály, ale zavítali jsme i do prostor pro služebnictvo a hraběnčiny koupelny. Nejvíce nás však zaujala sama hraběnka Emma, která je majestátně uvelebena ve svém pokoji a našim dámám s laskavostí dovolila použít její módní doplňky. Projektové dopoledne jsme ukončili vycházkou kvetoucím parkem.
Na samém začátku měsíce jsme přivítali významný den a vyrazili na školní zahradu i do okolí školy.
Mezinárodní den ptactva (1. duben) byl námětem na pestré tvoření i zajímavou zábavu. Na jedno odpoledne se z nás stali okřídlení kamarádi a na školní zahradě jsme si postavili hnízdo „na míru“. Vyzkoušeli jsme si práci budoucích ptačích rodičů a obdivovali jejich píli. Zalistovali jsme naučnými knihami i atlasem a prozkoumali okolí místa naší výstavby. Zalétli jsme si rychlou chůzí do města i do parku a těšili se z nasbíraných popadaných úlomků větví a větviček. Na školní zahradě jsme přidali hnízdu na objemu a bylo hotovo. Uvelebili jsme se tedy v sedě i v leže, nechali se hřát jarním sluníčkem a zaposlouchali se do zvuků přírody. Připomínkou mezinárodního dne ptactva byla ještě jedna krásná činnost. Naše dílničky se zaplnily drobným pracovním náčiním, jemným pletivem, nasbíranými peříčky, vyčesanými zvířecími chlupy, nastřihanými kousky látek, mechem a listím. Dle návodu jsme tedy vyrobili zásobník na hnízdící materiál a naplnili ho. Nadšeni z povedené práce a podané pomoci jsme ho nakonec připevnili na jeden z ovocných stromů naší zahrady a bavili se pohledem na další bezva nápad v přírodě.
Dubnový měsíc nás jako každý rok zkoušel z dopravní bezpečnosti. Tentokrát jsme se vydali za dopravními značkami přímo do provozu města, ale i do klidnějších částí za město. Společně jsme hledali druhy příkazu, zákazu i informace a zastavili se u přechodů pro chodce bez semaforu. Malé sportovní hřiště nám poskytlo zázemí pro přehlídku chůze ve dvojicích a trénink pravolevé orientace. Nakonec jsme v zeleni školní zahrady otevřeli lékařskou pohotovost, ošetřili úraz a uskutečnili několik telefonátů z místa dopravní nehody. Nechyběla ani on line dopravní výchova, prostřednictvím interaktivní tabule jsme si zahráli hry, odpovídali na kvízové otázky a řídili školní autobus.
Ke Dni Země (22. duben) jsme si nejprve nadělili pěstitelský pokus s naklíčeným kaštanem a díky danému času a potřebné péči jsme mohli přesadit miniaturu stromu jírovce maďalu na označené místo u školní zahrady. Příroda nám stále dokazuje, jak krásná dokáže být a kolik síly v sobě má. Zopakovali jsme si tedy společnou vycházkou jak správně a zodpovědně se k ní chovat. Nakreslený plánek míst s kontejnery na tříděný odpad v našem městě byl nápovědou. Pojmenovali jsme si druhy obalů, začetli se do nalepených informačních štítků na víku kontejneru a s údivem se zaposlouchali do přednášky o době rozkladu odhozeného odpadu ve volné přírodě.
Na Filipojakubskou noc jsme se těšili celý měsíc a náležitě se na ni připravili. Při malém posezení v kruhu jsme si pověděli o historii tohoto zvláštního svátku, začetli se do tradičních zvyků našich předků a hledali rozdíly v jeho současné podobě. Jak se chránit proti magii a uhranutí čarodějnicí, jak si zajistit úrodný celý rok? Nakreslíme si kruh na vstupní dveře nebo budeme házet zapálenými košťaty? Začetli jsme se do knih plných historie a nanečisto se zkoušeli z ochranných opatření proti kouzlu. Malá čarodějnice se povedla, v pracovních činnostech jsme vlastním nápadem oživili její podobu a připravovali se na zapálení ohně na krytém místě školní zahrady. Ale protože nás na poslední chvíli překvapily rozmary počasí a byl vydán zákaz rozdělávání ohňů v celé České republice, sešli jsme se ve třídě školní družiny a užili si dobrodružné odpoledne trochu jinak.
Buřtíky opečené v troubě voněly celou školou a naše čarodějnice nakonec vsedě přihlížela vaření lektvarů a pokusům plných magie. Netradičně zajímavé loučení s dubnovým měsícem je za námi, půjdeme tedy květnu naproti a čáry a kouzla necháme za sebou.
Účast v lehkoatletickém čtyřboji každoročně prověří fyzickou zdatnost žáků od nejmladších až po nejstarší. Letošním sportovním výkonům ve čtyřech tradičních disciplínách přálo i počasí. Všichni zúčastnění žáci se velmi snažili, ale na stupních vítězů mohli stát jen ti nejlepší. Absolutním vítězem se stal žák 8. ročníku, o druhé místo se dělili dva žáci z 5. a 10. r., bronzovou příčku obsadil žák 4. ročníku.
Pondělní ráno na škole začínalo přípravou na sportovní dopoledne. Děti čekala hra „Na šipkovanou“.
Jako předvoj vyrazily paní asistentka a jedna paní učitelka. Značily cestu s jednotlivými úkoly a v cíli schovaly poklady. Děti šly po jednotlivých třídách směr koupaliště. Cestou řešily 10 úkolů (například pojmenuj stromy, nasbírej přírodniny. Sportovní úkoly jako jděte pozpátku atd).
V cíli děti hledaly poklady s drobnými sladkostmi. Následoval „piknik“ s domácí svačinkou a poté hry u místního koupaliště.
Zpáteční cesta vedla všechny rovnou na dobry oběd do školní jídelny. Počasí nám přálo a sportovní dopoledne se šipkovanou se opravdu vydařilo.
Zapsala Pospíšilova Růžena
Poslední dubnový týden se v Uhlířských Janovicích nesl v duchu kouzel a čar. Čarovali jsme o matematice, čtení i prvouce. Učili jsme se čarovná zaklínadla, vařili kouzelné lektvary (někteří dokonce po jejich požití porozuměli řeči zvířat). Malovali jsme různé čarodějné bytosti, ale hlavně jsme si připravovali klobouky a další součásti čarodějnických obleků, protože vrcholem celého týdne byl tradiční průvod čarodějnic ulicemi Uhlířských Janovic. A byla to opět krása! Obyvatele Janovic potěšilo na 500 čarodějnic.
Že máme čokoládu všichni rádi, o tom není pochyb. Málokdo z nás ale ví, z čeho a jak se tato dobrota vyrábí. Proto jsme se vydali spolu s janovickými kamarády na farmu do Šestajovic, abychom se dozvěděli více. Ve zdejší čokoládovně nám nejprve paní lektorka povídala o sklizni a pražení kakaových bobů, lisování kakaového másla a výrobě samotné čokolády. Pak už přišla naše chvíle a z připravené suroviny jsme si sami vytvořili, nazdobili a zabalili tabulku mléčné a bílé čokolády. Na farmě jsme měli ještě dostatek času, abychom si mohli prohlédnout i pohladit nepřeberné množství domácích zvířat. Viděli jsme nejen jejich příbytky a výběhy, ale i svačinu v miskách a korýtkách. Sice znaveni, ale s novými zážitky a sladkými bříšky jsme se vraceli domů.
Každoročně se žáci naší školy zapojují do dopravní soutěže. Prokazují své znalosti v dopravních testech a v jízdě zručnosti na kole nebo koloběžce. Letošní dopravní soutěž připadla na datum 30. 4., takže do jízdy zručnosti byla mimořádně zařazena i jízda na koštěti. K získání bonusových bodů, bylo nutné projet dráhu na koštěti a v čarodějnickém oblečení. Této výzvy se zúčastnilo 5 děvčat a 2 chlapci, kteří si bonusově vylepšili výsledné skóre.
Jaro v barvách.
Jaro vždy přináší spoustu výtvarných námětů a tvoření do vyučovacích hodin výtvarné a pracovní výchovy. Březen změní roční období, objeví se první jarní květiny, rodí se nová mláďata, slaví se Velikonoce, malují se vajíčka. V dubnu se slaví Den Země a příroda ještě více rozkvete. Oproti zimnímu tvoření se výrobky žáků výrazně barevně proměnily a vzniklé veselé výrobky rozveselily nástěnky v naší škole ve Zruči n. S.
V měsíci dubnu jsme orientovali výuku do oblastí dopravní výchovy a věnovali se spolu s žáky otázkám bezpečnosti v silničním provozu. Toto téma prostupovalo různými předměty – od prvouky, přes tělesnou či občanskou výchovu. K prevenci dopravních úrazů jsou ovšem žáci vedeni pravidelně díky četným vycházkám do okolí školy.
Znalosti, jež žáci nabyli v průběhu školní docházky, mohli následně využít při dopravní soutěži, kterou jsme pro ně zorganizovali 29. 4. 2024. Soutěž měla dvě části – teoretickou a praktickou. V rámci teoretické části žáci (ve skupinách a po jednotlivých ročnících) odpovídali na připravené otázky týkající se základů bezpečného a ohleduplného chování chodce i cyklisty. Nechybělo ověření znalosti dopravních značek či povinné výbavy jízdního kola. Praktická část zahrnovala jízdu zručnosti na cyklistickém kole, koloběžce i skateboardu. Žáci si vyzkoušeli, jak by přenesli raněného a získali tak cenné dovednosti, které mohou využít k samostatné účasti v silničním provozu.
Všichni mile překvapili svými teoretickými znalostmi a šikovností při plnění praktických úkolů. Děkujeme.
Přijati do 1. ročníku od 1. 9. 2024 byli tito žáci vedeni pod registračními čísly:
ZRCUJ 1/2024
ZRCUJ 2/2024
ZRCUJ 3/2024
ZRCUJ 4/2024
ZRCUJ 5/2024
ZRC 1/2024
ZRC 2/2024
Mgr. Jana Marečková, ředitelka školy
Naše škola je zapojena do mezinárodní spolupráce eTwinning. V rámci mezinárodní spolupráce se žáci účastní vzdělávacího projektu s partnery z dalších evropských zemí. Tato zkušenost jim dává povědomí o různorodosti společnosti.
Od února jsme zapojeni do mezinárodního projektu Around Europe by Postcards (Pohlednicemi po Evropě). Na projektu spolupracujeme se základními školami z Polska, Rumunska, Turecka, Chorvatska a Španělska. V rámci projektu si žáci ze zapojených zemí posílají pohlednice v anglickém jazyce. Pohlednice vyrábí v hodinách pracovního vyučování, výtvarné výchovy a angličtiny. V hodinách anglického jazyka si připravují texty na pohlednice, které si následně společně, za pomoci překladače a slovníku překládáme a píšeme na pohlednice. O zemích, se kterými spolupracujeme, si vyhledáváme základní informace na mapách a na internetu. Tím si žáci vytváří představu o životě obyvatel těchto zemí a o zemi samotné. V průběhu vyučovacích hodin tak rozvíjíme u žáků všechny klíčové kompetence: k učení, řešení problémů, komunikativní, sociální a personální, občanské, pracovní a digitální.
Stalo se již velmi milou tradicí, že Den Země slavíme spolu s dětmi zručských mateřských škol. Nejinak tomu bylo i letos a opět u toho bylo ekodivadlo Petra Dolenského, tentokrát s luštěninovým příběhem. Po pohádce o pejskovi a kočičce, kteří prozkoumávali darované luskoviny i následky požití, jsme se společně vrhli na praktické dílničky. Tady jsme měli možnost vyzkoušet si mletí hrachu na mouku a následně ochutnat z ní připravené palačinky. Někteří velice nedůvěřivě okukovali naklíčené druhy čočky a mnohé jejich chuť příjemně překvapila. Pod mikroskopem jsme pozorovali části luštěninových semínek a seznámili se s nejrůznějšími druhy této zdraví prospěšné potraviny. No a v závěru programu každý odcházel s vlastnoručně vyrobeným chrastítkem. Také letošní 23. setkání s „mateřinkami“ se konalo za finanční podpory Města Zruč nad Sázavou.
Strana 1 z 57