rucickaLogo školy vyjadřuje myšlenku soudržnosti a vzájemné pomoci žáků a pedagogů

Telefon: +420 327 531 225 / E-mail: zruc@zs-okruzni.cz

Nepřehlédněte

Termíny jarních prázdnin od školního roku 2016/2017 do školního roku 2021/2022

vyhláška č. 189/2014 Sb. - externí odkaz

Zřizovatel školy

 

Středočeský kraj
(právní forma kraj)
IČ 70 891 095
Zborovská 11, 150 21 Praha 5

15.června  ráno jsme se všichni  sešli na vlakovém nádraží v Uhl. Janovicích. Školní výlet je tu! A tak jsme netrpělivě  vyhlíželi osobní  vlak jedoucí směrem Český Šternberk  a přitom si  kontrolovali nachystané batohy a potřebné věci na cestu. Jednou jsme přestoupili a dvakrát projeli tunelem. Naši netrpělivost a těšení jsme si krátili ve vlaku i na nástupišti  kolektivními hádankami. A protože jsme v  předcházejících  školních dnech výletu besedovali na téma hradu a jeho minulosti i současnosti,  představivost každého z nás neznala konce, těšili jsme se, až ho konečně dobudeme.

Sluníčko od samého rána opravdu hodně hřálo, čekal nás krásný (před)letní výletní den.

Když jsme konečně opustili  sedadla  vlaku a řadili se na zastávce, uviděli jsme výstavní pohled, hrad  na skále a pod ním protékající řeku Sázavu. Přešli jsme most a vydali se plni síly zdolat jednu ze dvou možných přístupových cest. U vstupní brány hradu na nás čekala paní průvodkyně a po společném uvítání   vysvětlila vše potřebné k prohlídce. Mezičas nám posloužil k malému odpočinku na nádvoří a doplnění energie ze svačiny a pití. Výšlap  schodů ke hradu řádně protáhl celé těloJ.

Při samotné prohlídce jsme zkoumali např. rozdílné obutí jediného dobyvatele hradu Jiřího z Poděbrad, postel paní hraběnky nebo chodbu s pavlačí, kde Dorka z české pohádky Anděl Páně věšela jmelí.

770 let starý  hrad je již nějakou dobu obehnán lešením pro  nezbytné úpravy, ale na kráse a kouzlu minulosti mu rozhodně neubralo. Po prohlídkové cestě pokoji, sály a  chodbami jsme si odpočinuli na lavičkách a někteří z nás koupili domů malé dárečky  v podobě upomínkových předmětů. Náš výlet ale zdaleka nekončil, bojovka a soutěž  bystrosti  z výkladu mohla začít, chládek  v zeleni  parčíku byl ideálním prostředím pro hru. Paní učitelky ukryly ve vymezeném prostoru přírody barevné karty s otázkami a jednotlivé třídy hledaly a promýšlely správnou odpověď. Sladké odměny  se nakonec dočkali všichni. Na závěr návštěvy hradu a okolí se někteří z nás osmělili a rozhodli se  následovat  dřevěný ukazatel s nápisem HLADOMORNA. Vysoká věž opodál  hradu malým i velkým naháněla hrůzu hned na první pohled, my se ale rozhodli ruku v ruce ji prozkoumat a vyjít i nekonečné schody. Pohled seshora byl výjimečný, díky němu jsme zapomněli na  opuštěnou celu  i strašidelné mříže. Po návratu  k ostatním  jsme se vydali na cestu domů. Vyfotili jsme si ještě hrad ze všech světových stran a pak již nasedli do jednoho z vagonů vlakové soupravy. Po příjezdu  jsme se rozloučili  plni  historických zážitků a se vzpomínkou na společně strávené chvíle mimo školní lavice.