Další turnaj, další výzva pro naše žáky, tentokrát ve fotbale. A ani toho se nikdo z nich nezalekl.
22. 5. 2024 jsme opět vyrazili do Kolína na klání škol, kde jsme se chystali poměřit vzájemné síly. Naši sestavu z minulého turnaje jsme doplnili o další dva mladší žáky, abychom měli i na střídání. Fotbálek si občas zahrajeme v rámci tělocviku, ale rozhodně jej netrénujeme. Když jsme pak viděli, jak se rozcvičují naši soupeři, jak tvrdou mají střelu na bránu, trochu nám zatrnulo. Plánovali jsme postavit do branky naši novou posilu Alenku, ale to jsme si nakonec rozmysleli. Proto se statečně tohoto postu ujal Dušan, který se sice těšil na hru v útoku, ale tuto roli zvládl bravurně. Také si na konci turnaje odnesl cenu za nejlepšího brankáře. Rozhodně si ji za statečnost a střely, které pochytal, zasloužil.
Odehráli jsme celkem 3 zápasy. S Kolínem a Českým Brodem jsme bohužel prohráli, ale rozhodně jsme nebyli zklamaní nebo dokonce nešťastní. Byli to velmi kvalitní soupeři a naši žáci do utkání dali maximum. Je super vidět odcházet ze hřiště hráče, kteří prohrají, ale ve tváři mají nadšený a spokojený výraz ze své hry. A o to ve sportu jde především. Užít si to.
Třetí zápas nás čekal s Pečkami. I jejich žáci měli ve svém týmu dívky jako my, a tak není divu, že to byl vyrovnaný boj. V útoku se opět skvěle předvedl Filip, který pálil jednu střelu za druhou a šest jich umístil do brány. Neskutečně a překvapivě mu sekundoval druhák Patrik, který byl sice oproti ostatním výrazně mladší a hlavně menší, ale zato neskutečně šikovný. To, jak dokázal držet míč na noze, jak dokázal obehrát soupeře, zaslouží velkou poklonu. Tuto dvojici bezvadně podpořili obránci Jakub, Vendelín, Alenka a Laura. Jejich bojovnost, chuť a odvaha vedla k remíze a následovaly penalty. Každý tým měl sedm střel a ani po nich nebylo rozhodnuto. Následovala tak zvaná „náhlá smrt“. Tak vyrovnaný a napínavý zápas si nikdo na začátku nepředstavoval. Tím šťastnějším týmem nakonec byly Pečky a pro nás tak bramborová medaile a sladká odměna.
Plni dojmů, únavy, hrdosti a možná i trošky zklamání jsme se vydali na cestu domů. Přesto jsme se shodli, že se těšíme na další výzvy, protože jsme prostě bezva tým.
