- Základní údaje
- Napsal Kamila Luxová
- Kategorie: Školní družina
I když nám nespadla ani jedna sněhová vločka, užili jsme si tento zimní měsíc náramně. Zaostřili jsme oko na zvířátka v lese i ve městě a na ptáčky, kteří tu v tomto chladném ročním období zůstávají s námi a neodlétají do teplých krajin.
Počasí přálo výšlapům do blízkého okolí školy, vydali jsme se na průzkum zeleně kolem bytových jednotek a dětského hřiště. Zapsali jsme si dvě veverky ve smrčkách „minisídliště“, vrabčáky v živých plotech kolem cesty na oběd i holuby pobíhající u hřiště. Při podívané na školní zahradě nás překvapil zajíc, odkud k nám asi zabloudil? A protože bylo venku opravdu nezvykle teplé počasí, posedali jsme na lavičku pod stromy zahrady a besedovali o tom, jak zvířata v lese přečkávají zimu, kde mají své úkryty a jaká je jejich potrava. Připomněli jsme si „desatero chování v přírodě“, zejména v lese a vyjmenovali si zvířátka, která v lese žijí. Část z nás si potom naplánovala cestu na okraj lesa, který je nedaleko a odnesla tam tašku kaštanů a žaludů na přilepšenou srnkám i divočákům.
Na ptačí obyvatele jsme také nezapomněli a nachystali pro ně krmítko, které je vyrobeno našimi staršími žáky. Krmítko má každoročně své místo na balkoně školní družiny a vysypáváme ho slunečnicovými semínky a oříšky. Za odměnu máme pěkný výhled na ptačí slet u oběda.
Dílničky byly plné nápadů, vyzkoušeli jsme si vyrobit krmelec ze starých papírových krabiček a špejlí a názorně si ukázat jak ho naplnit a čím. Při tvorbě jsme si vyprávěli zážitky z lesa, někteří z nás už se setkali s divočákem a celou jeho rodinkou, někdo z nás chodí pravidelně se svým dědou lesní zvěř přikrmovat. Zapůjčili jsme si mysliveckou encyklopedii a listovali v ní, nejzajímavější byla pro nás „myslivecká zařízení“ – krmítka nejrůznějších druhů a velikostí a také sledovatelny zvěře.
Dílničky pokračovaly domkem pro sýkorky a kosy, to vše z přírodních materiálů, který jsme nasbírali na školní zahradě a v okolí.
PC učebna se družináři naplnila jen z malé části – zastihla nás totiž chřipková epidemie. Tematické on line puzzle a vyhledávání lesní zvěře a ptáků byla zajímavá zábava. Tematické hry jsme završili stolní formou , pexeso a Béďův zimní kvíz z měsíčníku o myslivosti jsme zvládli dobře.
Lednové zimní zvířátkování jsme završili výstavkou společného „recydíla“ – zimní stromy a ptactvo. Nechtěli jsme zůstat jen u školních výstavních prostor, proto jsme se odhodlali oslovit místní netradiční obchůdek s látkami a rukodělnými výrobky paní Markéty a přispět k výzdobě výlohy obchůdku naším dílem a pochlubit se třeba právě procházející mamince nebo tetě.
Tímto mnohokrát děkujeme milé paní Markétě z netradičního obchůdku s tradicemi „Makovice“ za možnost výstavky a těšíme se na fotografie z místa činu.
ŠD UJ
- Základní údaje
- Napsal Kamila Luxová
- Kategorie: Školní družina
Projekt, který jsme na začátku prosince roku 2019 podpořili svou tvořivou činností byl s úspěchem dokončen a my dostali „pozvánku“ obhlédnout dokonané dílo.
Naše účast byla z původní družinové rozšířena pro velké nadšení na všechny třídy naší školy, své originální peříčko vyráběly i paní učitelky. Přidali se dokonce i naši stálí mílí kamarádi, klienti Domova Iváň, kteří nás právě v tuto dobu navštívili. Přispěli jsme tedy minimálně 50 kusy peříček a snažili se v každém z nich zanechat odkaz, výzvu, vysvětlení, rozhodnutí, tajná přání a to všechno nejen na okamžik, ve kterém jsme ho tvořili.
Představa velikosti a podoby křídel anděla se nám honila hlavou, málokdo z nás si dovedl vybavit množství, ve kterém budou peříčka k vidění a jak se celé dílo vlastně dokončilo.
Ve čtvrtek – 23. 1. jsme se tedy vydali do Kutné Hory, do výstavních prostor DDM Dominik.
Bohužel jsme necestovali v plném počtu, tak jak bylo v plánu, chřipková epidemie přepadla naší školu v plné síle a hodně žáků zůstalo místo kulturního výletu doma pod peřinou.
V DDM jsme měli milé přivítání, organizátorka projektu a samotný pan ředitel nás provedli a seznámili se současným děním v celé budově . Následovala malá beseda o aktivitách, probíhajících zájmových kroužcích a možnostech jak využít dopravní hřiště a venkovní prostor k pohybovým hrám.
Pak už nás čekala samotná prohlídka díla. Křídla byla ohromující, na černém podkladě vynikala jejich velikost a síla. Mohli jsme detailně „studovat“ strukturu obou částí křídel a nahlédnout do textu a zdobení jednotlivých částeček - peříček. Přáli jsme si najít alespoň některé z našich peříček, to se nám také podařilo a bylo to pro nás „znamením“, že jsou opravdu všechny anděla a mají svou moc!
Na naše dotazy odpovídal pan ředitel ochotně a mile se o nás staral. Dozvěděli jsme se, že šířka křídel je 6 metrů a tvoří je cca 3 000 kusů peříček, které pochází z různých míst naší republiky. Posílali je nebo dovezli tedy nejen školská zařízení v našem kraji, ale i rodiny nebo samotní lidé např. z Prahy.
„A to bylo přeci posláním celého projektu?“…řekli jsme si. Více sblížit širokou veřejnost a školská zařízení a snažit se o vzájemnou spolupráci a setkávání - třeba právě v zájmových projektech .
Nakonec jsme se vyfotili společně, s kamarádem nebo každý sám a křídla nám za zády vytvořila nádherné snímky na památku, z kterých jsme si následně vytvořili koláž a pochlubili se rodičům i známým.
Aktivity a plánované akce v DDM pokračují, paní organizátorka nám pošeptala do ucha, že chystá v brzké době opět „něco velkého a pěkného“. Takže to my – snad již v plném počtu – nebudeme chybět a dle možností se rádi zúčastníme a podpoříme dobrou věc i myšlenku.
ŠD Uhlířské Janovice
- Základní údaje
- Napsal Kamila Luxová
- Kategorie: Školní družina
„Tříkrálové pečení“
Vánoční prázdninové dny volna jsou pryč a my jsme se opět sešli v lavicích tříd školy a družiny.
A právě družináři byli ti, co měli ten školní návrat o něco sladší než ostatní spolužáci. První týden probíhal ve družině ve znamení besedy a povídání v kruhu na koberci. Všichni jsme plni dojmů a čerstvých zážitků popisovali Ježíškovy dárky a Štědrý večer každého z nás u stolu s našimi nejbližšími. Jedno odpoledne jsme se některé dárky (ty nej…) snažili nakreslit a vymalovat přesně tak, jak si je vybavíme a představíme. Došlo i na praktické ukázky, pochlubili jsme se donesenými plyšáky či panenkou, větší spolužáci zase krokoměrem nebo knihou či parádním tričkem. Poohlédnutí za nejkrásnějšími svátky v roce bylo hezké, sešli jsme se v plném počtu a s chutí do práce a aktivit – a to opravdu bez vyjímky.
Ale teď už zpátky k prvnímu školnímu dni roku 2020. Pondělí - 6. leden - byl pro nás návratem, ale i svátkem Tří králů. A tak jsme se nejprve všichni společně uvelebili na židle a křesla a zaposlouchali se do krátkého tematického povídání, které nám o něco více přiblížilo to, co se tento den v minulosti událo a jak se tato tradice udržuje dodnes. Tři králové – Kašpar, Melichar a Baltazar koledovali a chodili od domu k domu i v našem městě, přáli štěstí a dobré žití. Za koledou a přáním byla celonárodní charitativní sbírka, která díky dobrým lidem a společnostem pomáhá již několikátý rok dětským domovům, domovům seniorů a tělesně postiženým lidem. I my jsme přispěli díky paní vychovatelce drobnými korunkami do kasičky tří koledníků, vysloužili jsme si nálepku s tradičním podpisem, která nám zdobí rám nad dveřmi a do batůžků malé kalendáře na nový rok.
Nástěnky družiny a chodby jsme pak vyzdobili výkresy s podobami koledníků, které vznikaly různými výtvarnými technikami. Pro nás byla nejzajímavější vitráž. A víte proč? Připomíná nám skládání puzzle, činnost a zábavu v jednom, kterou máme tolik oblíbenou. Dostatečně jsme svůj zájem využili a králové i se svými dary svátečně ozdobili výstavní prostor.
A sladké nakonec? I na tento svátek mají kuchařské knihy své stránky s recepty. A tak jsme zalistovali a po společné dohodě jeden z mnoha vybrali. Tříkrálový koláč s překvapením. Listové těsto, máslová náplň s mandličkami a čokoládové mince, které pro štěstí a blahobyt zapečeme do náplně. My jsme si přidali ještě čokoládová srdíčka pro lásku a dobré kamarády. Hlavní kuchtíci měli těžký úkol, protože čekat u voňavé trouby bylo pokušení. Raději se s ostatními v mezičase pustili do úklidu kuchyně a mytí nádobí. Chválíme ochotu a snahu nových malých pomocníků, kterým šla práce výborně. Pak už nás čekala zasloužená odměna, která nestačila ani vychladnout.
Loučíme se tedy přímo od stolu kuchyně a těšíme se na nový rok 2020 ve družině!
P.S. S paní vychovatelkou jsme nelenili a prohlédli si výsledky charitativní sbírky v ČR. Lidé přispěli neuvěřitelnou částkou 51 mil Kč a to není konečný počet, kasičky se ještě stále sčítají. O využití těchto finančních prostředků jsme se také dočetli a dohledali jsme naše město… komunitnímu centru sv. Jiljí u nás v Janovicích připadlo na vybavení prostor 20 000,- Kč.
Hezké dny přeje ŠD UJ
- Základní údaje
- Napsal Kamila Luxová
- Kategorie: Školní družina
Ještě týden a čekají nás vytoužené vánoční prázdniny. A protože nezvykle teplé venkovní teploty, sluníčko a občasný déšť připomínaly spíše pěkný podzim, museli jsme si vánoční a blížící se první zimní den ještě trochu dotvořit - stalo se tak v dílnách, ale i kulturním zážitkem a podívanou.
Naší oblíbenou technikou ručních prací – vyšívání na papír – vznikala vánoční přáníčka pro naše milé i kamarády ze ZŠ či MŠ v Uhlířských Janovicích. Zvláštní pozornost věnujeme školní jídelně, díky které máme během roku nejen spokojená bříška, ale i dech beroucí tematická překvapení.
Beseda v kruhu třídy měla hodně účastníků a téma vánočních zvyků a tradic proběhlo se zájmem i zábavou. Házeli jsme střevícem – "dvě spolužačky se do roka vdají", rozkrojili jsme jablíčka a pouštěli lodičky ze skořápek vlašských ořechů – všechny pluly pospolu až do vyhoření a místy tvořily tvar srdce, takže jsme dobrá parta kamarádů a spolužáků! Dokonce nám vykvetla barborka ve váze – větvičky zlatice si děvčata pojmenovala podle tradice jmény chlapců – a teď se mají těšit, ženichové.
Roubený Betlém místního umělce p. Grosse jsme v našem městě obdivovali již na začátku měsíce při návštěvě vánočního jarmarku. A protože kolem této dřevěné krásy chodí někteří z nás několikrát denně cestou z autobusové zastávky, rozhodli jsme se vytvořit malou kopii z papíru a tak trochu „konkurovat“ panu umělci. Ze šablon, kterým jsme dali barvu a tvar jsme na podložky poskládali Sv. Josefa, Marii i Ježíška a nechyběl ani oslík s kravičkou. Tvořivosti se meze nekladly, kůra stromů, jehličnaté větvičky nebo obyčejné papírové krabice a zbytky látek, to vše bylo stavebním materiálem pro chlév. Na betlémskou hvězdu jsme zrecyklovali zbytky družinového kartonu na kreslení. Dílka se vydařila, měli jsme radost a pochlubili se malou výstavkou u vchodu do školy. Ostatní výtvory jsme odnášeli domů jako ozdobu na vánoční stůl nebo malý dárek babičce a dědečkovi.
Roubený Betlém v životní velikosti, Betlém z papíru jako ozdoba a do třetice Betlém? Opravdu, k našemu překvapení jsme dostali pro celou naší školu pozvánku k návštěvě živého Betléma ve venkovních prostorách DD (Domov důchodců) v Uhlířských Janovicích. Betlém ožil 17. 12. 2019 a to díky občanskému sdružení Dítě a kůň pro hipoterapii Miskovice. I když nám tento den počasí nepřálo a od samého rána mrholilo, těšili jsme se a cestou jsme si představovali podobu již zmíněného Betléma.
Občanské sdružení Dítě a kůň Miskovice vlastní zvířátka a pečuje o ně (především o koně, poníky, ale i kozy a beránky) a snaží se pomáhat a šířit poslání kvalitní hipoterapie pro handicapované děti a jezdeckého sportu pro děti zdravé. Vysvětlili jsme si, co hipoterapie vlastně znamená (rehabilitační obor pro nácvik a obnovení pohybu) a kdo již na koňském hřbetu seděl nebo by si to přál. Miskovice nejsou od naší školy příliš daleko a den otevřených dveří by byla naše další novoroční družinová výzva.
Při příchodu do venkovního areálu DD jsme za betlémským plotem uviděli oslíka, poníka, beránky a kozy. Zkrátka zvířátkový živý Betlém, který čekal na naše pohlazení. Milý pan ošetřovatel nám nabídl kyblík plný nalámaných mrkví a my mohli bez rozpaků krmit hladové krky chléva. Spolu s námi navštívili Betlém i děti z MŠ a klienti DD se také přišli podívat. A tak jsme společně krmili sněhově bílé kozy, hladili krotkého poníka a pohádkového oslíka a fotili se s nimi na památku. Ti nejpozornější z nás objevili na lavičce blízko betlémského plotu králíka domácího – ale to je přece mazlíček pana ošetřovatele, který se vydal na vánoční výlet společně se všemi zvířátky.
Tímto děkujeme za krásnou a naučnou podívanou a těšíme se na shledanou.
Betlémský týden máme za sebou a nejkrásnější svátky v roce nám ťukají na dveře.
Jdeme do finále, na vánoční besídku a malé představení.
ŠD UJ
- Základní údaje
- Napsal Kamila Luxová
- Kategorie: Školní družina
Prosinec jakoby neměl konce s předvánočním těšením a přípravami na sváteční závěr roku.
A tak ani my, družináři, jsme nepolevili, dali šikovné ruce dohromady a na dvě odpoledne obsadili kuchyňku. Těsto na medové perníčky zpracovaly naše dvě šikovné kuchařinky (pozn. paní vychovatelky - dvě adeptky na „Řád zlaté vařečky“) a pak už se podíleli na práci všichni nadšení družináři. Jak je již zvykem, při práci si velice rádi povídáme, vyprávíme a sdílíme poznání i zkušenost. Lépe nám jde vše od ruky. Ti co mají strach, že dílo pokazí nebo se k jeho vytvoření vůbec neodhodlají, nakonec ani netuší, jak pěkná dílka vzniknou právě díky nim. Pekli jsme hezky česky – staročesky, takže na plechu se střídaly tvary vánočních koulí a hvězd. Děvčata z nižších ročníků připravily polevu z hořké čokolády a starší spolužačky pak společně zdobily. U stolků vznikala zajímavá zdobící družstva. Někteří z nás mlčky pracovali ponořeni do výtvarné techniky zdobení. Naproti tomu živé vyprávění o vánočních zvycích a tradicích střídalo zpívání vánočních koled. Máme mezi sebou nadané nejen zpěvačky, ale i odhodlané zpěváky. A proto tento talent a zálibu podporujeme a „zdobíme si“ zpěvem a příležitostným vlastním pohybovým doprovodem (dle fyzických možností jednotlivců) skoro každý větší program naší družiny i samotný volný čas, který ve třídě trávíme. Perníčky jsme upekli, nazdobili je i navázali mašle. A aby bylo předvánoční těšení úplné, nesmí chybět tvořivé dílničky. Tentokrát nás bylo více než obvykle. Společně jsme se rozhodli a pozvali naše nejmilejší – maminky, tatínky. Zapálili jsme tradičního „Františka z dřevěného uhlí“ a pověděli si o jeho historii a významu, který spočíval ve vykuřování a očistě domu na přelomu starého a nového roku. Uvařili vánoční čaj plný voňavého koření a dali ochutnat cukroví. Pochlubili jsme se třídou družiny, činností v ní a plány na nový rok. Tvořivé odpoledne probíhalo v příjemné náladě, vyprávěli jsme si a vzpomínali na Vánoce každého z nás. Maminky nám dodaly více elánu a snažení při práci a dokonce jsme tak trochu soutěžili o nejhezčí vánoční svícen či kytici. Ony samotné vytvořily nejedno krásné dekorační dílko. Na památku jsme si s některými udělali fotografii a domluvili se na dalším setkání. Pracovali jsme s přírodním materiálem, větvičky, šišky, kůra ze stromů i ořechové skořápky. Technické služby našeho města nám navíc darovaly odřezky jehličnatých stromků, takže se nám pěkně tvořilo a dodatečně ještě jednou tímto TS děkujeme.
Tak a Ježíšek to k nám má zase o něco blíže, protože dobré cukroví , sváteční dekorace a ozdoby na stůl už mámeJ.
ŠD UJ
- Základní údaje
- Napsal Kamila Luxová
- Kategorie: Školní družina
5. prosinec byl pro třídu družiny zvláštní den. Žádné čertí stopy a smetí z uhlí ani zvonek Mikuláše jsme v okolí družiny nezaslechli a co anděl?...nepřilétl. Ale co ty sněhově bílá křídla nad okny třídy???
Tři návštěvníci nás překvapili hned ráno v přízemí školy. Takže jsme všichni dohromady zaplnili jednu třídu a tajně doufali, že Mikuláš zapomněl knihu doma a čerti mají pytel samou díru. Někteří z nás plakali ( za zlobení), někdo ztratil řeč (za špatné známky) a ti nejpilnější (poslušní a s elánem do učení) zazpívali píseň nebo recitovali. Mikuláš měl plno práce s hříchy a káráním, čert stále rozvazoval uzel na pytli a Anděl tiše přihlížel a s rozvahou daroval po balíčku mlsků nebo brambor s cibulí a uhlím.
Nakonec každý slíbil, že bude lepší žák i spolužák a prý i doma bude o pomocníka více. Zkrátka – polepšíme se! A protože trojice návštěvníků pospíchala zase o dům, školu nebo školku dál, byli jsme rádi, že nás zůstal stejný počet v lavicích jako ráno a vrátili se zpátky ke svým předmětům do tříd.
Po vyučování byla cesta na oběd jedna velká povídaná o zážitcích a nadílce. Až v šatnách školní jídelny nás překvapilo nezvyklé šero. Ve školní jídelně jsme se pak tiskli pevně za ruku a někdo pro změnu jásal. U výdejních okének byl čertí rej a polévku nám nalévala čertice, které svítily do tmy rohy na hlavě. A další čertiska opřeni u stolku s čajem a mlékem. Pak ale vše rozzářil andílek…vlastně andělka, která nám všem darovala balíček a malé překvapení. Málokdo tento den věděl, co měl k obědu na talíři a co jedl. Nakonec tohoto nevšedního obědového zážitku jsme se mohli přímo v prostorách jídelny podívat na výstavku mikulášských a vánočních výtvorů žáků místní ZŠ. Andělce a celé čertí partě tímto posíláme naše poděkování.
Po návratu do družiny už jsme všichni odpočívali a naše nevšední zážitky z dnešního dne se nám pořádně honily hlavou. Povídali jsme si, ochutnali něco málo z nadílkových pytlíků a zahráli si naše oblíbené prší. Až druhý den jsme si všimli andělských křídel nad oknem třídy…takže tu přeci byl.
ŠD UJ
- Základní údaje
- Napsal Kamila Luxová
- Kategorie: Školní družina
Když se nás paní vychovatelka zeptala na to, jestli máme odvahu na veledílo, chvíli jsme zaváhali, ale předvánoční elán s náladou a také naše zvědavost s trochou toho strachu z neznámého, to vše nás pobídlo k jasné odpovědi – ANO!
A tak jsme se připojili k projektu DDM Dominik v Kutné Hoře, který školám, školkám, školním družinám a široké veřejnosti nabídl kreativní téma s krásnou myšlenkou. Vytvořit velká andělská křídla splněných přání a podpořit myšlenku propojení školy a veřejnosti.
Potřebovali jsme pouze šablonu peříček různých tvarů, kterou jsme vytiskli a pak už bylo vše jen na každém z nás. Vlastní fantazie, jakákoliv technika, jakákoliv barva – vyzdobili jsme si každý to své. Někteří z nás vepsali do barev i svá přání. Při tvoření bylo u stolků třídy nezvyklé ticho, všichni přemýšleli o tom, co si tajně přejí a jak nejoriginálněji nazdobit svá peříčka, aby kouzlo opravdu zapůsobilo. Ti nejvíce pověrčiví rozsvítili naše vzpomínkové svícny, aby kouzlo více umocnili.
Netrvalo dlouho a měli jsme pomocníky. Spolužáci z vyšších ročníků si rozebrali zbylé šablony na hodinu výtvarné výchovy a tak se z družinové akce stala akce celé naší školy. Přidaly se i některé paní učitelky. A protože jsme měli během tvoření na tento projekt milou návštěvu – kamarády z ústavu sociální péče Iváň – přidali se bezprostředně i oni. Takže jsme nakonec museli šablony peříček dodatečně tisknout.
Práce na společném díle do projektu nás nejen zaujala a bavila, ale poté i ukázala naši společnou soudržnost a tak jsme si mohli nahlas říci historicky známou větu „Jeden za všechny, všichni za jednoho“….a pak jsme mezi námi hledali tři mušketýry:-).
Nazdobená peříčka jsme pak dali do krabice a dovezli do DDM Dominik. Zde budou společně s mnoha dalšími výplní velkých andělských křídel. Následný výtvor bude vystaven během Vánoc a měsíce ledna v sále DDM, křídla anděla budou volně přístupná a kdokoliv se s nimi bude moci vyfotografovat jako anděl. Paní organizátorka slibuje zapůjčení výtvoru i do škol. Budeme se tedy těšit na brzké společné foto a určitě si pro anděla v lednu přijedeme.
Družináři z Janovic
- Základní údaje
- Napsal Kamila Luxová
- Kategorie: Školní družina
Poslední měsíc v tomto roce jsme začali krásnou podívanou - vánočním jarmarkem.
Od rána do pozdního odpoledne byl pátek (29. 11.) ve znamení prodejních stánků a výstav v prostorách veřejné knihovny a budovy č. p. 6. A protože nám počasí příliš nepřálo, zamířili jsme nejdříve na výstavku. Obdivovali jsme výrobky žáků místní ZŠ a ZUŠ, vánoční dekorace nejrůznějších materiálů i vánoční cukroví spolku tvořivých žen. Někteří z nás nakoupili malé překvapení pro maminky v podobě andílků ze skleněných korálků, někdo mlsně vyhlížel perníkové vánoční hvězdy. Ti nejpozornější z nás zkoumali techniky háčkování ozdob na stromeček a výrobu korálkových doplňků. Mohli jsme totiž přímo na místě sledovat šikovné ruce jedné z vystavovatelek při práci. Naší besedu v kruhu (zájmová činnost ŠD) jsme využili i zde a při háčkování sněhových vloček a náramků z bižuterie jsme si s milou paní hezky popovídali. Praktické rady se nám vždy hodí, protože nápadů -mimo ty naše- není na vánoční dílničky nikdy dost.
Pak nás čekala procházka po městě. To se plnilo stánky se vším, co k vánočnímu času patří. My jsme ale spěchali přímo na náměstí ke kostelu sv. Aloise. „Uhlíři“ – tak se o našem městě píše v novinách – mají totiž specialitu, kterou jim mohou mnohde závidět. Roubený betlém.
Již během roku jsme o místním řezbáři panu Miroslavu Grossovi měli zajímavou besedu. Jeho díla z kusu dřeva potkáváme při procházce místním parkem a na „soví“ lavičku sedáme při cestě na dětské hřiště.
Betlém se každoročně rozrůstá (dle programu pana umělce) a přibude vždy jedna socha. My jsme měli za úkol najít tu pravou – novou. Telátko. Pojmenovali jsme všechny postavy, které pod střechou Betléma byly a pak si společně zazpívali koledy právě o něm.
A protože stále foukal velký vítr a mraky se nechtěly rozplynout, vydali jsme se zpět do školy. Ve třídě družiny jsme plni nové motivace a dojmu začali pracovat na výzdobě, abychom přivítali adventní čas jak se patří.
Vánoční jarmark pokračoval až do odpoledních hodin a byl zakončen slavnostním rozsvícením stromu. To už jsme ale každý z nás prožili s rodiči nebo kamarádem.
Roubený Betlém je možné v našem městě vidět na stálém místě Václavského náměstí až do Tří králů. Takže zveme všechny, kteří chloubu „Uhlířů“ ještě neviděli. Stojí to za to.
ŠD UJ
