S pokusy se nenudíme, ve družině i kouzlíme. Lednové okénko janovických družinářů.

Zasedli jsme do lavic odpoledních dílniček a ti nejmladší z nás měli za úkol zalistovat v knize sestavených pokusů a kouzel a vybrat opět zajímavé téma pro všechny. Kniha pokusů – náš celoroční projekt zájmové činnosti - je zároveň jednou z mála činností, kterou nám „strašák“ COVID neomezil a my jsme za to rádi. Společná porada i chvilkové soupeření, tak to vypadalo ve třídě, než jsme vyhlásili vítěze výběru. Gumové vejce, hopík, nahaté vajíčko – zkrátka „POKUSÍME SE“ rozpustit skořápku vajíčka a ještě si s ním zaházet. Našimi pomocníky byly ocet, skleněná nádoba s víčkem a čas. Někteří z nás se s podivně páchnoucí tekutinou v PETce setkali poprvé, proto jsme si ocet představili a pověděli k čemu je v domácnosti užitečný a jak ho používá naše maminka při vaření. Hlavního hrdinu pokusu – vajíčko – jsme si představovat nemuseli, máme ho rádi jako omeletu nebo smaženici a chlapci dokonce popsali postup vaření vajíček natvrdo. Děvčata by ovšem nejraději vařená vajíčka barvila. Ale svátky jara jsou ještě hodně zapadané sněhem, proto se vrátíme zpět. Nalili jsme ocet do sklenice a syrové vajíčko do ní opatrně ponořili, přímo utopili. Nesmí mu koukat ani vlásek. Poté jsme octovou koupel zakryli pokličkou, nadepsali vizitku a nechali působit do druhého dne na bezpečném místě třídy družiny. Neuvěřitelné - skořápka zmizela, vajíčko zůstalo celé a plave na hladině. Celý proces rozložení jsme si povídáním v kruhu vysvětlili a pak si konečně mohli osahat průhledné a měkké vajíčko. Bylo zajímavé ho pozorovat, pojmenovali jsme si žloutek, ukázali přímo na bílek – zkrátka to vše ukrývá a chrání naše ztracená skořápka. Nakonec jsme si opatrně zkusili s vajíčkovým hopíkem zaházet, jen z malé výšky a na lavici, funguje to! Experimenty a bezpečné pokusy nás baví, díky nim poznáváme zajímavé i naučné a mnozí z nás pyšně pokračují dokonce i doma a potěší touto činností ve společné chvíli i svou rodinu. Janovičtí družináři