S naším volným časem jsme si opět užili přírody, poznávacích her i venkovních pátraček.
A komu by snad byla přeci jen zima, v sokolovně, v dílničkách školní družiny nebo s interaktivním příběhem na gauči mu bude víc než prima.
Abychom okusili co možná nejvíce z podzimní přírody, zahráli jsme si na detektivy a společně vytvořili pátrací hru po okolí s názvem ŠIFROVANÁ. Směrové šipky z listů, nápisy z větviček a klacíků, kresby v hlíně, kdo pozorně četl a počítal, ušel správnou cestu k cíli. Rozděleni do skupin hledačů jsme si bezva hrou zdokonalili orientaci nejen v okolí naší školy.
S blížící se zimou nás čekala každoroční starost a péče o zvířecí a ptačí kamarády. Kromě přikrmování a výroby ptačí budky jsme se tentokrát rozhodli dopřát v zimě malým okřídlencům i pítko plné vody.
Podmiska nebo vyřazený talíř, větvičky pro snazší přístup a kamínky, které zpomalí zamrzání vody. Ptačí zázemí na venkovním parapetu se nám moc líbí a už se těšíme na (ne)očekávané představení za okenním sklem.
Za novou zábavnou a kreativní aktivitou jsme nešli daleko, příroda je všude kolem nás. Tak proč ji nezkoumat a nepoznat ŽIVOT VE SKLE? Při výrobě mechária jsme se naučili pracovat s mechem, dodržovat předepsaný postup a vybírat další vhodné rostliny. Poznali jsme běžné české mechy a ukázali si jejich poznávací znaky. Povídali jsme si o významu mechorostů v přírodě a už víme, proč se jim říká „zelený hrdina“. Malá živá krajinka uzavřená ve skle byla výsledkem naší práce s přírodou. Originální dekorace malého ekosystému pokoušela fantazii každého z nás, je krásné mít kousek přírody u sebe doma.
Na sv. Martina jsme se rozběhli do místní sokolovny a společně s druhým oddělením školní družiny jsme si připomněli pranostiku o prvním sněhu a příchodu zimy. S pohybovými hrami a motivovaným cvičením jsme se snadno zapomněli. Cválali jsme jako koně, husí závody ve dřepu byly výzvou i pro ty nejmladší žáky a překážková dráha jako Martinova cesta nás vyzkoušela z běhu a přeskakování. První sněhová vločka, kdopak se jí z nás dočká?
S MĚSTOZNÁLKEM jsme se tento měsíc vydali do našeho hlavního města. Besedou v kruhu jsme se zajímali o historii a současnost nejstaršího stojícího mostu přes Vltavu v Praze. Pracovali jsme s ilustrovanou panoramatickou mapou Karlova mostu a průvodcem sochami na něm. Listovali jsme zapůjčenými knihami z městské knihovny a shlédli jsme stavbu pilířů díky virtuální rekonstrukci. Vrátili jsme se v čase a za poslechu vyprávění jedné z legend jsme se stali staviteli a míchali maltu se syrovými vejci, unhošťským tvarohem a sýrem. Za splněným přáním a za procházkou galerií soch pod širým nebem se jen málokdo nechá přemlouvat.
S listopadem se tentokrát rozloučíme společně s druhým oddělením školní družiny. Našemu městu jsme dali předvánoční nádech, vystavili jsme svá výtvarná díla na obvyklých výstavních místech a vyplnili výlohy tradičními barvami nadcházejícího adventu.
Takže, pojďme se zase těšit a užívat si volný čas.
