První podzimní den je tu a my máme plno práce na zahrádkách, někdo na té u babičky, jiní před svým domem a my družináři jsme se vydali na tu naší školní.

 Nejprve jsme si vyzkoušeli hrabat spadané listí a rozhlédli se po ovocných stromech.  Švestky  letos odpočívají, vlašské ořechy dozrávají a naše dvě jabloně se pyšní opět jablíčky,  menšími než minulý rok, ale zato dobrými.

Posbírali jsme tedy ty spadané a povídali si při práci o tom, jak je naše maminky  doma v kuchyni zpracovávají a jak nám nejvíce chutnají. Sluníčko ukázkově svítilo a hřálo, takže jsme si pohyb a práci na čerstvém vzduchu náležitě užili.

Pak už nás čekala třída družiny a jedno tvořivé odpolední. Tentokrát jsme chtěli pracovat pospolu, hromadně vytvořit „jedno dílo“ a připomenout nastalé časy podzimu a nejoblíbenějších plodů zahrad.

Prolistováním a ukázkou časopisu Zahrádkář jsme si přečetli o starých zapomenutých odrůdách  jablek našich prababiček a pradědů. Rostou už jen na některých zahradách a v alejích. My jsme si s úsměvem  i zájmem „zamilovali“ jablko jménem řechtáč  soudkovitý. Zajímavý svým tvarem –ten připomíná malý soudek, pak chutí í a hlavně řechtajícími jadérky uvnitř. Objevili jsme nový rytmický nástroj do hodin hudební výchovy??

Konečně jsme zasedli do lavic a začali pracovat na společném díle – koláži. Šablony jablíček jsme stříhali, barvili a nejdůležitější technikou bylo obmotávání vlnou a šití do papíru. Vznikaly zajímavé „odrůdy“ a nám se moc hezky tvořilo a bavilo nás být kreativními umělci.

K jablíčku patří strom a ten náš byl ze speciálního papíru – plakátového. Poprvé jsme totiž vyzkoušeli malovat plakátovými barvami. Celé dílo jsme po uschnutí vystřihli a dodatečně nalepili naše jablíčka.

Než jsme odešli domů z odpolední, stačili jsme naši práci vystavit na nástěnku, aby dělala radost nejen nám, ale i celé škole.

Družináři z Janovic