Ve středu 22. července 2015 byly zveřejněny výsledky programu „Tesco – Pomáháme s Vámi“, do kterého se zapojila i naše škola s projektem z.s. Ručičky „Jste sportovní nadšenci? Podporujte prevenci“. Tento projekt bojoval o prvenství spolu s dalšími dvěma projekty ve městech Vlašim a Sázava. O vítězi měli rozhodnout sami zákazníci supermarketů Tesco a ti rozhodli v náš prospěch! Od Nadačního fondu Tesco získává naše škola na realizaci projektu 50 000 korun. Děkujeme všem, díky nimž mohou být žáci naší školy obohaceni o nové poznatky, zkušenosti a zážitky.
Výsledky hlasování na: http://pomahame.itesco.cz/region/50/
Ačkoliv letošní počasí zimním radovánkám příliš nepřálo, mohli si žáci naší školy ve středu 9. a 16. března dostatečně užívat ledovou plochu na zimním stadionu v Ledči nad Sázavou. Dvě dvouhodinové lekce rekreačního bruslení byly součástí projektu „Jste sportovní nadšenci? Podporujte prevenci.", který realizují Ručičky z.s. za finanční podpory NF Tesco. Každé středeční ráno nastupovali do vlaku téměř všichni žáci školy za doprovodu svých učitelek tělesné výchovy a pedagogického dozoru. Rychlý přesun z nádraží na stadion, nazout a utáhnout brusle, nasadit helmy, navléci rukavice a hurá na led. Pod vedením bruslařsky zdatných učitelek si osvojovali základy bruslení ti mladší, či méně obratnější žáci, ti šikovní si svoje bruslařské umění prohlubovali a upevňovali. Pokaždé lekce rychle uběhla a nezbylo než odejít do šaten a vydat se na cestu zpět. Protože během sportovního výkonu bruslařům vyhládlo, přišlo všem k duhu malé občerstvení z nádražního kiosku.
Ani v roce 2014 na nás nezapomněla paní Lenka Turková, manažerka prodeje zručského supermarketu. Prostřednictvím Nadačního fondu Tesco a ve spolupráci s dalšími čtyřmi markety Tesco přichystala pod stromeček žákům základní školy v Okružní ulici krásné dárky. Z nemalých finančních prostředků bylo možné dovybavit kabinet tělesné výchovy a zakoupit nové brusle. Ty jsme hned využili při dvouhodinové lekci bruslení, která byla včetně jízdného do Ledče nad Sázavou a zpět hrazena rovněž z peněz NF Tesco. Ani ostatní kabinety ve škole nepřišly zkrátka. Kabinet českého jazyka obohatil svoji knihovnu o nové pohádky a knihy plné zajímavých příběhů, vlastivědný kabinet se může chlubit několika sadami Ekolínkových výukových karet, výtvarný kabinet nám poskytne do vyučovacích hodin potřebné pomůcky a výtvarné materiály. Ve školní dílně najdeme nové nářadí, při hudební výchově zpíváme z nových zpěvníků za doprovodu tónů nové kytary. Stranou nezůstala ani školní družina. V ranních a odpoledních hodinách hrajeme nové hry, skládáme kostky, stavíme super modely z nových stavebnic. A k tomu si posloucháme pohádky a písničky z nového radiomagnetofonu.
Díky Nadačnímu fondu Tesco jsme mohli před Vánocemi vzorně reprezentovat naši školu v turnaji ve stolním tenise. V Uhlířských Janovicích jsme vybojovali jako družstvo vítěznou trofej a také v jednotlivcích vystoupali na ty nejvyšší stupně vítězů.
Na pořádnou dávku sněhu se žáci naší školy už dlouho těšili také proto, že na ni byli náležitě připraveni. Již od podzimu čekaly na svoji příležitost nové běžky s kompletním vybavením. Hned v prvním týdnu nového roku se všichni dočkali a MiNiKURZ běžeckého lyžování mohl být zahájen. V úterý 6. ledna se do toho za asistence „strejdy" Kunčického „obuli" chlapci a na prostorné louce hned vedle Sázavy se začali učit běžky ovládnout. Výbornou instruktorkou jim byla paní ředitelka školy, zkušená lyžařská běžkyně, která nejen vyšlápla první stopu, ale rovněž učila žáky základům běžkování. Úplné začátečníky i ty mírně pokročilé bedlivě sledovala skupina děvčat a povzbuzovala je k někdy téměř nadlidským výkonům.
Druhý den vyrazily do terénu dívky. Sněhové podmínky měly po mrazivé noci poněkud zhoršené, nicméně do běžkování se pustily s velikou vervou a odhodláním. I tomuto MiNiKURZu velela paní ředitelka opět s podporou Romana Kunčického. MiNiKURZem výuka běžeckého lyžování na naší škole samozřejmě nekončí. Pokud budou vhodné sněhové podmínky, hodiny tělesné výchovy dávají dostatečný prostor k různým zimním sportovním aktivitám. Vybavení na běžkování díky NF Veolia žáci mají, dovednosti, chuť a paní Marečkovou na tělesnou výchovu také a hlavně – nemusí chodit pěšky. Mají totiž běžky.
Jak jsme na tom s bruslením? To jsme si mohli vyzkoušet ve středu 26. 11. 2014 na zimním stadionu v Ledči nad Sázavou. Všichni jsme letos obuli brusle poprvé, leč s různými výsledky. Mnozí se rozjeli po ledu s naprostou suverenitou a razancí, někteří se zpočátku zdržovali v blízkosti mantinelů, mladší spolužáci se jistili opěrnými hrazdičkami. Během dvouhodinové lekce však naprosto všichni získali na bruslích jistotu a ledu si užívali s velkou radostí. Vlakovou dopravu i vstupné na zimní stadion uhradily Ručičky z projektu „Na čem Tescu záleží? Na podpoře mládeži" Nadačního fondu Tesco.
Pošmourné úterní odpoledne 25. 11. 2014 strávili naši žáci spolu se svými sourozenci a některými rodiči v prostorách školní budovy a měli k tomu pádný důvod. Nadvlády se zde dočasně ujala paní Lída Jirovská - a když Lída, tak i perníčky. S napětím jsme všichni očekávali, zda si pro nás letos Lída přichystala dostatek těsta, neboť milovníků perníčkového tvoření se letos sešlo opravdu hodně. A rovněž hodně bylo i syrového materiálu. Dychtivě jsme se na něj vrhli a v několika minutách se připravené plechy začaly plnit nejrůznějšími vykrájenými tvary s vánočními motivy. Vedle stromečků polehávali sněhuláci a spolu s prasátky a kapříky se těšili na teplo elektrické trouby. Sladce kořeněná vůně se nesla celou školou a pracovní odpoledne příjemně plynulo. Těsta ubývalo stejně rychle, jako přibývalo zlatavých perníčků a za okny se chystal večer. Nezbylo, než poklidit, poděkovat paní Lídě za tvořivé odpoledne a rozloučit se. Na cestu domů dostal každý z nás perníčkovou výslužku.
Také v letošním roce se Nadační fond zablýskl v celé své kráse a nezapomněl ani na žáky naší školy. Velké poděkování opět patří paní Lence Turkové, manažerce zručského Supermarketu Tesco, která na nás pamatovala a „přihrála" do kasičky o.s. Ručičky tolik potřebné finance. Jak s nimi naložíme? Využijeme je pro nadstandartní výuku žáků, zakoupíme učební pomůcky na předměty výchovného zaměření, obnovíme a doplníme vybavení pro zájmové činnosti a volnočasové aktivity žáků.
Závěrečnou částí projektu podpořeného Středočeským krajem, Odborem životního prostředí a zemědělství, byla třídenní vlastivědná exkurze na Podblanicko. Od středy 21. do pátku 23. května 2014 jsme našli skvělé zázemí v ubytovacím zařízení Podblanického ekocentra ve Vlašimi a seznamovali se s krajem blanických rytířů.
Středeční odpoledne bylo věnováno zdejšímu zámeckému parku. Pod vedením lektorky Lenky jsme prozkoumávali vodní živočichy žijící v řece Blanici a Domašínském potoce, které parkem protékají. Za pomoci lupy a určovacího klíče se nám podařilo některá vodní zvířátka zařadit a správně pojmenovat. Ve druhé části výukového programu jsme si prohlédli zajímavá místa v parku – Čínský pavilon, bývalé koupadlo a Starý hrad. V podvečer jsme došli na velký nákup a obstarali společně výbornou večeři.
Ve čtvrtek po snídani nás lektorka ekocentra provedla zdejší paraZOO a seznámila s příběhy a osudy jednotlivých handicapovaných zvířat. Pozdravili jsme se s mluvícím krkavcem Bobem, obdivovali ochočené veverky Edu a Felixe i mohutného rysa Míšu. Po svačině jsme se vydali na autobusové nádraží a odtud odjeli do Louňovic pod Blaníkem, abychom v místní restauraci nabrali při dobrém obědě síly před výstupem na památnou horu Blaník. Od jejího úpatí jsme se vydali po stopách Svatého Václava a jeho rytířů. Cestou bylo pro nás připraveno mnoho úkolů, které jsme společnými silami úspěšně zvládali. Došli jsme až k Veřejové skále, kde je podle pověsti celá družina i se svým vojevůdcem ukryta. A pak jsme ho uviděli! Jediného rytíře, kterému vyčnívala z hory pouze hlava, za celá ta léta úplně zkamenělá. Cíl našeho putování byl naplněn! Blanický rytíř nehnul ani okem, když jsme se s ním fotili a zvědavě mu lezli po přilbici. Po namáhavém výstupu čekal na ty odvážné krásný výhled z blanické rozhledny do dalekého okolí. Pomalým sestupem jsme se dostali až ke geologické expozici hornin Podblanicka a z Kondrace se vrátili autobusem zpátky do vlašimského ekocentra.
V pátek dopoledne naše vlastivědná exkurze končila. Se smutkem v oku jsme řekli poslední „Nazdar" Bobovi, pohráli si s vydrou Bublinou a obohaceni o nové poznatky, zážitky a zkušenosti se vrátili zpátky do Zruče nad Sázavou.