rucickaLogo školy vyjadřuje myšlenku soudržnosti a vzájemné pomoci žáků a pedagogů

Telefon: +420 327 531 225 / E-mail: zruc@zs-okruzni.cz

Zřizovatel školy

 

Středočeský kraj
(právní forma kraj)
IČ 70 891 095
Zborovská 11, 150 21 Praha 5

Příprava na velikonoční svátky začala na naší škole již ve čtvrtek 10. dubna, kdy nás již tradičně navštívil pan Štěpánovský, lektor ACET ČR a Křesťanského společenství Kutná Hora. V diskusním pořadu objasnil všem žákům původ Velikonoc a společně jsme si připomněli lidové zvyky a tradice s nimi spojené.

Velikonoční týden jsme zahájili pondělní návštěvou dětského oddělení městské knihovny. Tady nás očekávala velikonočně naladěná paní Lhotková, aby nám rozšířila naše „velikonoční" vědomosti. Díky ní jsme pronikli do lidových tradic a víme, že Velikonoční neděle se slaví první neděli po prvním jarním úplňku. Celý předchozí týden je nazýván Svatým týdnem a začíná Květnou nedělí, kdy naši předkové chodili do kostela „světit kočičky". Rozkvetlé větvičky jívy měly zabezpečit chalupu před požárem i povodní a přinést hospodáři dobrou úrodu. Modré pondělí i Žluté úterý byly věnovány úklidu stavení a bílení světnic. Hospodyňky vymetaly smetí a odnášely ho za ves, aby se v chalupě nedržely blechy a myši. Pak přišla Škaredá středa, při níž se nesměl nikdo mračit ani hašteřit, aby tak nebylo po celý následující rok. O Zeleném čtvrtku „odlétaly zvony do Říma" a jejich hlasy nahrazovaly ráno, v poledne i večer vrkačky, řehtačky a klapačky z rukou vesnických dětí. Ten den se na plotnách vařil zelený špenát z kopřiv či zelená čočka. Každý hospodář si dal do kapsy pár mincí, aby mu v ní cinkaly po celý rok. Na Velký pátek se držel půst, nesmělo se pracovat na zahradě ani na poli, hospodyně nepraly prádlo. Kdo se nebál, odcházel do skal a doufal, že se některá z nich otevře. Ta skála, před kterou vyrostlo kapradí a vycházelo z ní modravé světlo, skrývala ve svém nitru poklady a bohatství. Na Bílou sobotu „přiletěly zvony z Říma" a na návsi před kostelem se rozhořel oheň. Z něj si odnášely hospodyně domů hořící louče, kterými podpálily v peci, aby byla po celý rok zaručena hojnost jídla. Velikonoční neděle byla věnovaná hodování a oslavám svátků. V chalupách se jedla vařená vajíčka, aby nikdo z rodiny nezabloudil a našel vždy cestu domů, hospodáři seli posvěcené obilí. Pondělí velikonoční je i v dnešní době spojeno s koledou a pomlázkou. Chlapci chodí za děvčaty, koledují o malovaná vajíčka a za odměnu je vrbovou pomlázkou pěkně vyšupou. Dívka je potom po celý rok svěží a nemoci se jí zdaleka vyhnou.

Paní Lhotková nám také předvedla sbírku kraslic a vajíček zdobených nejrůznějšími technikami malování. Protože k symbolu Velikonoc patří i zajíček, měla ho pro nás paní knihovnice připraveného v podobě papírového polotovaru, který si žáci dle vlastní fantazie dobarvili. Na konec velice zajímavé besedy si mohli zájemci vyzkoušet zdobení kraslice jednoduchou voskovou technikou. „Modré" pondělní dopoledne v knihovně bylo opět velice milé, přátelské a hlavně poučné.