Dne 8. února jsme byli pozváni na 2.ročník halového turnaje v Boccie. Boccia je hra o strategii a přesnosti, cílem hry je umístit co nejvíce koulí svého týmu blíže k Jacku (bílá koule), nežli jsou koule soupeře. Hra je určena tělesně postiženým lidem. Nás v Kolíně čekalo 13 družstev soupeřů. Užili jsme si dopoledne v přátelské atmosféře, plné zdravého soutěžení. Umístili jsme se na krásném sedmém místě.
Základní škola, Zruč nad Sázavou, Okružní 643 přijme od 1. 9. 2024 na pracoviště Uhlířské Janovice, Komenského 400 učitele/ku speciálního pedagoga logopeda nebo učitele/ku 1.stupně se speciální pedagogikou. Více informací u ředitelky školy 734 445 835.
Už je zima, už je mráz“: zpívali jsme v lednových zpívánkách školní družiny. Pohled z oken třídy nám dal za pravdu a pod sněhobílou peřinou zmizela školní zahrada i okolí města, některá místa se změnila doslova v ledové království. Jako každý rok se s tradicí a upřímným zájmem staráme o naše ptačí kamarády a jejich plná bříška. Tak pojďme tedy, právě v tento čas, pomáhat, pustit se do prospěšné činnosti a dozvědět se zase o něco více z jejich života.
Vybraná odpoledne volného času po vyučování jsme věnovali výrobě krmítek a vlastními nápady obohatili již zavedenou galerii výrobků jídelního servisu malých zpěváčků. Pracovali jsme s kladívky i kleštěmi. S pomocí i samostatně jsme zatloukali rozpůlené skořápky vlašských ořechů na tác z dřevěného prkénka, míchali směs z máku, lněných semínek a sezamu a obalovali sádlové chlebíčky i medové dobroty. A co teprve dýňové mísy? Pracovní dílničky se nápady jen hemžily a my se opravdu snažili co nejlépe pomoci.
Premiérou byla pro nás PTAČÍ HODINKA. Nanečisto, naučnou hrou nám vlastní, jsme se zapojili do zimního sčítání ptáků České ornitologické společnosti (5. – 7. leden 2024) a vyzkoušeli si rozpoznávat jejich jednotlivé druhy. Dozvíme se tímto třeba více o našich přezimujících ptácích a všichni dohromady je pak můžeme lépe chránit. Originální zábavu jsme si užili v teple třídy školní družiny i při venkovní obhlídce okolí budovy školy. Ptačí budky na parapetech jednotlivých tříd i na balkonových vyhlídkách byly perfektním místem pro pozorování. A tak naše prima družina, jako jedna velká rodina, zažila několik kosích přehlídek u krmítek plných zobání i pranici vrabčáků u nasypaného příkrmu. Počítali jsme a těšili se z aktivity a zadaného úkolu. Na školní zahradu jsme pak vyrazili pro zdravý pohyb a procházkou v zimní přírodě rozmístili a rozvěsili další ptačí mlsání i vitamíny. Naučili jsme se kroky sýkorky a zaskákali si jako vrabci. Snažili jsme se naučit ptačí řeč a zahráli si pohybové hry. Měli jsme krásnou podívanou a zajímavou zábavu! Tak tedy dobrou chuť, milí zpěváčci! Ať chumelí a mráz děsně zebe, máte naši pomoc vždy vedle sebe.
K otužování těla a utužování zdraví patří určitě plavání, a proto jsme se vypravili do vlašimského bazénu. S již známým kamarádem Jakubem a jeho kolegyní jsme si skutečně užili dvě výukové lekce plavání a vodních her. I ten z nás, kdo měl na počátku ostych, či dokonce strach z vody, ke konci výuky beze strachu skákal do bazénu a když ne z bloků, tak alespoň z jeho hrany. Poděkování patří nejen Jakubovi, který se o nás postaral, ale také NF Veolia, který nám plavání i dopravu sponzoroval.
Ve čtvrtek 18.1. jsme se ve Zruči zaměřili na sebepoznávání a posilování vztahů v kolektivu. Projektové dopoledne jsme začali aktivitou „Ruce“. V rámci této aktivity žáci obkreslili svou dlaň a do každého prstu napsali jednu svou pozitivní vlastnost nebo charakteristiku. Vystřihnuté ruce se promíchali a žáci hádali, o čí ruku se jedná. Poté následovala aktivita „Molekuly aneb co máme společného“, při které měli žáci úkol vytvořit molekulu podle zadaného úkolu. Dopoledne pokračovalo besedou s Mgr. Alenou Blažkovou na téma „Na světě nejsi sám“. Jejím obsahem bylo pomoci žákům pochopit, že jejich život a život ostatních je jedinečný a že ho musíme chránit. Život znamená také neubližovat druhým a vzájemně si pomáhat. Projektové dopoledne jsme zakončili třídnickou hodinou, v rámci které jsme zhodnotili 1. pololetí.
Novoroční školní družina odstartovala netradiční výtvarnou činností a přivítala tímto mezi námi NOVÁČKA. Ohňostroje z plakátových barev oživily naše vzpomínky půlnočního odpočítávání a rozzářily školní nástěnky. Dárečky jako symboly štěstí v podobě čtyřlístku či prasátka se těšily na spolužáky, na paní učitelky i milé rodiče, tvořili jsme a bavili se na míru novým začátkům a prvnímu měsíci kalendářního roku 2024. Tradičně jsme nemohli zapomenout na tradice našich předků a vyzkoušeli si vybrané novoroční zvyky. Věštili jsme budoucnost z látkového pytlíku, vycinkali jsme ze všech koutů všechno zlé a strašidelné, nehádali se a nezlobili. Vycházkou jsme se vydali do městského parku a poslali po vodě naše lodičky přání. Proud potoka jim dal správný směr a my zamávali kouzlu na brzkou shledanou. Naší lednovou uvítanou jsme zakončili TRIKEM, který jsme sdíleli o vánočních prázdninách s kamarády i paními vychovatelkami. Bezvadný zážitek a příspěvek k ohleduplnějším oslavám v jednom, to je PRSKAVKA V MANDARINCEJ.
Vítáme nový rok 2024 a těšíme se nové zážitky. ŠD UJ
Prosincem pro mnohé z nás začíná jedno z nejkrásnějších období v roce. A pokud se podaří toto adventní období umocnit sněhovými vločkami, které se udrží několik dní i v nížinách, tak není na co čekat. Okamžitě jsme vytáhli ze sklepa boby a už jsme jezdili na kopečku před naší školou. Jako maskota, který na nás při bobování dohlížel, jsme si postavili sněhuláka. Začátek měsíce jsme pojali v duchu čertovského tvoření. Za asistence velikého čerta Berta jsme si vyráběli malé čertíky Bertíky z papírových ruliček. A jelikož školní zahrada byla zasypaná sněhem, nezapomněli jsme ani na ptáčky, a každý den jsme jim naplnili krmítko dobrotami. K adventu neodmyslitelně patří dodržování tradic. Vyrobili jsme si adventní věnce na dveře i na stůl, rozkrojili jablíčko, vyzdobili družinu jmelím. Na svátek Barbory jsme si nařezali barborky ze stromů a keřů a čekali, zda nám do zimních prázdnin rozkvetou. A protože se blížila vánoční besídka, napekli jsme pro očekávanou návštěvu vánoční cukroví. Než jsme se všichni odebrali domů ke svým stromečkům a rodinám, pozvali jsme si do školy naši babičku Haničku k poslednímu letošnímu tvoření. Za doprovodu vánočních písní a koled jsme si společně vytvořili vánoční svícny, které některým z nás posloužily jako vánoční dárek pro maminky a babičky. Nakonec jsme si navzájem popřáli požehnané vánoční svátky a mohli jít domů očekávat Ježíška.
Šli jsme vstříc TRADICI a díky zábavě, hře, milému pozvání i překvapivou návštěvou jsme si udělali poslední měsíc roku 2023 opravdu krásným.
Vše začalo legendou o sv. Barborce, četli jsme z adventní knihy i poslouchali vyprávěné příběhy, prohlíželi si leporelo a vyzdobili nástěnku vykreslenými vitrážovými obrázky. Na zdravém vzduchu jsme pak procházkou do okolí města natrhali větvičky třešně, dali jim naše jména a ve váze je uvelebili na okenní parapet třídy. Bude se konat svatba, přijde štěstí v novém roce, vykvete nám větvička nebo zůstane vše při starém?
Když jsme dostali pozvání od devátého ročníku ze základní školy v Uhlířských Janovicích, měli jsme velkou radost. Na odpoledni s čerticemi jsme si doslova pochutnali. Poznali jsme pekelnou kuchyni a rohaté kuchařky přímo při práci. Upekli nám totiž čertovsky dobré palačinky. Společně jsme si pak ještě vyrobili čertíky z papíru a kartonu a zazpívali si veselé písničky. Svatý Mikuláši, slyšíš, jak nám to jde? S andělem nás rozhodně peklu nedáte.
Na pečení lineckého cukroví jsme se jak se patří připravili, protože z hostů jsme se stali hostiteli. Vedoucí školní jídelny Terezce a kuchařince Máše jsme připravili vše potřebné a těšili se na ukázkové válení těsta, vykrajování oblíbených tvarů, společné pečení a na milé povídání s milými lidmi o čase vánočním. Celá škola voněla po vanilce a záhadné směsi vánočního koření, kterou si kuchařinky střeží jako oko v hlavě. Ochutnali jsme sváteční chuť tradičního cukroví a tvary hvězdiček, stromečků a andílků promazali jahodou a rybízovou marmeládou. Mňam! S plno zážitky a s malou výslužkou pro maminky jsme se pak vraceli pochlubit domů. V dalších dnech Adventu jsme u kuchyně a svátečních dobrot ještě zůstali. Školní družina patřila spontánním kuchařským nápadům, vyhledaným receptům či osvědčeným postupům našich babiček. Chtěli jsme poznat přípravu vánočního punče, upekli jsme si nepečené cukroví a těšili se, že si právě toto doma o prázdninách ještě zopakujeme. Dědovi nalijeme do hrnku horké ovoce svařené v šípkovém čaji s badyánem a skořicí, osladíme ho medem a milé babičce nabídneme kuličky z oříškových tatranek obalených kokosem.
V tomto čase těšení se na nejkrásnější svátky v roce bychom neměli zapomínat na naše zvířecí kamarády. A protože je o naše domácí mazlíčky s láskou postaráno, vydáme se za těmi do lesa. Jako dárek jsme jim připravili krabici s kaštany, jablky a mrkvičkami. Výšlapem do terénu za naše město jsme vše odnesli k lesu a na pole. Srnky a divočáci budou mít určitě dobrou večeři a my pro změnu dobrý pocit z naší pomoci.
Vánoční tvoření nebralo konce, přicházelo tolik nových nápadů, střídaly se s tradicí a zvyky let minulých a vznikaly neskutečně krásné dekorace i budoucí malé dárky pod nazdobený stromeček. Za zpěvu koled a vánočních písní jsme si vyrobili balicí papír z bramborových tiskátek, netradičními výtvarnými technikami vytvořili vánoční přání a svícny z jablíček jsme zase rozzářili celou třídu školní družiny. Kdo si nehodil bačkorou a nepustil si svou lodičku ze skořápky ořechu? Hlásí se úplně všichni, na tradici nezapomínáme, přidáme ještě lití horkého vosku a věštění budoucnosti. Hru na zobcovou flétnu nám s odvahou předvedla naše spolužačka z prvního ročníku. Společně s Dominičkou jsme si tedy zazpívali adventní písně a nechali vyniknout líbezným tónům tohoto andělského hudebního nástroje.
Adventní pokusy a lampion štěstí z pytlíku od čaje, vyprávění vánočních příběhů i zapomenuté štědrovečerní zvyky. Více se do našeho krásného družinového prosince nevešlo. Pojďme tedy naproti očekávaným vánočním prázdninám a Ježíškovi. V novém roce a ve zdraví se těší družináři z Uhlířských Janovic.
Těšení se na Ježíška jsme si zpříjemňovali přípravami na vánoční besídku. Letošní chystání bylo obzvláště důkladné a výsledek se záhy dostavil. Zářící stromeček, vyzdobená třída, stoly plné ovoce, cukroví a nejrůznějších laskomin spolu s námi s napětím očekávaly první hosty. Před desátou hodinou byla třída plná maminek, tatínků, babiček, dědečků, sourozenců, tet, strejdů i bývalých paní učitelek a vystoupení mohlo začít. Přednes vánočních básniček střídaly taneční produkce, divadelní scénka i hudební rytmická cvičení a každé vystoupení bylo po zásluze odměněno potleskem. Na závěr besídky zazněly společně zazpívané vánoční písně a koledy. A pak už následovala volná zábava, vyprávění a rozdávání drobných dárečků. Velkou radost všem udělal dárek od maminky našeho spolužáka, která pro nás namalovala překrásný obraz. Děkujeme těm, kteří nás přišli dnes podpořit a přejeme všem blízkým a přátelům krásné vánoční svátky a nový rok 2024 plný zdraví a lásky.
V posledním prosincovém týdnu jsme v naší škole přivítali vzácnou návštěvu. Setkali jsme se se zakladatelkou Nadačního fondu Mikoláše Daczického z Heslova, paní Ing. Kateřinou Daczickou. Přijela z Kutné Hory a předala našim žákům dvě bedýnky plné ovoce. Se zájmem si prošla prostory školy a ocenila rodinnou atmosféru, která v naší škole panuje. Závěr návštěvy si paní Kateřina Daczická velmi užila, děti jí předvedly taneční vystoupení a společně si s nimi zazpívala vánoční písničky. V následujících dnech si žáci vychutnávali chutné čerstvé exotické ovoce. Děkujeme.
Stejně tak jako měsíc říjen, i měsíc listopad začal velice vlídným počasím, které jsme náležitě využili k venkovním aktivitám. A tak jsme se mohli již začátkem měsíce prohánět s draky po louce za tenisovou halou a zjistit tak, zda draci za rok nezapomněli létat. Uspořádali jsme soutěž, komu nejvíce vzlétne drak do oblak.
I naše další sportovní aktivity mohly probíhat na venkovním hřišti, takže jsme si zahráli fotbal, tenis, zacvičili si s kruhy, provozovali krátké procházky po městě.
Pokračovali jsme v pomoci paní školnici při úklidu listí ze školní zahrady.
A protože se přiblížil předvánoční čas, pozvali jsme si k nám do školy naši babičku Haničku, abychom si společně užili předvánoční tvoření. Tentokrát jsme se mohli radovat z krásného andílka.
Nezapomněli jsme ani na návštěvu místní knihovny, kde jsme si přečetli několik říkanek Josefa Lady a následně se přesunuli o patro výš, kde jsme shlédli nádhernou výstavu Ladových obrázků.
Velkou výzvou pro nás bylo zapojení do projektu kutnohorského Domu dětí a mládeže Dominik „Betlém v zahradě“. Společně s dětmi od paní učitelky Ireny jsme vytvořili postavu babičky s košíkem a nutno říci, že se nám opravdu povedla a v Kutné Hoře prezentovala naši školu.
Dne 15. 12. 2023 jsme byli pozváni do základní školy v Uhlířských Janovicích, kde měli letošní žáci devátých ročníků připravené představení, pojící se s časem adventním, vánočními zvyky a tradicemi. Pod vedením paní učitelky Švarcové nás tito žáci zvládli seznámit s nejrůznějšími postavami, které jsou spojovány právě se zmiňovaným adventem. Kromě známé trojice Mikuláše, čerta a anděla se představili také Barborky, Lucky, děsivá Perchta, klovcové báby, tři králové či Ambrož ve vysoké čepici. Každá z postav o sobě prozradila svou nejdůležitější úlohu v souvislosti s adventem, a některé dokonce obdarovaly naše žáky sladkostmi. Poutavé vypravování bylo prokládáno společným zpěvem koled, které nás všechny naladily na tu pravou vánoční atmosféru.
Kouzelný předvánoční den v základní škole dále pokračoval ukázkou vánočních zvyků a tradic v různých zemích světa. Společně jsme měli možnost poznat, jak vypadají Vánoce v Japonsku, Austrálii, na Hawaji, ve Španělsku či na Ukrajině.
O zachování vánočních tradic je třeba usilovat a každoročně si je připomínat. Děkujeme všem účinkujícím za nádherné vystoupení.
V polovině prosince jsme měli možnost se setkat s opravdovou spisovatelkou knih. Paní Klára Mayerová, spisovatelka a ilustrátorka své knihy s názvem - Kdy má králík bobky - pořádala v místní knihovně besedu pro žáky základních škol. Její kniha s veselým názvem pojednává o vážném tématu skryté dlouhodobé šikany mezi spolužáky. Autorka předčítala krátké pasáže ze své knížky a nenásilně zapojovala do debaty přítomné žáky. Během besedy prozradila, že sepsaný příběh ze školního prostředí je její vlastní příběh. Závěrem děti vyzvala, aby nebyly lhostejné k tak závažnému problému, jako je skrytá a neřešená šikana, která může způsobit hluboká traumata.
Každoročně se žáci těší na čerstvě napadaný sníh. Hry na sněhu přinášejí spoustu zábavy, mladší žáci využívají školní boby, starší dostali možnost se proběhnout na běžkách po školní zasněžené zahradě. Už upevňování lyží k běžeckým botám ubralo žákům trochu sil, ale jakmile se to podařilo, všichni najeli do stopy a užívali si zimní sportování.
Do předposledního měsíce kalendářního roku se toho vešlo opravdu hodně. Zábavě a činnosti se v obou oddělení školní družiny dařilo a nás to všechny moc těšilo! Připomněli jsme si vybrané sváteční dny a oživili ducha tradic vzpomínkami. S úctou jsme nahlédli na místní hřbitov a pohled na vybarvené chryzantémy ve vázách nám představil atmosféru českých Dušiček. Vyprávěli jsme si prožité příběhy a mnohdy se vrátili v čase pro někoho, kdo již s námi nemůže být. Zábavnou formou jsme sestavili strom života naší rodiny a v zápalu her si postupně vyjmenovali a popsali všechny její milované členy. Vyhlíželi jsme samozřejmě i svatého Martina. Netradičně jsme tvořili, skládali papír, vyšívali na kartonu a lepili. Sněhobílý kůň i husa povídačka se poté příhodně vyjímali na nástěnkách v budově školy. Došlo i na dramatickou činnost, stali se z nás hrdinové legendy a zkusili jsme se podělit o svůj plášť se žebrákem. S větrem o závod a s liškohrátky zvířátkového kalendáře se neloučíme, jen shrabeme popadané listí na školní zahradě a pokročíme do prosincového finále.
Strana 11 z 64
Středočeský kraj
(právní forma kraj)
IČ 70 891 095
Zborovská 11, 150 21 Praha 5
Logo školy vyjadřuje myšlenku soudržnosti a vzájemné pomoci žáků a pedagogů
